Cotton Club

Není to žádný zaplivaný pajzl pro šméčka, ale útulný klub nabízející to nejlepší možné pohodlí. Návštěvníky nemá ledajaké - můžete tu potkat Richarda Gera (nemám ho rád), Diane Lane (kráska k pohledání), Nicholase Cage (vůbec bych ho nepoznal) a mnohé další. Všichni tihle (s těmi dalšími) vypráví klasickou gangsterskou story (jak jinak obohacenou o milostný motiv) pod vedením Francise "kmotra" Coppoly. Perfektní retro atmosféru dotváří hudba mistra Johna Barryho a staré klasiky, kteří se tu fakt vytáhli. I přesto všechno dám 4* protože na můj vkus tu nalívali moc slabou whiskey. To ale neznamená, že návštěvu tohoto lokálu nedoporučuji. Ba naopak. Návštěva je nutnou povinností pro všechny milovníky tomíků (ne, nemluvím o pedofilech se zvláštní slabostí pro chlapce se jménem Tom), kterých je na CSFD jistě hodně :-) (06.07.2009)

Film jsem chtěl vidět kvůli N,Cageovi ,který má rok 1984 co se týče herectví jeden z nejsilnějších v kariéře a taky kvůli 30 letům,které mam rád.Příběh o Ganstrech a jak to chodilo v době prohibice a začátku filmového průmyslu.Jsou i lepší snímky než tento z daného období,ale to neznamená,že je to nějaká ztráta času.Dávám 75% a čtyři hvězdy. (25.08.2014)

Hudba je úžasná, Gregory Hines je jako jediný s hlavních hrdinů sympatický, ale jinak...žádná sláva. Výprava velmi skromná, film se odehrává prakticky jenom v klubu a výhradně v noci. Příběh je docela nudný a předvídatelný. Krásná hudba je opravdu jediná věc, kvůli které stojí za to tento film shlédnout, protože tolik báječných vystoupení jen tak někde neuvidíte. (06.11.2009)

Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. (04.11.2008)

Coppola a jeho poněkud komornější, avšak rozhodně ne odbytý mafiánský snímek, s (podle mého názoru) naprosto přesně podanou atmosférou, postavami i dobovým dechem. Nicolas Cage dostal po Dravých rybách od svého strýce další slušnou roli, která ho "katapultovala" do vyššího hereckého patra. Richard Gere naproti tomu dokazuje, že není zrozen pro role tohoto formátu. (08.07.2005)