Napoleon Dynamit

Sice to je komedie, ale strasne divna. Herci mi prisli vybrany dobre, jenze skoro kazdej z nich je nejak divnej. Vetsinou tupe cumi, coz je ze zacatku vtipny, ale kdyz furt stejne cumi hodinu a pul tak to zacina bejt otravny. Ve filmu se v podstate nic moc nedeje, nema to zadnej poradnej pribeh a cely je to slozeny z jednotlivejch scenek, ktery nic moc nespojuje. Navic skutecne vtipnejch je jich jenom par a zbytek je proste takovej divnej. Ne ze by to bylo nak extremne dementni, misty to je docela inteligentni, ale cely mi to prislo takovy desne spomaleny, chybela tomu stava. Cemuz taky napomohla hudba, ktera zrovna moc uzasna neni. No a co se tyce Hedera, tohle je jeho ais nejlepsi dement. Tri hvezdicky davam, protoze mi to prislo docela originalni, kuli tem par povedenejm okamzikum, kdy sem se skutecne zasmal a hlavne proto (i kdyz me to docela prekvapilo), ze jsem se vubec nenudil. (15.06.2005)

Je vám doufám jasný, že když je něco originálně divný, zábavný a milý, tak to miluju! Nebýt Napoleona Dynamita, tak nikdo nezná Pedra a Lady Sovereign má jinej účes. Tenhle film se pohybuje na hranici geniality. Ano, geniální burani, nastupující rasa, která nakopává prdel uhlazeným a nudným středostavovským sračkám. Nemaj holku, peníze, vkus. Jenže povedená jinost je raritní a k smíchu (ve velmi pozitivně negativním provedení). Na tuhle antifolkovou hymnu nedám dopustit. (14.06.2009)

Napoleon Dynamit je děsivý v tom, jak oživuje vzpomínky, na které jsme chtěli dávno zapomenout. S hrůzou v očích jsem přihlížel tomu, když tvůrci začali ze šatníku tahat strašáky jako: zablácené buffy, zapravené kalhoty vytažené vysoko nad pupek, růžové ledvinky nebo neoholené chmýří pod nosem. Hádám, že součástí této revitalizace mělo být i použití hudby Cindy Lauper a Alphaville; na mě ovšem jejich skladby působí velice příjemně a dokonce jsem si i zavzpomínal na časy, kdy jsem nadšeně navštěvoval koncerty této německé popové kapely. Když potom začal hlavní hrdina tančit svou neohrabanou verzi breakdance, jako bych viděl sám sebe kterak to roztáčím na parketu - a dost jsem se při tom pomyšlení zastyděl. Píšu to proto, abych vás varoval, pokud vás dané představy neděsí, směle se do Napoleona pusťte. Pobavíte se a zasmějete. Sem tam. Já jsem rád, že jsou ty časy pryč. P.S. Pokud nemáte dost, můžete zkusit Adventures of Power. (01.04.2012)

"Aj tak už nechcem byť prezidentom..." Hlavný hrdina je školou povinný mulo, do ktorého sa každý naváža a všetkým je iba na posmech. Po čase prichádza nový spolužiak s najtypickejším mexickým menom, aké vás napadne - Pedro Sanchez. Pedro je minimálne rovnaký mulo ako Napoleon, takže túto dvojku je radosť sledovať. Navyše je tu ešte Napoleonov brat a strýko, ktorý tiež veľa rozumu nepobrali, takže bude veselo. Režisér netlačí humorom na pílu, pôsobí tak nejak nenútene a prirodzene. Ak ste mali podobný výkvet za spolužiakov, tak presne viete o čom je reč. Túto dvojku stačí sledovať iba pri obyčajnej chôdzi, alebo strohých dialógoch a to už samo o sebe stačí na úsmev. Salvy smiechu nehrozia, ale každá podarená hláška je bonusom navyše. Oproti dnešným tínedžerovským komédiám pôsobí Napoleon Dynamit podstatne prirodzenejšie a mne je tento pohľad na školské časy rozhodne bližší. 80%. (26.10.2014)

Úžasné na tomto filmu je, že naprosto postrádá příběh. Také to, že i když na to ze začátku koukáte jako "Co to sakra je?", tak postupem filmu se vám to začne z nějakého nepochopitelného filmu líbit, až si říkáte, zda se nestáváte "postihy" sami... Monotónní, postihové a trapně vtipné "něco", co přitáhne pozornost ani nevíte vlastně čím... (29.05.2010)