Šňup

Tři dny na speedu. Šňup je krásný příklad snímku, kde forma totálně převálcuje všechno ostatní. Figurky lidí závislých na drogách jsou vykresleny v nesmírně působivém balení, pod kterým se však skrývá poměrně nezáživný příběh. Inspirace u podobných snímků je značná ovšem nikoliv na škodu. V konečném důsledku se tak jedná o přehled několika postav, jejichž osudy ovlivní drogy a na jejich vnímá světa to má sestakramentský vliv. (16.04.2011)

Mix Requiem for a Dream a Ken Parku. Nevím proč si mnozí filmaři myslí, že když budou diváka šokovat, že tím natočí lepší film. Co mě má jako říci detailnáí záběry na vyžranou kundu z přívěsu, co futr čumí na bednu, žere, tloustne a má na hovno syna. Pane Bože, copak Akerlund nemá všech pět po hromadě ?? Naštěstí Šňup není až taková ptákovina jako zmyňovaný Ken Park. Je skvěle obsazený-hlavně myslím vařiče v podání M. Rourka-scéna v obchodě kdy sejme rádobydrsného pičíka je fakt podařená. Bohužel, ikdyž má film skvělé obsazení-mnozí herci nemají co hrát (ale své postavy trosek si užívají-hlavně páreček Leguizamo a Suvari). Bohužel režisér je posedlej střihem a detaily všeho možného-s hovnem Meny Suvari mě fakt dostal (v tom negativním slova smyslu) a kašle na cokoliv jako je vypravování, jen si hraje a baví hlavně sám sebe Celkově je Šňup nevýrazný film, co má pár dobrým nápadů, občas jsem se u něj i zasmál. Je bohužel až moc odvázanej. Nemá žádný smysl a k drogám se staví stejně jako jejich uživatelé-to znamená nikterak. (03.06.2009)

Film, ktorý v podstate nemá žiaden dej, no dokáže pútať pozornosť svojimi uletenými postavičkami a niekoľkými násilnejšími či bláznivými scénami. Ide o takú bezdejovú útržkovitú situačnú mozaiku, kde hrá hlavnú úlohu metamfetamín. A herci zahrali parádne, najmä Brittany Murphy. Lepší priemer. 65/100 (07.06.2019)

Už ve třetině jsem si připadala jako na pouti: samé zvuky, hluky, barevné blbiny, cukrová vata a fuj, začíná se z toho pěkně točit hlava. Tříšť lidiček, příběhů, vtípků, tripů a nějak to nedrží pohromadě, originální se snaží být všichni a všechno a není nic. Drogy, drogy, drogy, všichni jsou sjetí, vysmátí, ale to neznamená, že musíme být i my. (06.09.2005)

Jedná se o snímek sice ne dokonalý, ale rozhodně nestandardní a zdravě jiný – a to jak vedle běžné, tak i nezávislé produkce. Téma snímku není „nijak převratné“, pochopitelně. Dějově roztříštěný film o vzájemně se proplétajících osudech skupiny feťáků, fičících na speedu a prohryzávajících se se sněhem okolo nosních dírek vyžhavenou, vyprázdněnou realitou předměstí L.A., svým ironicky „nehodnotícím“ vyzněním někdy více a někdy méně připomíná starší filmy s obdobnou tematikou (nelze nevzpomenout přinejmenším stále omílaný Trainspotting). Navíc, vzhledem k tomu, že trpí jistou scenáristickou krátkodechostí (projevující se místy lehce křečovitou vtipností, trochu prázdným opakováním některých postupů a značnou „přeinspirovaností“ některých zákrut vyprávění), je děj tou nejslabší složkou celého tohoto filmového rauše. O poznání zajímavější je ovšem zpracování. Debutant Jonas Åkerlund se způsobem, jakým k filmu přistoupil, extaticky hlásí k tomu, že je v prvé řadě a především režisérem hudebních klipů – jeho snahou je nechat diváka sledovat film „očima speedu“, a proto bez oddechu a velmi přesvědčivě tlačí obraz do rychlého střihu, důrazu na makrodetaily, afektovanosti, krátkých řetězů obrazových asociací... a výsledek je velmi přesvědčivý. Je vtahující, nedává čas vydechnout – dokonale mapuje chutě a podivnou logiku života se speedem. Šňupu bývá vyčítána řada věcí – idealizací postav narkomanů počínaje, přemrštěným naturalismem konče. Nad těmito výtkami lze leda pokrčit rameny – smutné, prázdné, vyjedené postavy v sobě dle mého názoru nesnesou idealizaci ani náhodou; bez naturalismu a jeho „nahé sprostoty“ by snímku chyběla polovina přesvědčivosti. Jediným – i když pro většinu diváků asi jen těžko vydýchatelným – záporem je tak dle mého zmiňovaný scénář. S ním spojené mínus má potíže znegovat i kongeniální výkon stárnoucího Mickeyho Rourkea. A že je ten bývalý playboy vážně dekadentně dokonalý! (01.07.2004)