The Night of the Decision
Režie:
Pavel HášaScénář:
Jiří Svetozar KupkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Petr MandelHrají:
Rudolf Hrušínský, František Němec, Josef Abrhám, Luděk Munzar, Soběslav Sejk, Petr Štěpánek, Jan Vlasák, Josef Šebek, Stanislav Lehký, Jiří Klem, Karel Polišenský, Karel Hovorka ml., Kamil Koula (více)Obsahy(1)
Rudolf Hrušínský jako prezident Emil Hácha v dramatickém příběhu březnové noci roku 1939, která rozhodla o vzniku Protektorátu. Dramatický příběh se týká osudové noci ze 14. na 15. března roku 1939, v níž byl prezident doktor Emil Hácha přinucen, aby svým podpisem legalizoval zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor scénáře J. S. Kupka pojal tuto historickou událost jako lidské drama člověka, který je postaven před rozhodnutí, zda vyhovět nacistickému diktátu, nebo riskovat krveprolití. V režii Pavla Háši postavu Emila Háchy jako svou poslední roli (v roce 1993) vytvořil Rudolf Hrušínský. S hereckým mistrovstvím v ní ztvárnil rozpor mezi povinností a svědomím jako velké lidské drama... Televizní film uvádíme jako připomínku neblaze známých událostí, které uvedly naši vlast na šest let do nesvobody – vznik Protektorátu Čechy a Morava. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (108)
"Můj Bože, vytí vlků až do konce mých dnů..." Silné historické téma v silné inscenaci Pavla Háši. Myslím, že Rudolf Hrušínský podal bravurní výkon, který zaslouží uznání. Chvála všem, kteří podobná témata chtějí zpracovávat. Je to nezbytné, aby tu byla takováto díla, která promlouvají do duše všem, kteří o nich chtějí slyšet a mají oči otevřené, vlastní historii člověk musí znát. ()
Závěrečná otázka Emila Háchy v podání Rudolfa Hrušinského je sice určena jeho doktorovi, kterého zde hraje skvělým způsobem Josef Abrhám, ale ve skutečnosti je adresována nám všem: A co by jste dělal (a ) na mém místě Vy ? V historii naší země nebyl nikdy žádný český prezident nucen udělat tak těžké hodnocení jak Emil Hácha. Neodpustím si teď věc, kterou možná některé lidi naseru, ale nemůžu jinak. Vést odboj z Mosky nebo Londýna je považováno za hrdinství, ale zůstat zcela osamocen v situaci kdy po naši zemi pochodovaly holinky záhuby a označit toto "zůstání" za kolaboraci ?? Ne to neberu, ani soudruh Gottwald ani pan Beneš pro mě žádní hrdinové nejsou, jistě ani pan Hácha nebyl žádný hrdina, ale on zůstal, stejně jako miliony Čechů a Slováků, kteří neměli připravené letadýlko na východ nebo západ. On zůstal a snášel stejně ponížení jako celý československý národ a to v mých očích není a nikdy nebude žádná kolaborace. Noc rozhodnutí považuju za jednu z nejlepších TV inscenací vůbec / i přes jednu historickou botu viz uživatel Tunner / , ve které naposled zazněl jedinečný hlas, který bych dokázal poslouchat celé dny a naposled zazářili ty krásné a ušlechtilé oči pana Hrušinského a já jen lituji, že "vyšší moc" nedokázala obdarovat pana Hrušinského stejně, jako on obdaroval všechny svoje filmové postavy - nesmrtelností ! ()
Předně podotkněme, že se jedná o televizní inscenaci, nikoliv nějakou dokumentární rekonstrukci skutečných událostí. Tím můžeme odpustit a prominout některé historické nepřesnosti. Poselství snímku je však i navzdory tomu jasné. V ČR každý všemu rozumí, zejména v internetových diskuzích a u piva. A je jedno, jestli je to hokej, fotbal, Mnichov, či aktuálně covidová pandemie. Máme ve všech ohledech patent na rozum a stovky argumentů pro svá tvrzení. Stačí, když se někde na netu objeví článek i o historické události, která je nám vzdálená a zdánlivě ne tolik pro nás podstatná (např. o sebevraždě Kleopatry (uvádím jen ilustrativní případ) a hned uvidíte, kolik odborníků bude pod textem mudrovat a tvrdit, jak pisálek je mimo a že to bylo vše úplně jinak... Ale zpět k Noci rozhodnutí. Závěrečná otázka z úst E. Háchy, brilantně ztvárněného R. Hrušínským, pro jeho lékaře, kterého se skvěle zhostil J. Abrhám, je výmluvná a měl by si ji položit každý, kdo chce jak E. Beneše, tak Háchu kritizovat a odsuzovat. Zároveň je však při nadnesení této otázky nutné oprostit se od současnosti a pohlížet na tyto události očima člověka té doby, nikoliv někoho z 21. století. Kdo nemá odpovědnost za stát a za národ, může zpochybňovat leccos. Čas u tohoto relativně statického filmu rychle plyne a všem, kdo znají historii (a pohlíží na ni nejednostrannou optikou, přičemž uvědomují si dobové reálie, souvislosti, stejně jako příčiny a důsledky), musí chvílemi mrazit v zádech. Takže byť nejde o přesnou rekonstrukci schůzky Háchy a Hitlera v Berlíně, je Noc rozhodnutí neskutečně silným a působivým počinem, který by měl být nejen mementem, ale rovněž by měl otevřít oči každému, kdo žije v utkvělých předsudcích bez špetky snahy o objektivní líčení dějin. Prostřihy na autentické záběry byly místy lehce rušivé, ale dokreslovaly celkovou tíživou atmosféru. K tomu ale napomáhala i hudba a výtečné výkony dalších herců, zejména L. Munzara a F. Němce. ()
Skvělý televizní film, ve kterém se naposled zaskvěl herecký genius Rudolf Hrušínský. Jeho herecký výkon nepřekvapí. Za jeho život nás ohromil už tolikrát, že se nelze divit. Nicméně jeho ztvárnění dr. Emila Háchy je dechberoucí a my si tak dokážeme snad ještě lépe představit v jaké roli tento nešťastný muž v nešťastnou dobu na nešťastném místě byl. .......... Rozhodnutí pominout v této inscenaci Hitlera je prozaické. Autoři nechtěli dávat prostor další dominantní postavě, která by úkol (tedy ukázat nelehkou situaci prezidenta Háchy) znesnadnila, či odsunula ho na vedlejší kolej. Jinak bych měl jen připomínku k ministrovi Chvalkovskému, kterého ztvárnil František Němec. Zde je prezentován jako pro německy orientovaná, záporná postava. Já bych jej však tak kriticky neviděl. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (4)
- Do Berlína provázeli prezidenta Háchu jeho dcera Milada, pracovník kanceláře prezidenta Kliment a ministr zahraničí František Chvalkovský. Hácha (Rudolf Hrušínský st.) také neutrpěl srdeční záchvat za přítomnosti šéfa Hitlerovy kanceláře Otto Meissnera (Luděk Munzar), nýbrž při rozhovoru s maršálem Hermannem Göringem. Jmenován není ministr (František Němec), podle okolností by mělo jít právě o Chvalkovského. Postavy lékaře a komorníka Kouby jsou z tohoto hlediska smyšlené. (Robbi)
- Svou poslední roli ve filmu ztvárnil Rudolf Hrušínský. Na natáčení jej vozili z nemocnice na revers. (hermiona)
- Roli lékaře Josef Abrhám neztvárnil jsem v tomto snímku, ale také mj. v seriálu Nemocnice na kraji města (od r. 1977) nebo snímku Všichni moji blízcí (1999). (majky19)
Se samotnou televizní hrou nemám nejmenší problém, je to silná dramatická látka s kvalitním scénářem, skvělým obsazením, výbornými hereckými výkony. Autor má pochopitelně právo na uměleckou interpretaci historických událostí, ani on, ani diváci onoho osudného března v Berlíně nebyli. Hře pochopitelně pomáhá i fakt, že pro Rudolfa Hrušínského to byla poslední role, takže jde svého druhu o pietní záležitost. Mám spíš problém s komentáři ostatních uživatelů, resp. jejich politicko-historickými závěry. Pokud byl Emil Hácha něčí obětí, pak především svých vlastních politických názorů a osobnostního profilu. Emil Hácha byl bezpochyby vzdělaný intelektuál se smyslem pro umění a literaturu, ale zároveň i konzervativně autoritářský byrokrat, který duchovně ustrnul někde v druhé polovině 19. století, konzervativní austroslavista, odpůrce liberární demokracie a demokratického liberárně-ldemokratického proudu, který v české společnosti představovali např. Masaryk, Beneš, Peroutka nebo Čapek. Byl to jednoduše stoupenec privilegovaného kastovnictví, tradičních hodnot, pořádků a státních celků. K Československé republice měl vyloženě vlažný vztah a jejího zániku vlastně ani výrazně nelitoval. Stýskalo se mu po starém dobrém Rakousku-Uhersku se silným vlivem katolické církve. Jako typický konzervativec obdivoval autority všeho druhu, takže oddaně sloužil Masarykovi i Benešovi, stejně jako oddaně sloužil nacistům a jak by oddaně sloužil komunikoliv jinému. Ještě za okupace se chodil poklonit k Masarykovu hrobu, ale nikoliv proto, že by souhlasil s jeho politickými názory nebo z protestu, ale jednoduše právě proto, že Masaryk představoval svého druhu nezpochybnitelnou autoritu. Je příznačné, že ve 30. letech udržoval Hácha velmi blízké vztahy s řadou prominentních nacistických právníků, býval mj. hostem říšského ministra W. Funka. A ani v nejmenším mu nevadilo, že tito lidé jsou oporou nacistického totalitarismu. Hácha sice nikdy nebyl fašista, ale patřil přesně k těm politickým kruhům klasické konzervativní pravice, které přivedly v Itálii i v Německu fašisty k moci. Hácha se stal prezidentem jedině díky podpoře, kterou měl v Německu, díky dominantnímu vlivu Německa v období 2. republiky to byla právě německá vláda, která fakticky o obsazení postu českého prezidenta rozhodla. Hitler dal Háchovi přednost i přes pronacisticky smýšlejícím Františkem Chvalkovským, který mimochodem byl oním ministrem zahraným Františkem Němcem v televizní hře. Hitler Háchou opovrhoval a považoval ho ze bezpáteřního úředníka, který zajistí bezproblémový chod protektorátu. A to se taky stalo. Hácha bezpochyby kolaborant byl, představoval aktivistický proněmecký živel, žil v představě, že vstřícností a loyalitou k Německu bude český národ odměněný slušným zacházením. Od roku 1942 postupně Háchu vyřazovala z politického života těžká nemoc, ale to nic nemění na jeho trapné roli v protektorátní éře. Sám se nikdy vlastně politikem necítil, byl a zůstal úředníkem, zvolení do úřadu prezidenta chápal jako úřednické vyznamenání při odchodu do výslužby. Jako právní byrokrat úzkostlivě a mechanicky dodržoval právní formy, a to i za situace, kdy se právo stálo politickým instrumentem totalitní moci... Celkový dojem z televizní hry: 80 %. () (méně) (více)