Andrew - člen naší rodiny

Mám rád sci-fi, ale sledovat tohle bylo skoro jako za trest. Příběh jako pro děti (schválně bych si přečetl Silverbergův originál), hrozná délka a usměvavý Robin Williams. Neříkám, že to bylo hrozné, to rozhodně ne (od Columbuse se dětinskost dala čekat), jen bych bral, kdyby byla zápletka podána více neodlehčeněji a kdyby bylo na konci více důvodů k přemýšlení, což ke sci-fi patří. (17.04.2009)

Karel Čapek aj Isaac Asimov by mali z tohto robota radosť. Nesmiernu. Film o robotoch absolútne bez náznaku násilia (na ľuďoch), kde vývoj predbieha všetky možné predstavy. Už to nie len to, či robot dokáže rozmýšľať, či môže mať city, alebo či si zaslúži (finančnú) odmenu za svoju prácu. Otázka slobody a ďalšie, ktoré film nielen načrtáva, ale aj rýchlym tempom svojsky rieši, sa dnes stávajú skutočnými otázkami. Vo filme žije aj umrie niekoľko generácií, obrovské množstvo myšlienok by vydalo aj na celý seriál. Čudujem sa, ako mi takýto úžasný film dodnes unikal. –––– Jeden neudělal nic, než dlouho studoval surový materiál, dokud neporozuměl, jak ho nejlíp zpracovat do tvaru, který vyjádří lásku malé slečny ke zvířátkům. –––– Nedokonalost... Třeba tvar tvé hlavy. Je veliká. Ale milá. –––– Musí každý člověk, kterého mám räd, odejít? –––– Udělala bys pokus ve jménu vědy? Polib mě. –––– A v zájmu toho, jít za srdcem, musíš udělat špatnou věc. (25.04.2017)

Svým způsobem se jedná o přelomový film, neboť značí, že kyberpunková revoluce už dávno proběhla a její konstitutivní prvky jsou plně ratifikovány v estetice fikčních světů amerických melodramatických snímků rodinného typu. Zatímco např. filmy Já, robot, I.A., nebo Matrix, obsahující typické akční scény a hi-tech ponurou atmosféru, akcentující určitou temně-fatální předpověď budoucnosti, mají sklon vzbuzovat atavistický strach z probuzené technologie, vymknuté z rukou člověka, což je typické pro postkatastrofickou protokyberpunkovou hard core science fiction, Andrew žádným kybertechnologickým komplexem z budoucna netrpí, neboť je s ní pevně sžitý. William Gibson na rozdíl od Isaaca Asimova obavy z robotů a umělé inteligence nemá: tam kde Já, robot končí tam Neuromancer teprve začíná, neboť aporémou už dávno není to, zda nás vlastní technologie náhodou nepřekoná a nezahubí, ale zda ve svém rozvoji nepředstavuje ekvivalentní paralelní "bytující" entitu, jež představuje nový neantropocentrický evoluční skok. Střízlivé, civilně-nefuturistické dekorace ukazují na to, že vývoj estetiky architektury a designu je konzervativnější než ve Star Treku, což je diskutabilní - spisovatel Jan Křesadlo v sci-fi románu Girgal píše, že sci-fi beletrie se po určité době sama kompromituje svými neuváženými seky v esteticko-technologických vizích a stává se pamětnicky úsměvnou, proto se snaží své popisy v tomto směru zobecnit, právě tato vizionářská odvaha je však esencí science fiction, ale to jen tak na okraj. (16.03.2004)

Souhlas se Smilefacem - jestli v podobném stylu natočí "Já, Robot", pak opravdu bude Isaacu Asimovovi, skutečnému géniovi robotiky a sci-fi vůbec, věčná sláva. Už se nemůžu dočkat, až si přečtu Pozitronic Mana...Výtvarná stylizace (včetně efektů, samozřejmě) mě opravdu vzala, stejně jako romantické části příběhu, které mně osobně nějak přeslazené nepřišly. A jaká jiná může být hudba Jamese Hornera, než nádherná? (31.08.2003)

Absolutní pecka, jeden z nejvíc nedoceněných filmů na světě.Epický, dojemný a fascinující příběh, skvělé herecké výkony a jako vždycky dokonalá Columbusova režie.Nechápu ty dementní komentáře od 3* níž.Tenhle film nemá chybu.Dojemné a citlivé sci-fi.Asimov by byl spokojenej.Oliver Platt je jeden z nejmíň doceněných herců.Vlastně všechno, co se týká týhle pecky je až nepochopitelně nedoceněné, možná kdyby si půl planety a 80% ČSFD vyndalo hlavu z prdele, pochopili by to.95%. (18.04.2014)