Kafe a cigára

Kafe a cigára jsou prazvláštní směsou, kterou nespojují jen ony dva předměty z názvu, ale hlavně styl komunikace - který obvykle končí nějakým tím faux pas nebo trapasem. Tohle dílko Jima Jarmusche lze lehce rozdělit na dvě velké a jednu malou část - povídky s herci, povídky se zpěváky a povídky s neherci. Každá část má svůj smysl a kouzlo, ale přece jen o stupínek lepší jsou ty vypointované herecké exhibice (výteční Bratranci, směšně trapná Sestřenice, dobro-zlá Dvojčata, vtipná neřeč Roberta Benigniho, otec, co si platí lásku syna...). Pak jsou tu povídky se zpěváky, mají také pointu, ale ta obvykle není tak zjevná, což je samozřejmě dáno spíše civilnějším výrazivem (Iggy a Tom, RZA a GZA, Jack a Meg). Kafe a cigára jsou nevyrovnaným šťůčkem, každopádně nenudí a hlavně každý si najde své oblíbené cosi. U mě převažuje spíš pozitivní dojem z dobrého a originálního záměru posadit dva lidi ke stolku a nechat je povídat o něčem či o ničem, ze zajímavého obsazení, z dobře zvolené hudby, z černobílé hravosti... I kdybch hodnotila jednotlivé povídky zvlášť a pak je zprůměrovala, nevyšlo by mi míň než ***, takže 70%. (21.11.2006)

Jak jsem si teď přečetl pár komentářů, koukám, že tentokrát moc nebudu trčet z davu, když napíšu, že úplně nejvíc se mi ze všech povídek líbili Bratranci, ze všech herců Alfred Molina přímo v této povídce, dále vyzdvihnu výkon Cate Blanchett v dvojroli Sestřenic (ačkoliv jako celek mě tato povídka zase tolik nedostala) a dodám ještě větičku o tom, že mě hodně pobavil i Bill Murray ve společnosti dvou černošských hudebníků. I v tom zbytku se najdou silné klady: dobrá hudba v pozadí nebo jiný zajímavý prvek (listování časopisem), postava (němý kluk) či herec (kromě výše zmíněných mě ještě zaujal Tom Waits) a nevšední poetickou atmosféru všedního rozhovoru v kavárně si Jarmuschův film udržuje po celou dobu. Ta atmosféra filmu se mi asi tak kolem třetí povídky již začla zamlouvat, přestože kávě ani cigaretám vůbec neholduji. Jenže právě proto, že atmosféra všech 11ti povídek je vesměs stejná a některé z povídek tu prošumí bez pointy nebo bez vyvolání silnějšího dojmu, jen ta nezávislá atmosféra s černobílým vizuálem celý film plný repetitivních záběrů na kávu a hosty zhůry vždy neutáhne.     *** S Jimem Jarmuschem a jeho filmy to mám různě, některé mě naprosto pohltily a nadchly, jinými jsem se spíše pronudil, občas (spíše zřídka) se dělo i něco mezi tím a asi takto střídavě jsem to měl s tímto jeho povídkovým snímkem. [65%] (02.01.2023)

Hromada nesúvislých poviedkových príbehov obsiahnutá prúdom bezvýznamných dialógov o dôležitosti našich stretnutí sa s potrebnými ľuďmi a o vyplnení prázdnoty. Jarmusch sa na nič nehrá, nebrnká na city, nevnucuje nám svoj individuálny prístup k divákovi. A hoci by tie "trefné" dialógy neschopné vymaniť sa z pôdy bezcitných narážok, dokázal vymyslieť i scenárista od vedľa, musím priznať, že je to prvý Jarmuschov film, pri ktorom som jednoducho neprotestovala a uspokojila sa s tým, čo mi pán režisér naservíroval. Okrem toho, Cate Blanchett v dvoj-role je úžasná. (27.07.2008)

Každá, a tým myslím vážne každá poviedka, má niečo do seba. Každá jedna vlastní svoj osobitý potenciál. Pochopiteľne, niektoré nad druhými vynikajú, ale základ zostáva rovnaký. Jednoduchá a zároveň geniálna konverzačka. Presne toto je môj šálok kávy. Písať o každej epizóde jednotlivo by bolo príliš zdĺhavé, nemyslíte? Odpoviem si za vás - áno. Príbehy v rôznych kaviarňach hodnotím rovnako ako každý film na csfd. To znamená od nula po päť. Celkový počet vyšiel - 41/55. Viem minimálne o dvoch poviedkach, ktoré by bolo hodno vymazať a vytvoriť tak dokonalý celok. Naopak rovno tri považujem za vyleštené, ligotavé perličky. Pusťme sa teda do toho. Strange To Meet You 5/5 Twins 4/5 Somewhere In California 4/5 Those Things'll Kill Ya 2/5 Renée 2/5 No Problem 3/5 Cousins 4/5 Jack Shows Meg His Tesla Coil 3/5 Cousins? 6/5(!) Delirium 5/5 Champagne 3/5. U každej z nich posudzujem predovšetkým náplň, herecké výkony a zaujímavosť daného tématu. Škoda tých slabších, dvojhviezdičkových, ktoré výsledok Coffe and Cigarettes ťahajú mierne nadol. (31.05.2010)

bezpodmienečných 5 hviezidičiek - a to i keď priznám, že niektoré sú lepšie a doslova vynikajú, tie ostatné sú len menej geniálne - ale v porovnaní s čímkoľvek iným skrátka aj tak vynikajú; Prekvapuje ma, že sa hromadne prehliadajú geniálne poviedočky s Buscemiho historkou a doslova bravárne geniálne vypointovaná "No problem", samozrejme, že Bill "Groundhog day/Ghost Buster" Murray (Who do you gonna call?) je TOP :) súboj Molina/Coogan mi prišiel trochu dlhý, ale s pekným ukončením, každá poviedočka má svoje kúzlo, svoj šarm, svoju pointu, každá sa dá rozlične intepretovať a pri každej sa dá pobaviť, oddýchnuť a zauvažovať, vskutku geniálny kusisko Jarmuschoviny!!! Presley, Tesla, Waits s Jimym Poppom :) a dokonca aj úvodný nervózny Roberto so šiestimi kávami v "kaviarni" predstavujúcej neorealistickú kulisu ma potešil; "We are coffee and cigarettes generation!" (17.07.2008)