Waterloo

Monumentální dílo. Nic chytřejšího ani originálnějšího mě nenapadá. Precizní historický velkofilm, který překonává válečnými scénami všechno, co jsem do této chvíle viděl, počínaje Ryanem a konče třeba Statečným srdcem. Ale není to jen velkolepost, která mne vede k vysokému hodnocení. Bondarčuk všem zúčastněným de facto pouze vzdává hold, nestaví se na žádnou stranu a nikoho nedehonestuje. Pravda, poněkud teatrálně podané poselství o míru, v podobě křičícího vojáka na bitevním poli, bylo trochu nadbytečné, ale to je pouze drobná vada na kráse. Nečekal bych z této doby a země, co do propagandy, natolik čistý film. Nelze jinak, velkolepá pětka. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (08.06.2015)

Málo viděná koprodukce SSSR a Itálie se západními herci v hlavních rolích. Film obsahuje typické prvky Bondarchukovy filmové tvorby, ať už se jedná o dlouhé monology hlavních postav (což délkou trumfnul o pět let později v Bojovali za vlast), monumentální a přesto maximálně detailní prvky bitev až po ty chladné pasáže smrtí hlavních protagonistů / postav. Přesto všechno, co tak napsat o jednom z dobově nejdražších filmů světa, ve kterém měl režisér k dispozici 7. největší armádu světa? Inu, je to jako by byly bitvy z Pána prstenů nafilmovány bez CGI a s reálnýma lidma, což je dnes zkrátka nepředstavitelná velkolepost. Film se samozřejmě i přes nespornou kvalitu z tržeb nezaplatil a to zachránilo prdel Stanleyho Kubricka, který díky tomu odstoupil od natáčení jiného filmu o Napoleonských válkách... a nejlepší na celém filmu byla ta hloupá zteč francouzské kavalerie pod velením maršála Neye s leteckými záběry, které asi nejlépe podtrhují tu velkolepost celé bitvy. (03.09.2016)

Môže si hovoriť kto chce čo chce, ale o Napoleonovi Bonaparte sa dodnes vyučuje na vojenských školách. Zároveň môžme smelo tvrdiť, že Francúzsko už väčšiu slávu od jeho čias nezažilo... Bol som prekvapený, ako historicky verne sa tu vykresľujú dôležité momenty tejto bitky, dokonca vrátane niektorých výrokov. Netvrdím, pár chybičiek alebo slabších miest by sa tu našlo, ale v rámci celku to nebolo nič strašné. Čo sa týka spracovania, ohromila ma predovšetkým veľkolepá výprava, aj keď som bol na ňu vlastne pripravený, keďže u S. Bondarčuka je niečo také veľkolepé a davovo masové úplne normálne (ako napr. v jeho cykle Vojna a mier). Opäť som mohol na tom oči nechať. Silný nadpriemer. 85/100 (21.08.2017)

„Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won..“ Bondarčukova velkolepě pojatá rekonstrukce jedné z nejslavnějších bitev historie působí i téměř po půlstoletí velmi čerstvě. Tisícovky komparzistů, kouřové clony při palbě artilerií, kavalérie v akci (zpomalený záběr skotské jízdy je přímo úchvatný) a nad tím vším taktické pokyny, štiplavé glosy a vnitřní monology dvou velkých vojevůdců (Plummer jako Arthur Wellesley neskutečně ruluje), které jako by dokreslovaly, že pokud nejste vůdce, jako jednotlivec nic neznamenáte.. Při tom všem válečném běsnění si nelze nevzpomenout na bitvu o dřevěný most u Sad Hill, Blonďáka a jeho „I've never seen so many men wasted so badly.“ Ideální by bylo, kdyby si Napoleon a vévoda z Wellingtonu sedli pod dozorem písaře a státního notáře ke stolku někde na dvorku sídla Hougoumont, postavili před sebe přesýpací hodiny nastavené na 30 vteřin a soutěžili v tom, kdo první nebude schopen říct nějaký vzletný citát, jizlivý bonmot či vojevůdcovské moudro. Vítěz bere vše, poražený prohrál napoleonské války. Sice by to trvalo několik dní a Rimmer by neměl u čeho vlhnout, ale představte si to množství ušetřených lidských i koňských životů, střeliva, fešných uniforem, slz matek a manželek a ještě by z toho byla pěkná kniha citátů.. (07.08.2017)

10/10 Asi nejlepší historický válečný velkofilm (i když to už v době svého natáčení v podstatě každý). Napoleon je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po 10 měsících vrátil a začal tak svých Sto dnů - začalo to přeběhnutím jeho bývalých věrných vojáků poslaných králem k zastavení vpádu, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a zkočilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou bitvou u Waterloo. Koprodukce natáčená v přesně vymodelované ukrajinské krajině u Waterloo angažovala kromě 23 000 statistů v uniformách tří hlavních armád, také hvězdy západní kinematografie - Welles, Plumer a hlavně Steiger - a mohl tak vzniknout jeden z nejdokumentárnějších a nejmonumentálnějších bitvy 19. století. A to všechno bez pomoci klíčovacích triků, ale zato s leteckými záběry bojujících formací - nádhera. Snad jen ty neustálé výbuchy ohně si specialisté na zvlášní efekty mohli odpustit. A i násilně voperovaný minipříběh o ukradeném praseti a následném pobíhání vojaáků po bitevním poli s řevem, že je to všechno šílenost mi do celého konceptu jaksi nesedělo. (22.05.2008)