Rambo III

Jo, tady je ještě Sly v nejlepší formě a tak je na něj radost se koukat když zabíjí.Samozřejmě jak už je zvykem, tak opět někoho zachraňuje, ale co, když mu to tak jde, tak proč ne, že jo? A hlavně je to dobrá záminka na hromadný zabíjení a slyovy drsný ksichty, což mu taky jde. prostě Slayovo béčko jako sviň, ale zábavný béčko (03.12.2006)

Kvalita od prvního dílu klesá a klesá... Tentokrát dokonce tak moc, že s jedničkou je již zhola nemožné najít nějaké společné body. Rambovo třetí filmové dobrodružství není již zábavným béčkem jako dvojka, ale spíše komiksově nadsazené takřka směšné céčko jako vyšité. Hrdinný John Rambo si to tentokrát rozdá s Rusy v Afghánistánu a především se "konečně" utká s helikoptérou. Jakým způsobem? Tak to snad ani raději nechtějte vědět... I když vidět byste to chtít měli. (07.08.2007)

Tohle už si opravdu muselo říkat o parodii:) Vždyť Rambo už je schopen sám vyhladit i ruský národ. Někdy sem se už i divil proč vůbec ti Rusové raději neutečou, vždyť Ramba tady nezastaví před pomstou vůbec nic. Když se navíc přidají geniální dialogy typu : "Co je to?" "Modré světlo" "Co dělá?" "Nic, svítí modře." Tak sami uznejte, že je to špička tvorby scénaristů. Asi to měla být nějaká reklama na modrou lampičku. Konec filmu obstará tank proti helikoptéře. 80. léta byla supr, ale tenhle díl moc nemusím. 60% (19.07.2007)

Tento film představuje jeden velký problém. Totiž Rambovo pojetí afghánské revoluce je neslučitelné s pojetím války jako takové čili jako poměrně kontinuálního procesu, který je jen čas od času narušován různě intenzivními momenty diskontinuity. Válečná traumata jsou, podle Ramba, nesouměřitelná. Dvě různá traumata podávají tak rozdílný pohled na svět, že neexistuje žádné vyšší hledisko, na jehož základě bychom tato traumata mohli porovnávat. Změnu svého statutu Rambo objasňuje pomocí tvarové psychologie, podle níž vnímáme zbraně vždy jako celistvé tvary, nikoli jako souhrn jednotlivých částí. Tedy i při přechodu vnímání z jednoho tvaru ke druhému nedochází k pomalému kontinuálnímu přechodu, ale k náhlé, okamžité změně. Tyto příklady náhlých proměn tvarů ve vnímání aplikuje Rambo i na vztah mezi starým a novým způsobem vidění světa. Tato teorie je základem celé koncepce režiséra Peter MacDonalda, která měla nahradit dosavadní graduální koncepci vývoje akční postavy založené na myšlence, že ke změnám bude docházet postupně, metodou část po části. A to všechno proto, že to John Rambo nakonec všechno rozstřílí na sračky. (07.09.2011)

Z dnešního pohledu (12 2010) až úsměvný děj (možná spíše pokus o něj) - rok ´88, Amíci se se Sověty pořád nemají moc rádi. Proč tedy nenatočit film stavějící Sověty do role zlých okupantů (že to nenatočili o nás, že) a okupované Afghánce neukázat ve světle dobrém. Až vyloženě komickou se v dnešní době, kdy se Západ s Amíky v čele snaží srovnat Afgánce do latě, jeví scéna s Trautmanem, kterak zlému sovětskému důstojníkovi vysvětluje, že Afghánci se nikdy nenechají podrobit okupanty a že raději zemřou. Spojenci angažující se v této oblasti by se možná na Ramba mohli kouknout. Zjistili by to, co se vědělo už před dvaadvaceti lety... Jinak není dohromady o co stát. Rambova muskulatura nabývá s každým novým dílem série stále obludnějších rozměrů. Až se začínám bát čtvrtého pokračování. Z původního Ramba nezůstalo vůbec nic krom ústředního hereckého dua, a to je zatraceně málo... 50% (07.12.2010)