The Cotton Club
Cotton Club
The Cotton Club
Režie:
Francis Ford CoppolaKamera:
Stephen GoldblattHudba:
John BarryHrají:
Richard Gere, Diane Lane, Mario Van Peebles, Gregory Hines, Lonette McKee, Bob Hoskins, James Remar, Nicolas Cage, Allen Garfield, Gwen Verdon, Maurice Hines (více)Obsahy(2)
Richard Gere v hlavní roli retro příběhu o velké lásce, jazzu a válce dvou gangů. Jeden z výrazných filmových titulů slavného amerického producenta a režiséra Francise F. Coppoly se odehrává v New Yorku v době hospodářské krize, kdy v Americe vládla prohibice. Do Cotton Clubu, známého nočního jazzového baru v Harlemu, kde se pravidelně setkávají vlivní šéfové z podsvětí, přichází mladý trumpetista. Dixie Dwyer si svým uměním na kornetu vydělává skromně, to se však rázem změní, když jednoho dne náhodou zachrání život jednomu z velkých gangsterů. Najednou má dostatek peněz, ale „známost“ s tímto mafiánem mu zkomplikuje hráčskou kariéru i soukromí… Hlavní roli, úspěšného Dixieho, představuje známý hollywoodský herec Richard Gere (Nebeské dny, Americký gigolo, Pretty Woman, Chicago), pozoruhodný herecký výkon tu vytvořil Gregory Hines v úloze černošského stepaře Sandmana Williamse. Film zaujme působivou a přesvědčivou dobovou atmosférou (za kamerou stál uznávaný Stephen Goldblatt), vynikající hudbou (pod níž je podepsán John Barry) a stepem. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (159)
Přece jenom, byl jsem před zhlédnutím filmu trošku skeptický a tajně doufal, že to nebude něco (pod)průměrného. Moje poslední setkání s Coppolou nedopadlo zrovna dobře (snímek Dracula mě opravdu neoslovil ;-)), ale teď bych před ním asi smekl klobouk, kdybych nějaký měl. Film byl skvěle namixován dramatickými prvky (mafie a vše kolem ní), milostnými (vztah muzikanta/filmové hvězdy a zpěvačky/milenky ganstera; černošského tanečníka a bílé zpěvačky), humornými (některé ty hlášky mezi mafií a umělci) a nakonec hudebními a tanečními (spousta kvalitní hudby a stepu). Co se týče herců, nemám výtku. Dost mě zajímalo, jak hráli "za mlada" Richard a Nicholas a zvláště z prvního jmenovaného jsem byl nadšen. Ale rozhodně to nebylo jen o nich 2 (Hoskins, Remar také stojí za zmínku), všichni do toho krásně promazaného stroje plného mafiánů, hudby a stepu perfektnězapadli. Mám fakt velký dilema, jak hodnotit, ale proč nedat plný počet něčemu, z čeho jsem fakt nadšenej ;-) ()
Zajímavý film. Po skoro celou svou délku se podle mého názoru drží na čtyřhvězdičkovém hodnocení. To by ale nesměl mít konec:-) Ten je strašný. Jinak postavy a celkové historické zpracování konce 20 let je velice věrohodné - postavy jako Madden, Big Frenchy, Schultz a samozřejmě Luciano skutečně v New Yorku působili. Na přelom 20 a 30 let sedí i celé prostředí a program v Cotton Clubu, oblečení atd...Všechno mi přišlo hodně věrohodné. Narozdíl od Radya si nemyslím, že role Nicolase Cage (mimochodem jeho postava rovněž není smyšlená) byla malá a musím dodat, že ji zvládl skvěle. Stejně tak se mi líbil výkon výborného Boba Hoskinse v roli Maddena. Naopak Gere byl jako tradičně velice slabý a představitel Dutche Schultze (James Remar) bohužel rovněž. Kdo má ovšem rád mafiánské filmy by Cotton Club měl skouknout. Filmů s neitalskými gangstery totiž zase tak moc není... ()
Přepsáno v červenci 2019. Cotton Club je dalším z řady neskromných monumentů filmové komerce. Francis Ford Coppola možná stylizací předběhl svou dobu a nenaplnil představu finanční návratnosti. V současných podmínkách spotřební éry by zřejmě dosáhl pronikavějšího úspěchu. Cotton Club barevně září nad krajinou se sopouchy diváckých hlav, zasněně víří tancem a hudbou, vyhledává romantické jiskření a přijímá formu stylizovaného mužství, dychtivého po zločinu a světských požitcích. Vše se shlíží v odrazech mihotavého zrcadlení, nařaseném bohatství minulosti i jazzových výkřicích not. Cotton Club je opulentní žánrovou podívanou, odlehčenou, sebejistou, chlapáckou, uhlazenou, korektně oduševnělou. Film Cotton Club je pečlivě stylizovaným pohledem do světa organizovaného zločinu se zpěvy a tanci, příjemné pro oči, zanedbatelné pro prožitek vnitřního světa. Morálně přijatelným hrdinou velkorysého vyprávění je Dixie Dwyer (sympatický Richard Gere), respektovaný jazzový muzikant. Náhoda mu nabízí možnosti vzestupu i nepříjemnou hořkost nedobrovolného podřízení. Morální hladina nedovolí překročit jeho vnitřní hranice, ale faktor štěstí hraje v jeho prospěch. Hlavní ženskou postavou je Vera Cicero (příjemná Diane Lane), mladá atraktivní nymfa s jasnou představou o osobním vzestupu. A vlastní blahobyt je nadřazen i nad romantickou pohádku. Druhým hrdinou, upozorňující na nehezké společenské zvyklosti doby, je Delbert "Sandman" Williams (sympatický Gregory Hines), černošský stepař s niternou touhou po výrazném uměleckém prosazení. Přesto nezapomíná ani na city a trpělivě kresli osudovou životní lásku. Delbertovým romantickým protějškem je Lila Rose Oliver (příjemná Lonette McKee), rasově smíšená tanečnice a zpěvačka s ambicí po zanechání obdivné stopy umělecké profese. Láska je třešničkou na dortu. Velmi výraznou postavou je Owney Madden (zajímavý Bob Hoskins), nejmocnější manhattanský vůdce zločinecké bandy a provozovatel noblesního jazzového kabaretu Cotton Club s černošskými umělci a bílými zákazníky. Důležitou postavou je Arthur Simon Flegenheimer alias Dutch Schultz (vzteklý James Remar), zuřivý a vlivný newyorský zločinec německo-židovského původu. Sadistická brutalita je jeho charakteristickou známkou osobnosti a návaly zášti určují jeho kroky. K výraznějším postavám patří Vincent Dwyer (sebevědomý Nicolas Cage), dychtivý mladší bratr Dixieho, nadšený ze své nové práce pro Dutche Schultze. A svět organizovaného zločinu nabízí uspokojení všech potřeb životního pohodlí. Stačí jen nemít strach a střílet. K výraznějším patří také George Fox DeMange alias Big Frenchy De Mange (zajímavý Fred Gwynne), Maddenův spolehlivý partner komerční a výdělečné podnikatelské činnosti v oblasti masové zábavy i ve vlně světa zločinu. Z dalších rolí. oddaný Schultzův účetní zločinu Otto "Abbadabba" Berman (Allen Garfield), matka Dixieho a Vincenta se zářnou taneční minulostí Tish Dwyer (Gwen Verdon), Schultzova žárlivá manželka Frances Flegenheimer (Lisa Jane Persky), zklamané, odstrčené a méně úspěšné Sandmanovo stepující dvojče Clayton "Clay" Williams (Maurice Hines), Schultzův drsný zabiják (stylizovaný Julian Beck), nová krev v newyorském zločinném světě italského původu Charles "Lucky" Luciano (Joe Dallesandro), ctižádostivý vůdce rostoucí zóny černošského podsvětí Bumpy Rhodes (Laurence Fishburne), svědomitý inspicient Cotton Clubu Irving Starck (Tom Waits), Schultzův konkurent zločinu Joe Flynn (John P. Ryan), Vincentův nadšený stín Ed Popke (Glenn Withrow), Vincentova bezprostřední manželka Patsy Dwyer (Jennifer Grey), zákulisní romantice umělců nepřející Mike Best (Ron Karabatsos), hollywoodská filmová producentka Gloria Swanson (Diane Venora), či umělci tehdejší doby Fanny Brice (Rosalind Harris) a Cab Calloway (Larry Marshall). Cotton Club je zábavním filmařským produktem,šoubyznys se obalil do zářivých barev a svítí do širokého okolí. Zločin je komerčním kořením. Příjemné ke koukání, více monstrózní film neumí a umět ani nepotřebuje. () (méně) (více)
Velkolepé, skvěle natočené (Coppolova se nezapře), atmosféra té doby zde funguje na jedničku, ale bohužel trochu nudné a rozporuplně zahrané. Na jedné straně brilantní Bob Hoskins a Nicolas Cage, na té druhé maximálně tak průměrný Richard Gere, jemuž jsem tu jeho roli moc nevěřil. Navíc zde není narozdíl od jiných gangsterských filmů příliš mnoho scén, na které bych se ochotně díval furt dokola. Ale jinak řemeslně skvěle zvládnuté. 70% ()
Coppola se po nezapomenutelném Kmotrovi znovu vydal do 30. let mezi mafiány avšak tentokrát se už nejedná o tak vynikající zážitek. Alespoň já se tedy u filmu velice nudil a nezaujalo mě ve filmu takřka nic. Ať už to byl mdlý výkon Richarda Gerea nebo strohý a nezajímavý příběh. A celkově ani ta atmoféra mi nepřišla tak působivá jako právě v Kmotrovi. Podle mě jeden z nejslabších Coppolových filmů. ()
Galerie (101)
Zajímavosti (20)
- Mario Puzo scénář nedokončil, psaní se mu nedařilo, a tak byl povolán držitel Pulitzerovi ceny William Kennedy. Ten musel scénář asi dvacetkrát přepsat. [Zdroj: časopis Cinema 4/2015] (Terva)
- Videokazety s filmem se začaly prodávat v dubnu 1985. Byly to první videokazety s ochranou proti kopírování. (Tonula)
Související novinky
Zemřel herec Mark Margolis
Ve věku třiaosmdesáti let zemřel ve čtvrtek v nemocnici Mount Sinai v New York City po krátké nemoci americký herec Mark Margolis, mnoha divákům známý především jako zlověstný don Hector Salamanca ze… (více)
Reklama