Horká hlava

Muž v ofsajdu vzupuruje... takřka neočekávatelným způsobem. Hořká komedie z pera Francise Vebera si poměrně svižně odsýpá v rytmu hravé titulní melodie s pískacím sólem a v průvodu ironického vyprávění hlavního hrdiny. Patrick Dewaere předvádí v hlavní roli svůj obrovský přirozený talent i charisma, role futbalisty a vášnivého záletníka s neotřelým postojem ke své nesnadné situaci mu nesmírně sedla. Dewaere opět potvrzuje, jakou velkou ztrátu pro francouzský film nasledujících období znamenala jeho náhlá sebevražda. Hlavička má v první řadě jediný velký cíl pobavit diváka a daří se mu to díky Dewaerovi i skvělému scénáři úspěšně, ale zároveň umí být vedle zábavy i nebývale kritická a otevírá na svou dobu odvážné téma, což si zaslouží speciální zmínku. Výborně jsem se u ní pobavil a po opakovaném zhlédnutí, kdy jsem film s úspěchem nabídl i svému kamarádovi, přihazuji zbylou hvězdičku. Sláva naším hochům, hip, hip, hip! Hanba naším sokům, hip, hip, hip! 85% (17.12.2020)

"S chutí do toho a půl znásilnění je hotovo." Na znásilňování nemám koule, ale kdyby mě z něj obvinila krásná Stéphanie, tak bych se k němu hrdě přiznal a odseděl bych si to jako chlapák. Jenže útočník provinčního fotbalového celku Trincamps Francois Perrin o takovou poctu nestál, čemuž taky rozumím a dost mě bavilo, když se pokusil spáchat čin, za který byl odsouzen. Ještě víc mě bavilo jeho poletování na hřišti a úplně nejlepší bylo, když dal svým ctihodným udavačům najevo, že pro ně není v jeho zadku místo. Takhle má pomsta vypadat a mně k úplné spokojenosti chybělo jen to, že pohyb hráčů na zeleném pažitu ani trochu nepřipomíná závěrečná kola Francouzského poháru. (07.12.2016)

Druholigový fotbalista je zatčen a neprávem obviněn ze znásilnění mladé ženy, která ho při identifikaci označí za pachatele. Jeho cílem je uprchnout, vyhledat svou údajnou oběť a vykonat čin, za který byl odsouzen... Rád bych si někdy tento zábavný tragikomický příběh vychutnal znovu - je to přece jen už více než 20 let, kdy jsem ho viděl naposledy. Snímek hodnotím na základě veskrze kladných vzpomínek, díky nimž mám Coup de tęte v paměti jako černohumorný a překvapivě chytrý film z fotbalového prostředí. (15.06.2006)

70% Fotbal nemusím, ale jako komedie to funguje a Annaud se za svůj druhý celovečerní snímek nemusí stydět (popravdě, on se nemusí stydět za žádný ze svých filmů, vyjma Minora:-P). o Patricku Dewaereovi jsem v životě neslyšel, ale teď vidím, že bych si na něj měl dát pozor. Škoda, že umřel tak brzy. (01.08.2011)

Srandy se člověk prakticky nedočká, ale jedná se o velmi milý a málo známý snímeček. Místní úchyly jistě nepotěší zpráva, že k plánovanému znásilnění samozřejmě nedojde. Ono takové znásilnění není vůbec žádná sranda. Všechna čest před těmi, kteří se přemohou a bez projevu lítosti si svojí slabší oběť podají. Náš hrdina si tedy místo znásilnění vychutná alespoň všechny, kteří se na jeho křivém usvědčení podíleli. Celkově se nejedná o žádný zázrak světového formátu. Vyloženě špatné to ovšem také nebylo. Lepší 2*. (13.04.2013)