Cotton Club

Coppolov príspevok ku gangsterskej tématike má z môjho pohľadu niekoľko problémov. Prvú hodinu rozohráva zaujímavú hru so sympatickou hlavnou postavou, ktorú konfrontuje s miestným podsvätím a prihráva jej do cesty osudovú ženu. Lenže v tej druhej ju ako keby opúšťa na úkor niekoľkých podzápletok, ktoré poriadne nerozohráva a nedokáže ich ani uspokojivo zakončiť. Divák v tom začína mať mierny chaos a stráca o Dixieho trochu záujem. Za druhé neprináša do žánru nič nové, iba opakuje žánrové klišé, vrátane kamerových "vychytávok" typu novinové titulky, v skratke podaná vojna gangov, zobrazená v rýchlosti streľbou zo samopalov po okoloidúcich gangstroch a viacnásobnými prelínačkami. Takže klišé terminológiou chytá viacerých zajacov v pytli, poprípade nemá správny ťah na bránku. Potešilo množstvo mladších hviezd vo vedľajších úlohách (napr. mini rolička Jennifer Grey) a priblíženie gangsterky k muzikálovému žánru. Takže nakoniec sa paradoxne v drsnom mužskom svete najviac vyníma herecký výkon a postava Diane Lane. S Gereom jej to veľmi svedčí. Aj bez neho, samozrejme. (08.02.2013)

Cotton Club se pohybuje v režisérovi i divákům důvěrně známém období americké prohibice, vzestupu a soupeření organizovaného zločinu Ameriky 20. a 30. let. Na plátně se už vystřídaly všemožné zločinecké typy i motivy trestných činů, v tomhle tedy Cotton Club originální být nemůže. Coppola má ale jistou ruku při výběru herců, snad s výjimkou Richarda Gere - ten je na gangsterský film příliš sladký a nepomáhá mu ani to, že může vlastně hrát sám sebe - úspěšnou hollywoodskou hvězdu, co má ve filmu zahrát zločineckého bosse. Taky melodramatická linie ženy zmítané volbou mezi dvěma muži, mezi láskou a pragmatickým kalkulem, je dávno strašně profláklá. Kladem snímku ale je prostředí zábavního klubu se spoustou ambiciozních tanečníků, hudebníků a zpěváků. Umělecká čísla netvoří jen pouhou kulisu divokých přestřelek a soupeření gangů, jsou plnohodnotnou součástí filmu a jejich protagonisté tvoří vedlejší mikropříběhy doplňující hlavní dějovou linii. Z Cotton Clubu se tak stává blízký příbuzný kabaretu a výkony stepařů a tanečníků zaručují Cotton Clubu čtvrtou hvězdičku. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2013)

Není to žádný zaplivaný pajzl pro šméčka, ale útulný klub nabízející to nejlepší možné pohodlí. Návštěvníky nemá ledajaké - můžete tu potkat Richarda Gera (nemám ho rád), Diane Lane (kráska k pohledání), Nicholase Cage (vůbec bych ho nepoznal) a mnohé další. Všichni tihle (s těmi dalšími) vypráví klasickou gangsterskou story (jak jinak obohacenou o milostný motiv) pod vedením Francise "kmotra" Coppoly. Perfektní retro atmosféru dotváří hudba mistra Johna Barryho a staré klasiky, kteří se tu fakt vytáhli. I přesto všechno dám 4* protože na můj vkus tu nalívali moc slabou whiskey. To ale neznamená, že návštěvu tohoto lokálu nedoporučuji. Ba naopak. Návštěva je nutnou povinností pro všechny milovníky tomíků (ne, nemluvím o pedofilech se zvláštní slabostí pro chlapce se jménem Tom), kterých je na CSFD jistě hodně :-) (06.07.2009)

Francisovi Fordovi Coppolovi se musí nechat, že i v tomhle snímku se mu skvěle podařilo zachytit dobu a také jazzovou atmosféru, a to ve spojení s v podstatě klasickým mafiánským filmem. Natolik klasickým, že ten příběh v podstatě nijak zásadně nevyniká a jeho ozdobou je hlavně Richard Gere a jeho herecké i muzikantské schopnosti. (13.10.2016)

Coppola se po nezapomenutelném Kmotrovi znovu vydal do 30. let mezi mafiány avšak tentokrát se už nejedná o tak vynikající zážitek. Alespoň já se tedy u filmu velice nudil a nezaujalo mě ve filmu takřka nic. Ať už to byl mdlý výkon Richarda Gerea nebo strohý a nezajímavý příběh. A celkově ani ta atmoféra mi nepřišla tak působivá jako právě v Kmotrovi. Podle mě jeden z nejslabších Coppolových filmů. (10.06.2008)