Mimi o sumaseba
Whisper of the Heart
Režie:
Jošifumi KondóScénář:
Hajao MijazakiHudba:
Júdži NomiHrají:
Jóko Honna, Takaši Tačibana, Širó Kišibe, Naohisa Inoue, Šigeru Muroi, Issei Takahaši, Keidžu Kobajaši, Tošio SuzukiObsahy(2)
Velké objevy, nedozírná krása a těžké výzvy čekají nejen ve fantazijních dobrodružstvích, ale i ve světě kolem nás. Čtrnáctiletá dívka Šizuku má sice zrovna napilno ve škole, protože výsledky závěrečných zkoušek už budou zohledňovány při přijímačkách na střední, ale nikterak nepolevuje ve svém hlavním koníčku, čtení. Jelikož její táta pracuje v knihovně, má navíc o pravidelný přísun čtiva postaráno. Poslední dobou si začala všímat, že na výpůjčních lístcích v knihách, které ji zajímají, se opakuje jméno Seidži Amasawa. Šizučina záliba ve čtení se také promítá do toho, že kamarádkám z hudebního kroužku překládá texty zahraničních písniček – zrovna pracuje na překladu slavné Take Me Home, Country Roads od Johna Denvera v podání Olivie Newton-John. Jednoho dne na cestě do knihovny Šizuku potká podivného kocoura a když se za ním vydá spletitými uličkami, objeví malý zapadlý antikvariát, který se pro ni stane místem okouzlení i inspirace a velké lásky.
Japonský animovaný film Šepot srdce vznikl v produkci uznávaného studia Ghibli podle komiksové předlohy od Aoi Hiiragi. Projekt inicioval ústřední tvůrce studia, nejvlivnějšího žijící animátor na světě Hajao Mijazaki, který napsal scénář a nakreslil storyboardy. Původní komiks decentně pozměnil a pro dobu, kdy po krachu ekonomiky japonská mládež propadala bezcílnosti, vytvořil nadčasové vyprávění, které je oslavou řemeslníků, tvůrčího zápalu i tvrdé práce, kterou si každý talent žádá. Režie se tentokrát chopil Jošifumi Kondó. Tento zasloužilý animátor a Mijazakiho dlouholetý spolupracovník měl být prvním z nástupců, kteří následně převezmou tvůrčí otěže ve studiu Ghibli po stárnoucích mistrech Mijazakim a druhém spoluzakladateli Isau Takahatovi. Kvůli Kondóově předčasnému úmrtí nakonec zůstal Šepot srdce jeho jediným režijním počinem, které ale značí ohromný talent a osobitý styl. Vizuální podoba fantaskního světa vyprávění, které Šizuku ve filmu píše, byla inspirována obrazy japonského surrealisticko-impresionistického malíře Naohisy Inoueho.
Šepot srdce se svého času stal velkým diváckým hitem a navázal na tradici, započatou roku 1989 Doručovací službou čarodějky Kiki, že snímky studia Ghibli se v Japonsku stávaly nejnavštěvovanějším filmy příslušného roku. O sedm let později studio Ghibli uvedlo film Království koček, kde se zdejší kocour Baron stává jednou z hlavních postav. (Česká televize)
(více)Recenze (119)
Docela příjemná podívaná jen si nejsem jistá je-li to ta nejlepší pohádka. Tvůrci nám představí hrdinku, která si musí najít svou cestu životem v podobě budoucího povolání komplikovanou láskou - zkrátka normální pubertální problémy. Píseň, kterou Šizuku zpívala byla Veď mě dál cesto má zpívanou Pavlem Bobkem original John Denver Take me home Country Road. ()
To byl ale krásnej film. Chvíli mi přišlo, jak u nich plynou týdny, tak i u mě se děje tak, jako bych ty týdny s nimi prožila. Ale konec byl stále daleko - v tomhle případě to vůbec není špatně. Nejlepší výměna názorů: "Já jsem si ho představovala jinak, tichého, klidného..." - "Čteš moc knížky!" - "Asi jako ty!" Kdo neviděl, nepochopí, ale doporučuji pochopit :-) U téhle scény jsem se opravdu bavila. Vůbec jsem se tak nějak bavila u celého filmu a to je to jeden z těch typů, kde se ukazuje obyčejný život, každodennost, jenomže zde je to podané tak krásně... skoro jako bych tam byla a všechno viděla, skoro jako bych byla vítr, který je ovívá, slunce, které na ně zaří, hvězdy, které na ně shlíží... Opravdu nádherný film. A ten konec byl subarashii! ()
Ghibliové zkrátka umí ty nejkrásnější pohádky na světě, a nepotřebují k tomu ani žádné efekty a kouzla. Naprosto civilní, až banální příběh, k tomu jedna baculatá kočka a úplně to stačí. V zachycení Tokia tu vidím i předobraz Šinkaiových filmů. Jakožto knihomola pobavila diskuse o přechodu z katalogových lístků na čárové kódy a překvapila těsná blízkost kuchyně, pracovního stolu a obří knihovny v domově Šizuku. Takže klidně přivřu oko a dorovnám do čtyř. ()
Nádherný, optimistický a milý film. Nic jsem o něm předem nevěděl, a tak jsem si celou dobu říkal, že vypadá jako od mistra Miyazakiho; a taky že jo, příběh, scénář a režie pár minut snových scén je jeho. Ze snímku vyzařuje neuvěřitelné množství pozitivní energie, tady není nikdo zlý, žádné pikle, podrazy nebo nepřátelství se nekonají. Jenom se dospívající školačka zamiluje, přitom se učí na závěrečné testy a řeší, co se svým životem v budoucnu. A i z tohoto "neděje" může vzniknout nezapomenutelný filmový zážitek (kvalitu animace nemá samozřejmě cenu zmiňovat - je to prostě Ghibli). ()
Čekal jsem fantasy, takže mě trochu zaskočilo, že se jedná o puberťáckou romantiku o prvních láskách, škole a hledání své budoucí kariéry. Ale v tomto ohledu je ten film výborný, a ani vlastně nevadí, že je docela dost naivní a že jsem po vzoru dr. Lustiga musel čas od času konstatovat, že svět je malý a o náhody v něm není nouze. Nebo že by to byl osud, který svádí Šizuku se Seidžim dohromady? Několikrát jsem se dojal i zasmál a v hlavní hrdince jsem se viděl možná víc, než mi bylo příjemné. Jen to holt není úplně můj šálek kávy. ()
Galerie (39)
Photo © Studio Ghibli
Zajímavosti (8)
- Jedná se o první japonský film uvedený v Dolby Digital. (Hromino)
- Na hodinách, kterého Seijiho dědeček natahuje, se objeví nápis Porco Rosso - název dalšího filmu studia Ghibli. (Jirka_Šč)
- Město, v němž žije Shizuku, bylo inspirováno oblastí kolem stanice Seiseki Sakuragaoka v západním Tokiu. (Hromino)
Reklama