Šepot srdce

Jeden ze tří filmů studia Ghibli, který nerežíroval ani Mijazaki, ani Takahata (česky: Šeptání srdce). Romantický, vcelku banální příběh o první lásce, z kterého však perfektně vystavěný příběh, neuvěřitelně realisticky propracovaná animace a diváky motivující scenář Hajao Mijazakiho - dělá cosi nadprůměrného: Milý příběh, který vás doslova chytí za srdce vypraví o dívce Shizuku, která píše texty k písním a jednou by chtěla psát povídky a chlapci Seiji , který se touží stát výrobcem houslí. Majazakiho veskrze optimistické a pozitivní sdělení navádí děti, aby ve svém životě o něco usilovali a hledali věci, které dají jejich životu smysl. Při druhém shlédnutí jsem se více soustředila na animaci a doslova si vychunávala gesta jednotlivých postav. Možná až nadrealistická přirozenost a nenucenost gest dělá z toho to filmu „překrásné“ dílko. Kdyby všechna tato plus nestačila, pak dodávám, že v příběhu figurují dvě kočky a co může být lepšího než sledovat tajemné cesty kocoura, který žije zcela sám a sám rovněž cestuje tramvají. Studio Ghibli natočilo i méně povedené pokračování tohoto filmu s názvem Království koček. (PS: Film Šeptání srdce bych chtěla vidět ve svůj svatební den.) (22.05.2004)

Nádhera a balzám na duši s tradične "mijazakiovskou" atmosférou pozvolna plynoucího, a jen zdánlivě bezvýznamného příběhu, a několika naprosto úžasnými scénami (muzikanti, návštěva krámku), které někoho jako já umí "rozložit na prvočinitele". Krásně nenápadný příběh o dospívání a nádherné, ale také nesmírně těžké snaze vyprávět příběh, a také trochu o první lásce, která to všechno má na svědomí. Jemný a dojemný, milý a úsměvný, přesto svým způsobem vážný a jen velmi okrajově se vydávající za hranice ukliďnující civilnosti do fantaskních světů, typických pro Mijazakiho příběhy. Krásné a nenásilně předávané poselství, o tom že materiální hodnoty, za kterými se žene současná společnost nejsou tím, o co má smysl usilovat nadevše. (07.07.2014)

Miyazaki tu od magie, duchů, rozličných potvorů a podivuhodných krajin odbočuje do všední reality, kde jsou jediným kouzlem mezilidské vztahy (ovšem nechybí ztřeštěná a samostatná dívčí hrdinka) a městská krajina je podivuhodná hlavně díky ztvárnění (dlužno dodat, že výjimečně zdařilému). Haranti ve škole to mezi sebou mají jako ve Snu noci svatojánské a tvoří štrůdl zoufalců, kteří se se svým vysněným protějškem prostě nepotkají, protože mu hledí pouze na záda, shrbená touhou po někom jiném. Naštěstí se v tom příběh nijak popisně nepatlá, a ústřední dvojice, která má větší štěstí, byť se setkává s nepřekonatelnými komplikacemi, ze situace čerpá hlavně inspiraci. Čili je to vkusné. U mě na dvě hvězdy, tu třetí dávám za to, že snad jeden každý záběr bych si dovedl představit vytištěný a zarámovaný na zdi. (13.05.2016)

Na rovinu můj nejoblíbenější film od studia Ghibli. Nejsou tu žádné divoké dramatické oblouky ani fantastický svět, pouze silné emoce vystavěné na souhře sympatických postav, příjemného předměstského prostředí a zcela uvěřitelného příběhu o zásadních problémech dospívání. Civilní, nesmírně milé, zkrátka super. Království koček se zdaleka nechytá. :-) (19.04.2021)

Krásný příběh mladé slečny Shizuku, která se místo učení mnohem více zajímá o četbu knížek a plno času tráví v knihovně. Jednou si všimne, že některé z knížek, které si chce přečíst, si již před ní půjčil jistý kluk. A tak začne pátrat, kdo to je zač... Whisper of the Heart je filmem o trablích dospívajících a o hledání sebe sama... ale přitom pořád zůstává milým a veselým filmem. ___ Po druhém zhlédnutí 5*. (05.03.2004)