Napola: Hitlerova elita

Průměrné TV zpracování, které nevybočuje od jiných filmů na podobné téma. Není tam nic zvláštního - ani atmosféra, ani emoční dopad (na to je to příliš odtažité a banální), ani herecké výkony... Asi dvě postavy tam byly zajímavé, ale byly jen povrchně načrtnuté, takže se zase nedostáváme pořádně pod kůži. Hitlerova elita má pár silnějších okamžiků, celkově však na mě film působil spíše laciněji. (13.10.2018)

Neviem prečo ale ten zámok kde boli mladí muži vychovávaní k tomu aby zabíjali deti ( vo filme to uvidíme ) mi pripomínalo miesto kde princezná Fantaghiro, Romualdo a Tarabas bojovali proti zlu. Inak celkom zaujímavý pohľad mladého muža na vojenský výcvik, ale aj jeho následné morálne dilema a hodnoty. Musím podotknúť, že chvalabohu ma vojenčina obišla a mal som pokoj. Ale je asi utópia čakať, že ľudstvo by sa z vojen poučilo, že? Inak nechápem tu otrasnú kameru počas boxovania! ( preto dávam jednu hviezdu dole! ) (13.12.2014)

Tak tohle se Německé produkci povedlo. Do 5 hvězdiček moc nescházelo. Vážně jsem překvapený - od hereckých výkonů, přes zpracování až po scénář. 5 hvězdiček nedám jen proto, že si myslím, že z toho šlo dostat víc a šlo to dotáhnout až k dokonalosti. To se nestalo, takže Napola zůstane pro mě ´´pouze´´ velikým překvapením. (09.08.2009)

Celkem zajímavý film, bylo až zarážející sledovat, jak si němečtí mládí chlapci nechávali dobrovolně vymývat mozky, vtloukáním nacistické ideologie a z celkem rozumých hochů, se postupně stávaly bezmyšlenkovité ovce, které jen tupě plnili leckdy nesmyslné úkoly. Zajímavý výběr hlavních představitelů a exteriéru pro natáčení, protože hrad Bouzov byla jistě velmi dobrá volba a do děje dokonale zapadl. Myšlenkový odkaz filmu, morální dilemata hlavního hrdiny a jeho postupné vystřízlivění, jsou vlastně ústředním motivem. Vyobrazují tu skutečnost, kdy realita války a nacistické ideologie, byla běžnými lidmi vnímána i velice negativisticky, ale ne každý se dokázal vzepřít a proti těmto metodám postavit! (11.01.2015)

Jak mimořádně zajímavé je sledovat práci filmařů zvláště dekoratérů Pak je Berlín na Praze 8 kousek od Florence, tělocvična je rovněž v Praze (Sokolovna na Pavláku); elitní škola se nachází na jednom „nejmenovaném“ hradu v Česku, oblíbeného hlavně u tvůrců pohádekPro zajímavost – za druhé sv.války byl v Bouzově (onen nejmenovaný hrad) od roku 1939 uhnízděn přepadový oddíl SS nikoli elitní škola. Místo děje (žádný kvapík to zas není) jsem napoprvé pak chvilkami sledoval kdo, kde, kdy a jak z českých herců si střihne nějakou tu roli. Např. poznat Ljubu Krbovou (ve své roli otočenou zády) podle šíje, vlasů, hřbetu pravé ruky a části pravé tváře je taky kumšt :-) BTW Karel Dobrý se snad taky těch „uniforem“ hned tak nezbaví Já vím, film Napola je fikce opřená o skutečnou realitu a kdybych se nezajímal o literaturu faktu a zvlášť o II.sv.válku a nástup fašismu, neměl bych asi tomuto snímku co vytknout. Skutečnost v elitních školách plných řádně zpracovaných prověřených rekrutů z potomků vyvolených a rovněž řádně prokádrovaných rodičů je trochu jiná. Na sentiment a ohleduplnost moc prostoru nebylo Proto mi nějak „neštymovalo“, kde se vzala v 17ti-letém hlavním hrdinovi (jeho spolužácích též), který je víc jak 10 let od nástupu Hitlera přímým účastníkem raketového vzestupu režimu a úspěchů Hitlerovo Německa a navíc kdy příběh je situován přesně do doby, kdy Německo stojí pomyslně na samém vrcholu, tj. v roce 1942 ta síla nepodlehnout tlaku a opojnému pocitu být vyvoleným a vzdorovat systému a pod všudypřítomnou, nutno přiznat promakanou Goebelsovou propagandou Nevím nevím, v elitních školách byli Ti „nejnejnej“ specialisté pedagogové (obrazně), nejvěrnější a nejzavilejší stoupenci AH drtivou většinou v uniformách SS, aby next power generation byla opravdu elitní Měl jsem místy mlhavý, sotva postřehnutelný pocit, že mi někdo chce skrz tento film sdělit, že v SS byli i normální „lidé“, ne jen sadisti, hovada, kariéristé a všehoschopná monstra ale jak říkámje to takový mlhavý pocit, leč mě osobně rušil. Napola je nadprůměrný film, s výtečnou kamerou a hudbou, jen by tam sentimentu, ohleduplnosti a citu vzhledem ke skutečné realitě méně Jenže to by potom zase ten příběh vyzněl jinakach jo (08.11.2005)