Milenec

Kdyby to bylo ještě o fous odvážnější a bylo zde více vidět. Kdyby to v závěru bylo silnější a divák neměl pocit, že to už trochu únavou padá na hubu. Pak bych řekl, že je "Milenec" skvělý film, takhle ale skončil lehce na půl cesty. I tak si ale myslím, že měl Annaud velmi dobré téma a chopil se ho dobře. (01.09.2017)

Knoflíček po knoflíčku. Malíček k malíčku...Oh, L´amour. Zaposlouchejte se do nekrásnějších melodií jejich „věrného“ milování. Má touha po tobě, dívko bez závoje. Jsem na palubě. Vím, že i podruhé se setkáme. Noblesnímu obřadu vášnivé milenecké meditace se oddáme. Naše fyzická láska nechť se propojí v opojné aleji. Pod kloboučkem spanilá parádnice - tvá pohledná, mladinká tvář, hned položil bych tě na svůj mládenecký oltář. Pod šatičkami průsvitnými rýsují se skulinky tvé tělesné krajiny. V mém "kočáru" je místo pro ni. Cestou romantiku naplňuji. Svým dotekem se přibližuji, v komorním chvění ruce se setkávají, nebrání se, prsty se nevinně proplétají. Vzájemně jsme očarovaní - ta představa milování. Splynutí jiskří tak, že přestáváme myslet i dýchat. Její ladná chůze směřuje ke mně. První vlahý polibek na zadní okénko vozu oněměle propustí vánek sladké něžnosti. Jen přimhouřit oči a zachytit šepotavý tlukot milostné žádosti. Víc než jen přitažlivý žár polibků. Víc než jen prosté sklouzávání šatů. Tesknivé vyznání lásky v její nejkřehčí svůdnosti. Leť, amorku, leť, do srdcí důvěrnostmi se tref, list milostný zanech v těchto zdech, milence unášej na svých křídlech. V tomto pokoji, pohlceni vějířem vzrušení, vzdychají ryzí slastí v rajské oáze rušného okolí - v posteli, na zemi. Aristokrat požitků v lůně panny prostupuje sólo milostné předehry. Kráska v prvotním poznání aktu milování. Jen tebou si přeji být svlékána, na lože jako do korábu pokládána, s tebou postupně dobývat výšek milenecké rozkoše. Záchvěv nahých těl září jako poetický, smyslný diadém. Kapky erotické magie rosí siluety těla, svitem dne i noci spoře oděná, nezavrženým chtíčem zdobená. Obklopeni přepychem vášně a něhy. Vášeň - ten neodolatelný projev výbušnosti, něha jako libreto pohlazení. Každý dotek, každý polibek, milenecké intimity sen, jako póza na velkých plátnech, zátiší výtvarných děl. V každém detailu je zachován půvab, taj a smyslný šarm. Kradli si společné chvilky pro sebe. Dotkni se mě, obejmi mě, líbej mě. Líbám tě. Však mé tělo netouží po té, která doopravdy nemiluje. Láska za zrcadlem, city v loži slz. První, neopakovatelný, výsostný, jen pouhý milenec? Jmění touhy, slavnost lásky bezedné, nedozírné melancholii zaslíbené. Milostný příběh neskomírá v srdci těch, kteří chtějí hlasu lásky rozumět. (29.07.2015)

Bohužel příběh filmu není ničím víc, než trochu kvalitnější červená knihovna, a takové na mě moc nefungují. Vůbec nechápu proč můj oblíbený tvůrce sáhl zrovna po této literární předloze. Nejvíc mě otravoval hlas vypravěčky, který působil strašně kýčovitě. Všechno nakonec zachraňuje překrásná nápaditá kamera a přesvědčiví herci. (26.10.2011)

Poetické, provokačné, romantické. Napriek tomu, že malo zjavne ísť o umeleckú provokáciu, ma tento film nenadchol ako by to malo byť pre filme s takouto povesťou (konec koncov u mňa rovnako dopadlo aj POSLEDNÉ TANGO V PARÍŽI). Film určite neurazí, ale počúvať počas milostných scén hlas starej ženy bolo na hranici znesiteľnosti... (21.12.2008)

Působí trochu děsivě, že Jean Jacques Annaud se pustil do filmu, jenž je zařazen do kolonky „romantický“. Pravda, to této kolonky asi patří, ale každopádně obavy jsou neopodstatněné. Milenec je pěkný nekýčovitý film, z něhož dýchá skoro podmanivá atmosféra zaniklého koloniálního světa a překvapivě s ohledem na tvůrce z něj také sálá chtíč. Co na filmech tohoto režiséra zbožňuju je, že má schopnost obdobně jako Ridley Scott, prvním záběrem přenést a ponořit diváka do popisovaného světa, což činí z jeho filmů nevšední zážitek. Milencovi bych snad vyčetl jen až příliš jednoduchý příběh. (09.09.2013)