Waterloo

Megalomanské pojetí osudné bitvy u Waterloo. Obrovské množství komparzistů v uniformách, letecké záběry a pocit, že tohle jsou opravdoví lidé a žádné počítačové triky. Je to velkoryse natočeno a je to vidět. Napoleon vs Wellington. Napoleona provázela velká pověst a oddanost jeho vojáků. Přesto to k vítězství nestačilo. Když se díváte v tomto velkofilmu na to, jak pomalu tisíce vojáků obou stran kráčí na smrt a trhají je železné koule na cáry, je to nesmyslné. Zcela zbytečné oběti jen kvůli manýrům vůdců. Tolik zničené lidské energie a snahy jen na zabíjení. Na obou stranách se leskne dalekohled a sleduje kroky toho druhého. Oba se snaží předpovídat budoucí kroky nepřítele a včas na ně reagovat. Oba neústupní. A co ta válka přinesla? Nic. Na straně poraženého pocit zmaru a na straně vítěze stejně tak. Jen jatka - roztrhané bývalé lidské bytosti, koně, děti. V očích vůdců je válka ušlechtilá, ale po válce už to tak nikdo se slzami v očích nevidí. Rod Steiger je jako Napoleon skvělý. (17.03.2013)

,,VEDĽA STRATENEJ BITKY JE NAJSMUTNEJŠÍ VYHRATÝ BOJ.“ __ Bondarčukova ,,najslávnejšia porážka" je jedným z najväčších diel v dejinách kinematografie – skutočný VEĽKOFILM. Výprava je absolútne famózna a až pri leteckých preletoch kamery snímajúcej gigantický zápas na bojových poliach si uvedomíte, že vidíte pred sebou azda to najmonumentálnejšie, čo látka zvaná film mohla ponúknuť. Iste, Bondarčukova réžia nie je bezchybná a postava Orsona Wellesa je vlastne zbytočnou, rovnako tak ako aj Virginia McKenna, celkový dojem je i tak mimoriadne silný. 70-te roky výpravným epopejám už tak nepriali ako predchádzajúce dve dekády a tak bolo Waterloo skutočnou diváckou prehrou. Neúspechom skončil aj Kubrickov Barry Lyndon a stroskotanie týchto dvoch projektov zamrzí o to viac, že by bolo zaujímavým pozrieť si konfrontáciu s chystaným Kubrickovým vylíčením životnej dráhy Napoleona, ktoré sa nakoniec nenakrútilo. Najsilnejšia scéna je večerné prechádzanie Wellingtona (Plummer) bojovým polom posiatym desatisícmi mŕtvych, padlých v priebehu niekoľkých hodín. (202. hodnotenie, 31. komentár k filmu) (19.05.2010)

Ohlas oskarové VÁLKY A MÍRU vedl k rozhodnutí převést do filmu - už nad rámec Tolstého literární předlohy - i závěr Napoleonovy politické dráhy. Jakkoliv WATERLOO nedosahuje úrovně předcházející epopeje (vycházím z vlastních vzpomínek a dojmů z té doby), v dostupných srovnatelných kontextech skvěle reprezentuje mimořádně vysokou úroveň tehdejšího sovětského a také světového válečného historického filmu. Bondarčukovo poctivé - byť i nákladné - filmové nastudování doby těsně předpočítačové v bitevních scénách, krajinných záběrech, znamená - máme-li na mysli hodnotu nebo kvalitu takovéhoto přístupu - zhruba totéž jako poměr (vztah) ručně, strojově nebo roboticky vyrobené obuvi nebo kteréhokoliv jiného výrobku. Umělecká "rukodílná" výkonnost osobností, jejichž životy se již dávno uzavřely, ale které před čtyřiceti lety byly v plné síle, představuje další pozitivum tohoto zdařilého velkofilmu. Je nepochopitelné, že už dávno nebyl zveřejněn na DVD nosičích. (Každého svého povzdechu přirozeně lituji, nesnáším jeho suchou mentorující mravokárnost, ale jinou možnost nevidím; platí to tím spíš, vidíme-li, co všechno se na tyto nosiče dostává.) (02.03.2008)

Skvělá ukázka toho, jak se točily monumentální bitvy v době dlouho před CGI. Ale i přes obdivuhodné produkční zázemí a Bondarčukovy nezpochybnitelné režisérské schopnosti, jejichž zásluhou jsou zde k vidění pozoruhodné spektakulární záběry s tisícovkami statistů, jde o poněkud chladnou rekonstrukci, která sice opravdu poctivě p(r)odává titulní událost, ale na hlubší prokreslení postav a dobového kontextu už jí mnoho prostoru nezbylo. Steiger je sice v roli Napoleona dostatečně výrazný (bez ohledu na sklony k mírnému přehrávání), ostatní postavy jsou ale v podstatě jen ploché figurky, které jsou zde pouze z nutnosti. Víceméně to platí i pro Plummerova Wellingtona (druhou hlavní postavu), který utkví v paměti primárně kvůli hercovu charismatu a nikoliv míře zajímavosti charakteru samotného. Možná filmu vyčítám věci, které pro jeho tvůrce nebyly příliš zásadní, pro mě jako diváka v případě seriózního historického velkofilmu ale význam (obvykle) mají. Jinými slovy - nedokážu si naplno "užít" epickou akci, když mi prakticky vůbec nezáleží na jejích účastnících. 70 % - vidět to v kině, pravděpodobně bych hodnotil výš. Na tv obrazovce ta velkolepost prostě nikdy naplno nevynikne. (06.11.2022)

Válečný film s pacifistickým poselstvím, jak to umí jen Rusové. Bonadrčuk je mistr nad mistry ve velkofilmech, ještě působivější, než Vojna a Mír. Mám pocit, že po jistém období velkofilmů nebo minulosti obecně žili filmaři, dnes máme (většinou) pouze trapné producenty hrající si na filmaře, spěchající k apdaptaci kdejaké hrůzy, přípdaně jsou neschopní zpracovat těžší látku. Něco takového už dnes neuvidíte! I já děkuji sovětské armádě, že učinila tento film možným. (16.10.2010)