Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mezi bělošskými osadníky a Apači panují neustálé spory, při kterých teče krev. Bývalý voják by rád obě strany smířil.  Tom Jeffords se spřátelí s náčelníkem Apačů Cochisem a oba se od sebe navzájem učí. Tom se časem také zamiluje do indiánské dívky Sonseehray, ta jeho lásku opětuje a Jefford jí slíbí, že se pro ni vrátí, až vyřídí, na čem se s Cochisem dohodli. Cochise souhlasil s tím, že umožní americké poště nerušený průjezd jeho územím. Když Jeffords tlumočí svým krajanům Cochisův slib, mnoho z nich mu nevěří. Ale Cochise své slovo dodrží - pošta přes jeho území projíždí bez potíží. Jeffords se vrací do indiánské vesnice, aby tam vyřídil požadavek generála Howarda - prezident Grant hodlá s Apači uzavřít mírovou dohodu. Cochise souhlasí, vyžádá si jen tříměsíční zkušební dobu. Někteří běloši však jsou proti dohodě a vlákají skupinu indiánů do léčky. Mezi indiány je i Jeffords se svou nevěstou, a také Cochise. Jeffords je zraněn a Sonseeahray zastřelena. Indiánské posily pak napadnou poštovní vůz. Mírová dohoda je vážně ohrožena... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (50)

fragre 

všechny recenze uživatele

Na rok 1950 a žánr, kde byli indiáni do té doby jen k odstřelení určení zlosynové, překvapivě dobré. Pravda ještě hodně romantické (tedy i dost naivní), James Stewart učebnicově kladný, a ta love story s magazinově krásnou squaw až přeslazená, ale snaha o revizi pohledu Američanů na indiány se cení. Cochise sošný a rétorický jak nějaký ušlechtilý antický barbar. ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Podle mého názoru je Zlomený šíp mírně podhodnoceným snímkem. Obsahuje řadu pravdivých (pro někoho možná klišoidních) myšlenek o životě, zejména o životě v míru, zákonech, lidské netoleranci a nenávisti, ovšem také lásce a přizpůsobivosti, cti a pravém výkladu napsaného textu - v tomto případě Bible ("V mé bibli se nepíše o barvě pleti."). Smutný konec pěkného příběhu je jakousi předzvěstí či paralelou k mladšímu Vinnetouovi, resp. Nšoči a Old Shatterhandovi. James Stewart se tu objevuje v roli, která je od samého začátku kladná a sympatická, což u něj není vždy tak zcela jasné. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Delmer Daves /Posledni Vuz/ natocil sympaticky western, kedy sa podla mna v 40., 50. 60. rokoch minuleho storocia tocili najlepsie westerny. James Stewart /The Rope, Mr. Smith goes to Washington/ spolu s Jeffom Chandlerom /nacelnik Cochise/ a Debrou Paget /Desatero prikazani/ to pekne spolu tahaju. Teda nie je dobre, ked film tahe len jeden herec/herecka, ale najlepsie byva, ked film potiahne trio ludi. Tu sa to krasne ukazuje. Pribeh ma zmysel, nuda nehrozi, film ma tempo a dobre dialogy, spokojnost : 82 % ()

Mirokukii 

všechny recenze uživatele

Velmi správná indiánka. Lehce nahlížející na indiánskou kulturu. Chvílemi naivní a velice romantická. Patřičně napínavá a dobrodružná, aby nenudila. Kladný Stewart jako smiřitel dvou, na smrt znepřátelených stran, kde váhy dobra a zla nejsou tak jednoznačné. Chandler jako statečný a spravedlivý náčelník Cochise, jehož touha po míru si nezadá, s tolik u nás opěvovaným Mayovým Apačským náčelníkem. Doba vzniku, ať už formou či obsahem, není na filmu znát. Krása. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Možná (nebo snad určitě) první western, který ukazuje indiány jinak než krvelačné hrdlořezy. Běloši nejsou zde o nic horší než indiáni, správňáci a hajzlové se najdou na obou stranách. James Stewart je ve své roli skvělý. Jeho postava je sice až moc kladná, ale nechá se jí uvěřit. I ostatní herci jsou velmi dobří, nejvíce pak Jeff Chandler v úloze náčelníka Cochise. "Zlomený šíp" je otec "Malého velkého muže" a dědeček "Tance s vlky". ()

Galerie (28)

Zajímavosti (12)

  • Zlomený šíp bol ako symbol ukončenia boja v skutočnosti používaný Indiánmi z kmeňa Čiernonožcov, žijúcich v Montane a Alberte, a nie Apačov. (beso74)
  • Vo filme hrajú radových príslušníkov kmeňa Apačov skutoční Apači z indiánskej rezervácie Fort Apache. Štúdio ich pre tento účel najalo asi 240. (beso74)
  • Meno scenáristu Alberta Maltza sa v čase uvedenia filmu do kín nemohlo objaviť v titulkoch, pretože bol v tom čase na zozname zakázaných umelcov, a tak sa namiesto neho objavilo meno Michaela Blankforta. (beso74)

Reklama

Reklama