Rocky

První Rocky je povedeným filmem o splnění velkého snu, jenže ještě než vůbec dojde k tomu velkému finále, musíme se prokousat snímkem plným patosu. Vlastně celá první polovina je naprosto o ničem, i když nemá cenu předstírat že není pro snímek samotný podstatná. Nejdříve se seznámíme s hlavními hrdiny, jejich denním režimem a na konci také pochopíme po čem vlastně touží. Všichni se navzájem seznamují, hádají a opět dávají dohromady, aby se nakonec ukázalo, že jen všichni spolu dokáží být tou pravou podporou. Pak přijde ta druhá část, jež je mnohem zajímavější. Hlavní hrdina se připravuje na svůj životní boj, a ačkoli čím dál méně věří svému konečnému úspěchu, doufá v alespoň malé naplnění svého mladého snu. Celkově se dá říct, že tvůrci neustále nastavovali a protahovali příběh, který mohl skončit o notnou chvíli dříve, ale na druhou stranu se jich musím zastat, tahle nastavovaná kaše mi ještě chutnala. 80% (22.05.2006)

Rocky je prostě legenda, taková která se nezapomíná, přesně ten typ filmu, který připomene onu dobu nesnesitelným způsobem a připomene jak už je to sakra dlouho, když vyšel právě první díl příběhu boxera, který si za svým cílem šel tak dlouho, až se mu splnil do posledních detailů. Ale co dělá tento film tak dobrým je rozhodně neméně vydařená hudba, ve které zazní další skladba, na kterou se prostě nedá zapomenout a hraje se dodnes. Takže když si to člověk zhodnotí. Sly už v té době založil legendu a v životě si něco dokázal, tudíž syndrom třicátníků ho absolutně nemohl zastavit nad tím, aby dál natáčel skvělé pecky. Třicítka už mu dávno odsloužila a i v dnešní době dokazuje, že na svých úctihodných takřka 60 let láme ledy takovým stylem, jako to předváděl právě v tomto filmu. Závěrečný boj už je tou pravou delikatesou, na kterou divák po celý film čeká. Rocky je prostě nezničitelný, na něj se nikdy nezapomene, tomu je osud přesně spočítán do samotného konce, ale bude někdy onen osudný konec? --- Jestli to přerušíš, zabiju tě. (04.11.2007)

Nekomplikovaný hrdina neochvějně kráčící za splněním svého amerického snu s přiměřenou dávkou žánrových klišé, potu, krve a snadno předvídatelného finále. O reálných filmových kvalitách Rockyho myslím dobře vypovídají komentáře Tosima a Isherwooda. Když k tomu připočtete, že k hereckému umění Sylvestera Stalloneho, jak to jen diplomaticky říci, jsem dejme tomu rezervovaný a že opravdu nemám rád box jako sport a zábavu (kdybych si měl vybrat za společníka u večeře MikeTysona nebo Hannibala Lectera, bez váhání bych pozval toho druhého), pak bych jen s největšími potížemi hledal důvod, proč dát víc než 2*. Takže pro mě celkový dojem 45 %. (19.11.2010)

Trochu se divím, že tomu Akademie udělila Oscara, i když je pravda, že tenhle film je dnes větší klasikou než řada Oscarových filmů, které mu předcházely nebo přišly až po něm. A to i přesto (nebo proto?), že je to jen obyčejný příběh o muži, kterému se splnil jeho americký sen. Žádné silné dějové zvraty, žádné nadlidské herecké výkony, žádné krásně vizuálné zpracované zápasy, jen přímočarý příběh podaný až lidsky průměrně. Stallone tady nepotřebuje moc hrát, dokonce i jeho problémy s výslovností a minimální mimika kvůli ochrnutí části obličeje se k jeho postavě celkem hodí. I tak si ale nemůžu pomoct, ale před původním Rockym bych dala přednost o jeho 30 let mladšímu kamarádovi Rockymu Balboovi s o 30 let starším Slyem.. (17.07.2007)

Zázraky se někdy dějí. Boxer Rocky vydržel neporažen všechna kola v souboji s mistrem světa těžké váhy a béčkový film, od kterého nikdo nic nečekal, šáhl po metě nejvyšší a obdržel dva hlavní Oscary. A třetí zázrak navrch - do té doby absolutně neznámý Sly Stallone získal dvě oscarové nominace. Mimo jiné za scenář, plný skvělých dialogů, napsaný behem tří dnů. Sly snil svůj americký sen a nastoupil na hvězdnou dráhu. (11.05.2003)