Apokalypsa

[196-minútová ‚director's cut redux‘ verzia] Apocalypse Now útočí – v snahe (ne)zaujať – na zmysly veľmi pozoruhodnými scénami. Náročné nakrúcanie vo filipínskej džungli je takmer také slávne ako sám film a viedlo k obrovskému nárastu rozpočtu, ako aj k fyzickým a psychickým zrúteniam. Coppola zaisto dosiahol svoj cieľ vyvolať u diváka „pocit hrôzy, šialenstva, zmyselnosti a morálnej dilemy vojny vo Vietname“. Úvodná scéna dokonale ilustruje/demonštruje Coppolovo skĺbenie zvuku a obrazu pomocou prelínačky z vrtule helikoptéry na stropný elektrický ventilátor nad Willardom. Brilantná kamera, strih a zvuková post-úprava (ktorú mal na starosti Walter Murch) vytvorili z bombardovania dediny za tónov Wagnerovej hudby (Jazda Valkýr) jednu z nájslávnejších a najpozoruhodnejších scén vo svetovej kinematografii. Po vyhubení dediny sa Duvall zaskvie pamätnou vetou: „Milujem vôňu napalmu hneď zrána.“ ___ V auguste roku 2001 bola uvedená zreštaurovaná a zmodernizovaná verzia filmu z roku 1979, Apocalypse Now Redux, vrátane predtým nezverejneného 49-minútového materiálu, zlepšení v technikolore a šesťkanálovej zvukovej stopy. 90% (07.07.2013)

Tohle není film o válce, to je drásavé vyhřeznutí pekla lidské duše do kulis Vietnamu. Podobně jako Conradův Marlow v Srdci temnoty, i Coppolův Wilard se po řece pouští do cesty očistcem, aby na jejím konci našel peklo. Apokalypsa je koncipována jako sled různorodých historek, které z rozdílných úhlů nasvěcují hrůzu. Hrůza je klíčové slovo filmu. Je jedno, jestli se jedná o hrůzu z pohledu tomíků, rákosníků, nebo Francouzů... je to tatáž hrůza, kterou Kurtz ztělesnil ve svém apokalyptickém a pohansky brutálním ležení. Je to tatáž hrůza, která Willarda stravuje od počátku... Prázdnota. Odlidštěnost. Coppolův film je natočený v takřka cynickém tónu. Absurdita mnohdy svojí silou evokuje Hellerovu Hlavu XXII... Gradace, navzdory stopáži, úžasná... Nenašel jsem slabé místo. Každý záběr, každá promluva, každý zvuk tvoří na zakrváceném plátně vietnamské džungle strhující obraz hrůzy – utrpení, ztráty lidskosti, ztráty sebe sama. Zdráhám se napsat, že Apokalypsa je metaforou. Ne, je děsivě doslovná a explicitní. Je přímým obrazem, který zasahuje všemi použitými prostředky. Filmovým mistrovstvím po všech stránkách. Co do sugestivity neznám silnější válečné dílo. Herci působí neuvěřitelně naturalistickým dojmem – šílený Brando, šílející Sheen... jakoby i je peklo pohltilo. Apokalypsa je mistrovská i v tom smyslu, že ač říká mnohé o podstatě vietnamského konfliktu, její dopad je univerzální. Prozrazuje něco z temnoty lidské duše... A co se často zmiňované nedořečenosti zápletky týče... lze doříci něco, co stále trvá? Coppolova Apokalypsa nekončí titulky... ve filmové světě možná. (04.02.2005)

Viděl jsem redux verzi. Opravdu přespříliš dlouhé. Scén, které vás svým sdělením převálcují, je dle mě přece jen méně, než těch, kde se nic neděje a nemusely by tam být. Herci ušli, režie se snaží, ale abyste film plně vychutnali, je to třeba jistě vidět víckrát, ale doporučil bych tak s desetiletou přestávkou. To nejmíň. (18.04.2005)

Mimořádně silný film který na vás obrovsky zapůsobí. Je to vlastně taková velice netradiční road movie. Ze začátku spíše humorné scény (plukovník blázen do surfování, tygr) ale jakmile plavba pokračuje a všech se začíná zmocňovat čím dál větší šílenství začne to být velice sugestivní a opravdu síla. Opravdu jsem jen seděl jako přikovaný, protože takováhle anarchie a nihilismus se jen tak nevidí. Kurtzův tábor je už kapitola sama pro sebe. Marlon Brando je vidět jen pár minut a to většinou jen kousek hlavy, ale vyznění jeho hereckýho výkonu pomáhá genius loci jeho tábora, kde jsou všude hlavy napíchaný na kůlech atd. Jediná snad trochu slabší část je ta s francouzema. Jediný atmosférou srovnatelný film s tímto je Aguirre, hněv boží. (21.01.2005)

Apokalypsu jsem poprvé viděl prakticky v téže době jako podobně slavnou Četu. Zatímco Stone mě nadchl, ke Coppolovu válečnému dramatu jsem zaujal, řekněme, rezervovaný postoj. Neubránil jsem se jistému zklamání, které částečně vycházelo z přehnaných očekávání - podle mnohých filmových fandů mělo jít o největší válečný snímek všech dob. Zpracování je bezesporu luxusní - Coppola předvádí živočišnou chytrou filmařinu plnou sugestivních scén, kamera dělá hotové divy, z obrazových kompozic běhá mráz po zádech. Z efektního využití dvojexpozic a prolínaček (příznačná je už úvodní scéna, kde se kamera z letky vrtulníků zaměří na detail vrtule a vzápětí přejde do hotelového pokoje, kde sledujeme vrtuli ventilátoru) by se mohl učit každý zájemce o filmovou režii. Ponurá džungle, fascinující panoramatické záběry tropické krajiny, vše vytváří to, čemu se říká atmosféra. Kvalitní herci ztvárňují vyhrocené charaktery lidí vystavených extrémním podmínkám. Potud všechno v pořádku a pověst o Apokalypse nelže. Problém mám ale s příběhem. Coppola ho převzal z románu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Jeho děj se odehrává v belgickém Kongu a každý, kdo zná dějiny konžské genocidy a krvavých válek 20. století o tamní přírodní bohatství, pochopí, že do tamní společnosti historka o šíleném důstojníkovi, který se vymkl jakékoli kontrole, dokonale zapadá. Totéž vyprávění zasazené do vietnamské války ve spojení s americkým důstojníkem vypadá nepatřičně a přehnaně. Nehledě na to, že Coppola se natolik nechává strhnout svou uměleckou vizí, až to vypadá, že netočí válečné drama, ale inscenuje divadlo. Tahle teatrální přepjatost vrcholí popravou vzbouřeného důstojníka připomínající spíš pohanský rituál a působí na mě rušivě do té míry, že se film páté hvězdičce z mého pohledu ani nepřiblížil. Celkový dojem: 75 %. (06.02.2015)