Sám doma

Se svátky vánočními se pojí i vánoční filmy. Někdo si při zmínění pojmu vánoční film vybaví především české pohádky, lidé proslulé pokleslejší zábavou Mrazíka. Vánoce jsou také plné repríz fanoušků Lásky nebeské, často dochází i na Grinche v režii Rona Howarda a především si drsní hoši nadále pouští Smrtonosnou past nebo Smrtonosnou zbraň a pokusí se rodinu přemluvit, že opravdu jde o ryze vánoční filmy. Já si ovšem při zmínění pojmu vánoční film vybavím jeden konkrétní film, který pro mně Vánoce ztělesňuje od útlého věku a pravděpodobně se tomu v následujících letech něco jen tak nezmění- Sám doma! Když se zmíní série Sám doma tak si vybavím první dva perfektní díly, kterým bohužel odkaz zničili další tři pokračování, která ovšem může jako regulérní duševní následovatele považovat jak blázen. Pro většinu skončila ságu Sám doma 2 z roku 1992 a dva původní filmy jsou dodnes kultovní záležitostí, které dozráli nekonečnou sérii repríz během vánočních svátků a došlo to tak daleko, že i přes fakt, že Sám doma 1 viděl snad každý se obě projekce v kině Aero vyprodali. Protože na pecky se do kina chodit musí i když jsou už téměř 30 let staré a viděli jste je snad stokrát. Já osobně měl prvně čest až se Sám doma 2, kterou jsem měl ve formě VHS kazety a sjížděl jsem ji tak moc, že se časem bohužel ušoupala. Až časem jsem se dostal k jedničce a měl jsem ji ještě o kus radši než dvojku, která patřila v mých 4 letech mezi mé nejoblíbenější filmy. Šlo o dobu kdy jsem s filmy začínal a prvními celovečerními filmy v životě, které jsem kdy viděl byli první dva díly Harryho Pottera, Raimiho Spider-Man, Maska s Jimem Carreyem nebo právě původní příběhy Kevina McCallistera. Všechny zmíněné filmy patří do mě síně slávy a především k Sám doma jsem si léty vytvořil speciální vztah, který upevňujeme každé vánoční svátky a někdy dokonce i na jaře, v létě nebo na podzim. Přijít na chuť Sám doma totiž vůbec není lehký úkol, protože jde i po letech parádní roztomilou a rodinnou komedii, která je ryzím příkladem filmu pro každou generaci, protože si každá generace v něm najde to své. Čím jsem starší, tím to v tomhle filmu vidím a neskutečně si toho na Sám doma cením. Jádro geniality tkví především to, že si v 90. letech produkující John Hudges a režisér Chris Columbus do hlavní dětské role zvolili sympatického a herecky schopného klučinu Macauleyho Culkina ke kterému sice osud nebyl zrovna nejhodnější, Culkin ale i léta po své smrti za sebou zanechá jednoho z nesympatičtějších dětských hrdinů kinematografie, který se stal ikonou vánočních svátků. A chabé pokusy o sequely dokázali, že se takhle schopná dětská tvářička nenajde všude.... John Hughes především dokázal přijít s originálním a funkčním námětem, který v 90. letech naznačoval jak by dopadl sen nejednoho dětska, které by si občas přálo zůstal samo ale nakonec by mu došlo, že rodina je pořád přece jenom rodina. Příběh Sám doma má v sobě správnou bilanci humoru a situační akce, zároveň má ale v sobě hodně silné poselství o síle rodiny a faktu, že ve finále nechce nikdo být sám. A to nejen o Vánocích! Především finální akční pasáž v baráku je geniální ukázka scénáristické kreativity kde nepůsobí podivně, že by byl 8-letý kluk schopný ubránit se dvojici zlodějů. ,, Bitva o záchranu Vánoční pohody" je jedním z nejpůsobivějších momentů v dějinách rodinných komedií, především je ohromující, že Hughesův scénář detailně popisoval veškeré věci, které se naši dvojice zlodějů přihodí. Pasti a jejich následky byli opravdu promyšleny do nejmenších detailů a já si pořád stojím za svou teorií, že se částečně inspirovala série Saw! Především stojí za zmínku, že v Sám doma není vyložená herecká hvězda. Ano, John Candy už tehdy byl komediální hvězda a Joe Pesci se už tehdy objevil ve Smrtonosné zbrani 2, Leonově Tenkrát v Americe nebo Scorseseho Zuřícím býkovi, mohlo to ale být větší. Roli Harryho totiž mohl hrát Robert De Niro, který se s Pescim objevil už právě v Tenkrát v Americe nebo Zuřícím býkovi a v roce 1990 si zopakovali spolupráci u Scorseseho Mafiánů, ten ale roli odmítl. A je to ta nejlepší věc co se tomuhle filmu mohla stát! De Niro je sice opravdu schopný herec, nejsem si ale jistej zda by roli Harryho zcela přirozeně uhrál. To se ovšem Pescimu povedlo a společně s Danem Sternem v roli Marva dali život jedné z nejlegendárnějších dvojic stříbrného plátna. Pesci byl jinak sice (výrazně) nižší než Stern, hlavou dvojčlenného gangu Mokrých banditů byl ale právě Harry a Marv se stal spíše jeho poskokem. Tahle dvojice je prostě legendární a v 90. letech by dost pravděpodobně utáhli i vlastní spin-off. Ale bez Kevina by to asi fakt nebylo ono. Pesci a Stern se jinak sice během natáčení ke Culkinovi chovali co nejvíc zle aby byla jejich vzájemná nenávist co nejpřirozenější, hned po natáčení si ale dva a půl chlapa vyříkali jak to vlastně bylo a jejich vztahy následně byli velmi dobré i během natáčení dvojky. Především Pesci vypořádávíjíci se s tím, že je v rodinném filmu a nemůže totiž mluvit sprostě (Pesci v Lethal Weapon 2, Raging Bullovi, Goodfelas a později ani v Casinu nešel pro sprostě slovo daleko) je geniální a především fakt, že když je zraněn tak mumlá věci, které se dají volně přeložit jako sprosté náznaky, Pesci to ale vydržel. Jeho kasička při které bylo za sprosté slovo dolar byla prý při konci natáčení sice plná, Pesci ale podle všeho děti rád má (sám má dceru) a má jen problém držet jazyk za zuby když to má být. Své role utáhli i Catherine O' Hara a John Heard jako Kevinovy rodiče. Opět platí, že to nejsou žádné velké hvězdy, přesto byli sympatičtější a až na fakt, že své dítě zapomenou doma jsou příkladem vzorovitých rodičů. A nesmí se zapomenout ani na cameo (?) Johna Candyho AKA Guse Polinskiho a jeho bandu. Na jejich koncert bych asi nešel, s Gusem bych ale o životě pokecal rád. A dost možná by mi vysvětlil jak se mu proboha povedlo zapomenout dítě v márnici. Po celou dobu poté filmem zní parádní hudba Johna Williamse na kterého si spíše všichni vzpomenou jako autora hudby k Star Wars, prvním třem dílům Harryho Pottera, Indiana Jonesovi, Jurskému parku a téměř všem ostatním filmům Stevena Spielberga a na Sám doma se tak trochu zapomíná, je ale nutno si uvědomit, že dodneška mají hlavní motivy diváci v hlavě. Sám doma má totiž dle mně jeden z nejkultovnějších soundtracků všech dob. Sám doma se především také povede po parádním akčním finále dovézt do emočního finále, které skvěle uzavře příběh ,, zabijáka" Murrayho v podání Robertse Blossoma a nabídne finále, které musí každého během každé reprízy a opětovného shlédnutí pomalu dohánět k slzám. Sám doma je prostě paráda, která dokáže pobavit, napjat i dojmout a ve všech třech ohledech se to daří skvěle. Hodně skvěle! Sám doma by se měl především v brzké době dočkat rebootu na streamovací službě Disney +. A dává to vlastně smysl, protože jde pořád o silnou značku a Disney by si mohl dát záležet aby film dopadl alespoň líp než trojka, čtyřka a pětka. Zároveň je ale hned několik položek nemožnou misí: Najít tu správnou atmosféru původních dvou filmů, sehnat parádní náhradu původnímu obsazení dospělých rolí a především sehnat kvalitního dětského herce místo Culkina. Nerad bych Disneymu křivdil, rozhodně je ale jisté, že tu nepůjde o reboot, kterému by se dalo dvakrát věřit. Kdyby to ale ve finále dopadlo co nejhůře, můžeme i reboot od Disney+ ignorovat jako zbytek a nadále mít v paměti jen původní dva filmy. Parádní důstojnou dvojku s podtitulem Ztracen v New Yorku ale především původní Sám doma. Vánoční klasiku bez které Vánoce nejsou Vánoce...... Viděno v kině: 2× (06.07.2016) (méně) (více)