Apokalypsa

Apokalypsu jsem poprvé viděl prakticky v téže době jako podobně slavnou Četu. Zatímco Stone mě nadchl, ke Coppolovu válečnému dramatu jsem zaujal, řekněme, rezervovaný postoj. Neubránil jsem se jistému zklamání, které částečně vycházelo z přehnaných očekávání - podle mnohých filmových fandů mělo jít o největší válečný snímek všech dob. Zpracování je bezesporu luxusní - Coppola předvádí živočišnou chytrou filmařinu plnou sugestivních scén, kamera dělá hotové divy, z obrazových kompozic běhá mráz po zádech. Z efektního využití dvojexpozic a prolínaček (příznačná je už úvodní scéna, kde se kamera z letky vrtulníků zaměří na detail vrtule a vzápětí přejde do hotelového pokoje, kde sledujeme vrtuli ventilátoru) by se mohl učit každý zájemce o filmovou režii. Ponurá džungle, fascinující panoramatické záběry tropické krajiny, vše vytváří to, čemu se říká atmosféra. Kvalitní herci ztvárňují vyhrocené charaktery lidí vystavených extrémním podmínkám. Potud všechno v pořádku a pověst o Apokalypse nelže. Problém mám ale s příběhem. Coppola ho převzal z románu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Jeho děj se odehrává v belgickém Kongu a každý, kdo zná dějiny konžské genocidy a krvavých válek 20. století o tamní přírodní bohatství, pochopí, že do tamní společnosti historka o šíleném důstojníkovi, který se vymkl jakékoli kontrole, dokonale zapadá. Totéž vyprávění zasazené do vietnamské války ve spojení s americkým důstojníkem vypadá nepatřičně a přehnaně. Nehledě na to, že Coppola se natolik nechává strhnout svou uměleckou vizí, až to vypadá, že netočí válečné drama, ale inscenuje divadlo. Tahle teatrální přepjatost vrcholí popravou vzbouřeného důstojníka připomínající spíš pohanský rituál a působí na mě rušivě do té míry, že se film páté hvězdičce z mého pohledu ani nepřiblížil. Celkový dojem: 75 %. (06.02.2015)

Nepřekonatelná sondáž válečné nálady pojatá jako klasický pikareskní román směřující do Dantova Pekla. Hrdina je konfrontován s prvky války, kterým nemůže rozumět, a jež ho přesto nutí zoufale rozvažovat. Ať je to odlidštěná vojenská mašinérie trpělivě likvidující neposlušné nebo jen nepochopitelné elementy sebe samé, vojenské šílenství tvořící nietzschovské nadlidi ztělesněné wagnerovským Siegfriedem, komerci tyjící i z válečných tragédií a všechny typy oběti války, které se fanaticky bijí nebo jen rezignovaně vyčkavájí naplnění svých beznadějných osudů. A nakonec a hlavně konečný produkt naprostého zjednodušení lidského bytí: stvoření BOHA, který jedině dokáže tuto situaci snést a takovým, jakým je, zůstane navždy, nezávisle na nějakém přitroublém pozemském jsoucnu!!! (30.09.2004)

Coppola zamíchal "Karty smrti“ a v depresivním river movie žene kapitána Willarda (M.Sheen) se speciálním úkolem do kambodžského vnitrozemí. Čím hlouběji, tím šíleněji. Traumatická cesta tentokrát není cíl. Cílem je Kurtz. A hrůza.. Nálet za východu slunce s Ride of the Valkyres a začátek (The End) považuji za naprosto fenomenální. (01.09.2008)

Zvláštní film, skoro až hypnoticky depresivní, sugestivní a nepříjemný, ale zároveň nepustí, přiková oči k obrazovce a vleze hluboko pod kůži. Kdo ho vyhledal kvůli Marlonovi (jako já), mohl by být zklamán (ale já nebyla), jelikož se tam zrovna nějak extrémně často nevyskytuje. Ale když už tam je, stojí to za to. Ty monology - nejen jeho, ale i Sheena - si pamatuju doteď. Perfektně zvládnutá a přiblížená psychologie člověka, kterému začne z války harašit v hlavě, ale přitom ho alespoň kouskem duše divák chápe a sympatizuje. On ale vedle Marlona i Sheen hraje skvěle a všichni ostatní herci taky, v paměti z nich utkví zřejmě hlavně šílenec Dennis Hopper. Apokalypsa je film pomalý, přemítavý a těžký, pochybuju, že je pro někoho příjemným zážitkem, ale nemůžu říct, že bych litovala zhlédnutí. A to díky silné myšlence a výpovědi, kterou sděluje. (18.07.2011)

APOKALYPSA je v odborných měřitkách považována za skutečnou klasiku, proto je jasné, že u potencionálních diváků může vzbuzovat dost vysoké očekávní, které se ovšem nemusí na 100% vyplnit. První dvě hodiny jsou výtečný, zbytek nuda a závěrečné setkání s Marlonem Brandem (který je povětšinou zahalen šerem, aby produkce a režisér zakryl fakt, že v průběhu natáčení šíleně přibral) mi nepříjde jako to úplně nejlepší finále ... (23.03.2005)