Režie:
Francis Ford CoppolaKamera:
Stephen GoldblattHudba:
John BarryHrají:
Richard Gere, Diane Lane, Mario Van Peebles, Gregory Hines, Lonette McKee, Bob Hoskins, James Remar, Nicolas Cage, Allen Garfield, Gwen Verdon, Maurice Hines (více)Obsahy(2)
Richard Gere v hlavní roli retro příběhu o velké lásce, jazzu a válce dvou gangů. Jeden z výrazných filmových titulů slavného amerického producenta a režiséra Francise F. Coppoly se odehrává v New Yorku v době hospodářské krize, kdy v Americe vládla prohibice. Do Cotton Clubu, známého nočního jazzového baru v Harlemu, kde se pravidelně setkávají vlivní šéfové z podsvětí, přichází mladý trumpetista. Dixie Dwyer si svým uměním na kornetu vydělává skromně, to se však rázem změní, když jednoho dne náhodou zachrání život jednomu z velkých gangsterů. Najednou má dostatek peněz, ale „známost“ s tímto mafiánem mu zkomplikuje hráčskou kariéru i soukromí… Hlavní roli, úspěšného Dixieho, představuje známý hollywoodský herec Richard Gere (Nebeské dny, Americký gigolo, Pretty Woman, Chicago), pozoruhodný herecký výkon tu vytvořil Gregory Hines v úloze černošského stepaře Sandmana Williamse. Film zaujme působivou a přesvědčivou dobovou atmosférou (za kamerou stál uznávaný Stephen Goldblatt), vynikající hudbou (pod níž je podepsán John Barry) a stepem. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (159)
F. Coppola je v mafiánskom žánri doma, ale tu sa mi zdalo, že nevie o čom , alebo skôr o kom , by tento film mal byť. Hlavnou postavou je R. Gere, no mnoho priestoru dostávajú aj iní a napríklad taký steper G. Hines a jeho love story film nikam neposúvajú a dostáva až priveľa priestoru. Naopak jeho stepovacie čísla sú fajn. Atmosféra Harlemu je priam rozprávková, v čase sa prenesiete bez problémov, no horšie je, že tých tanečných, spevavých a stepovacích vystúpení je až príliš a film tým dosť trpí. Priemer medzi mafiánskymi filmami. 60%. ()
Lahůdkářství: úvodní titulky, dobové sekvence s vícenásobnými expozicemi, užití specifických retro akcentů a lavina vtípků pro pozorné (Cagney!). Coppola je prostě nadšenec každým coulem, navíc má styl a opratě drží náležitě pevně. Tenhle zdánlivě prázdný snímek musel do světa vypouštět s extrémně pobaveným úsměvem na tváři. ()
„Bavlnový klub” je nočný, TOP-špičkový, harlemský podnik, zažívajúci asi najväčšie fanfáry už od roku 1928, kde sa do rána tancuje a spieva, že publikum je automaticky, úplne celé bez seba, lebo aj takí HERCI: Charlie Chaplin, Jim Cagney, či aj taká speváčka Fanny Brice, sem radi vkročia. No, taktiež sem i takí zločineckí mafiáni s veľkou obľubou zavítajú, že koľkokrát dôjde ku stretom, ktoré končia totálne-fatálne. Nadaný, jazzový trumpetista Michael “Dixie” Dwyer, ktorého meno vyslovuje snáď iba jeho matka, čo tu inak stále tak o dušu na trubke vyhráva (aj hranie na klavíri zručne ovláda), že raz, pohotovo a duchaprítomne, s vlastnou odvahou, zachráni miestneho gangstera Dutcha Schultza pred dynamitom, ktorý mu bol pod stôl náhle hodený od dvoch, falošných fízlov, keď práve odvtedy, sa mu stáva akousi spojkou, prostredníkom, cez ktorého sa budú rozvíjať ďalšie udalosti, trebárs, znepriateliť si iného gaunera (Owneyho Maddena), absolútne nepripadá do úvahy, pretože svoje chápadlá, má asi všade ? A tak radšej, kvôli bezpečnosti, Dixie prikývne na lukratívnu ponuku z Hollywoodu, kde má jednak Madden svoje styky, alebo herečka Gloria Swanson, mu na začiatok udelilí odporúčanie. Čiže od jedného hrdloreza, k druhému, keď aspoň, extra, dobije ešte "strieborné plátno" s filmom "Šéf bandy" . Zatiaľ tu mám typickú, kriminálnickú, filmovú zložku, ktorá sa často miesi s vystupovaním afroamerických umelcov, od prvotriednych steperov, ktorí sa snažia presadiť v šoubiznise s predsudkami zo strany bielych, až po sexy speváčku, miešankyňu Lilu Rose Oliver, a tak teraz vážne neviem, čo chcel režisér a scenárista Francis Coppola, nakrútiť skôr, či gangsterský alebo hudobný film ? Pravdepodobne skombinoval obidva žánre dohromady, čím sa vytvára taký zvláštny mix, o ktorom neviem, čo si mám vlastne myslieť ? Určite viem, že Diane Lane je síce krásavica, najmä za mladých čias, ale herecké nadanie isto nemá, ako jej kolega Richard Gere, ktorý mi tu zase prišiel, ako fackovací panák, ktorému sa nikdy nič nestalo. Francis už trošku preceňuje svoje sily ?! ()
Nepopiratelně dobrý film s výbornou atmosférou třicátých let, skvělou výpravou a kostýmy. Ani herci tu nejsou špatní, i když místo Gera bych dal opravdu někoho jiného, ten mi tu přišel takový hezounek bez výrazu. Mafián Hoskins, ambiciozní Cage a femme fatale Laneová jsou ale skvělí. Moje výtky jsou čistě subjektivní - za prvé fakt nemusím jazz, swing a podobnou muziku a ním spojené tancování a kabaretní vystoupení. Kdyby ve filmu byly jen na dokreslení atmosféry neřekl bych nic, ale bohužel film více než gangsterkou je spíše muzikálem a já měl pocit, že více než o příběh nebo postavy jde o zachycení doby, což je fajn, ale... mě to prostě nestrhne. EDIT 2024: Prostě mě to nesedlo. Vypiplaná výprava, kostýmy, hudba, ale také scény utopené v temnotě. Pár zajímavých postav, jejichž příběh se ale odehrává kdesi na pozadí. Několik parádní gangsterských scén, ale také hromada muzikálového balastu... muzikál a gangsterka prostě tady nejdou dohromady. Příběh je nijaký. A co jsou platní famózní mladičká Laneová, magor Cage, psychopatický Remar či klasický Hoskins a pár dalších (Fishburne, Cobbs, Greyová), když Hines je nevýrazný a Gere přímo úděsně kožený... takhle "nehrát" jsem ho snad v životě neviděl. Prostě gangsterka, která se klasikám dívá jen na záda. ()
Podobně jako pozdější Coppolův Dracula. Technicky dokonalý film (ta finální scéna se stepem a střelbou je nezapomenutelná), který se drží spíš na povrchu a nedaří se mu zcela dostat do nitra postav. Výjimkou je Hoskinsův gangster a jeho pomocník v podání Freda Gwynna - jejich shledání po vynuceném odloučední tvoří asi nejdojemnější moment z celého filmu. ()
Galerie (101)
Zajímavosti (20)
- Mario Puzo scénář nedokončil, psaní se mu nedařilo, a tak byl povolán držitel Pulitzerovi ceny William Kennedy. Ten musel scénář asi dvacetkrát přepsat. [Zdroj: časopis Cinema 4/2015] (Terva)
- Coppola přijal práci na filmu poté, co se dostal do dluhů kvůli finančnímu neúspěchu filmu One from the Heart (1981), který sám částečně financoval. Náklady na tento film převýšily 26 milionů amerických dolarů a utržil jen něco přes půl milionu. (Tonula)
Reklama