Před soumrakem

Sladko-boľavú romantiku nahradila trpkosť vyvierajúca z navonok ľahostajného hlasu, v nenútených úsmevoch sa zrkadlila večná osudovosť, závan parížskeho vetra privolal stratené city, oči prezrádzali dávno predurčené. Viedeň bola sprostredkovateľom k nenútenému vzniku náklonnosti a pubertálnej vášne. V Paríži sa stretávajú o pár rokov neskôr, aby cez navodenú iróniu a sarkastické úškrny predstierali, že sa viedenská romanca nedotkla ich ďalšieho života. Pred úsvitom ma nevinne vykreslenými charaktermi zamilovanej dvojice nadchlo podstatne viac, ale Pred súmrakom je výpoveďou dvoch dospelých, rozčarovaných a od života nič neočakávajúcich ľudí. Trefná filmová konverzačka s filozofickým nádychom. PS: Nutné poznať najskôr Pred úsvitom z roku 1995, aby vás neminuli súvislosti :-) (20.07.2010)

Když mě před dvěma dny totálně odzbrojil film Před úsvitem, neměla jsem ani tušení, jakým způsobem mě smete jeho druhý díl. Teď nejsem schopná ani napsat nějaký smysluplný komentář, Richard Linklater natočil filmovou lahůdku, ještě nikdy jsem se tak v nějakých postavách neviděla, ale tak moc až mě to děsí, zatímco v prvním filmu byly postavy stále plné ideálu a nadšení, o devět let později se setkali jiní lidé, potlučení životem a hned několika věcí, které jsou zde řečeny, se děsně bojím. Všudypřítomná otázka: "Co kdyby?", nestačila by jim ke štěstí třeba jen pouhá maličkost? Co kdyby si tenkrát před devíti lety vyměnili telefonní čísla? Bylo by vše jinak? Člověk však ne vždy jedná podle toho, co cítí, ale je svázán rozumem a různými předsudky. Otázky "Co kdyby?" se člověk nikdy nezbaví. Za celý 80 minutový rozhovor mi film dokázal několikrát zlomit srdce a zase ho dát zpět dohromady. Ten scénář je neskutečný, to psal člověk, který si něčím prošel a snaží se lidem něco dát. Proč miluji filmy? Protože jednou za pár let narazím na přesně takovýto film, který vám dá facku, a vy máte pocit, že zítra musíte vstát s trochu jiným pohledem na život. A ten závěr filmu už žádný komentář nepotřebuje. 100% (27.01.2013)

O trochu snesitelnější než o 9 let starší film Před soumrakem. Taky je to o 25 minut kratší. Ale i tak je 75minutový dialog o hovně celkem silný kafe. Za těch 9 let se Julie Delpy stala ještě méně přitažlivější, zatímco slizák Ethan Hawke méně slizký. Asi za to přihodím hvezdu, ale stále si myslím, že jestli je tohle romantika, tak já jsem krocaní prdel. Doufám, že za pár let se nedočkáme třetího dílu z Minsku. .... EDIT: Na má slova došlo, ne Minsk, ale Řecko, ale šanci tomu nedám ... (18.08.2010)

„Před úsvitem“ .... to byl nezávazný dialog náhodného setkání. „Před soumrakem“ je pokračování nedokončeného rozhovoru, tentokrát zatíženého i vzpomínkami, zklamáním, smutky. Ale třeba je to i obyčejné povídaní např. o astrologii „Ty jsi štír, já jsem střelec, to se sneseme“. Navíc, jako bonus krásná Paříž. Nádherný film o setkávání a míjení.„Když jsi mladý, tak zkrátka věříš......že najdeš spoustu lidí se kterými se spojíš. Později zjistíš, že to se stává jen zřídka.“ (01.07.2005)

V podstatě úplně stejně emocionální nášup plný důvěrně známých dialogů, jako jednička. Je opravdu až pozoruhodné, jak Linklater umí dokonale opisovat všechny životně známé peripetie a ještě do všeho to narvat do bezchybně natočeného real-time snímku. Shlédnutí ihned po prvním díle výtečný zážitek ještě o několik tříd umocňuje. (24.07.2013)