Režie:
Francis Ford CoppolaScénář:
William KennedyKamera:
Stephen GoldblattHudba:
John BarryHrají:
Richard Gere, Diane Lane, Mario Van Peebles, Gregory Hines, Lonette McKee, Bob Hoskins, James Remar, Nicolas Cage, Allen Garfield, Gwen Verdon, Maurice Hines (více)Obsahy(2)
Richard Gere v hlavní roli retro příběhu o velké lásce, jazzu a válce dvou gangů. Jeden z výrazných filmových titulů slavného amerického producenta a režiséra Francise F. Coppoly se odehrává v New Yorku v době hospodářské krize, kdy v Americe vládla prohibice. Do Cotton Clubu, známého nočního jazzového baru v Harlemu, kde se pravidelně setkávají vlivní šéfové z podsvětí, přichází mladý trumpetista. Dixie Dwyer si svým uměním na kornetu vydělává skromně, to se však rázem změní, když jednoho dne náhodou zachrání život jednomu z velkých gangsterů. Najednou má dostatek peněz, ale „známost“ s tímto mafiánem mu zkomplikuje hráčskou kariéru i soukromí… Hlavní roli, úspěšného Dixieho, představuje známý hollywoodský herec Richard Gere (Nebeské dny, Americký gigolo, Pretty Woman, Chicago), pozoruhodný herecký výkon tu vytvořil Gregory Hines v úloze černošského stepaře Sandmana Williamse. Film zaujme působivou a přesvědčivou dobovou atmosférou (za kamerou stál uznávaný Stephen Goldblatt), vynikající hudbou (pod níž je podepsán John Barry) a stepem. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (158)
Film jsem chtěl vidět kvůli N,Cageovi ,který má rok 1984 co se týče herectví jeden z nejsilnějších v kariéře a taky kvůli 30 letům,které mam rád.Příběh o Ganstrech a jak to chodilo v době prohibice a začátku filmového průmyslu.Jsou i lepší snímky než tento z daného období,ale to neznamená,že je to nějaká ztráta času.Dávám 75% a čtyři hvězdy. ()
Hudba je úžasná, Gregory Hines je jako jediný s hlavních hrdinů sympatický, ale jinak...žádná sláva. Výprava velmi skromná, film se odehrává prakticky jenom v klubu a výhradně v noci. Příběh je docela nudný a předvídatelný. Krásná hudba je opravdu jediná věc, kvůli které stojí za to tento film shlédnout, protože tolik báječných vystoupení jen tak někde neuvidíte. ()
Amerika na přelomu dvacátých a třicátých let, Harlemské kluby s černošskými jazzmany do nichž mají však přístup jen bílí, doba, kdy se ještě nevědělo, že rasismus je špatný a termín "politická korektnost" se dosud nezrodil. Gangsteři s kvěry pod převlečníkem střílející své oběti v rytmu stepového staccata a válka ještě neobcházela příbytky budocích vdov. Muzika, láska, jazz, krvavá pomsta a vzkvétající Hollywood. Krása a nostalgie, pokud stojíte na správne straně stolu, u nějž se rozdávají pokerové karty. ()
Bravurně namixovaný koktejl různorodých charakterů, který se pomalu a jistě rozjede ve skvělé finále. Velmi intenzivní propojení filmu a hudby co do formy příběhu. Postava Charlese Luciana (jeden z nejvlivnějších gangsterů všech dob) na pozadí závěrečné čtvrtiny filmu byla dokonalá. (Samotná návštěva Chaplina a Cagneyho v klubu byla kouzelná!) ()
Ještě než přišlo nablýskané oscarové Chicago, skočila si parta oldscholových gangsterů taneček v prohibicí nasáklém Cotton Clubu. Pravda, příběhu značně ubližuje velké množství postav, hopsání v čase a epizodická rozdrobenost (chvíli se střílí, chvíli se tančí a mezitím se kecá). Ale zase je tu onen magický genius loci zakouřeného baru, polonahých křepčících slečen, stepujících frajerů, samopalů a hot jazzu. Samozřejmě že to není další Kmotr, ale uměl bych si představit, že podobné rozprávky slýchával před spaním třebas i malý Michael Corleone :) ()
Galerie (100)
Zajímavosti (20)
- V době uvedení byl Cotton Club nejdražším filmem všech dob. (Edgerton)
- Poté, co byl Dutch Schultz (James Remar) vyveden z podniku a jede autem pryč, je viditelně zakrvácen na obličeji a košili. Poté, co vzápětí přijede do baru, je košile bez jediného náznaku krve. (AlfaNumerO)
- Do role gangstera Lucky Luciana (Joe Dallesandro) chtěl producent Evans původně obsadit svého přítele Alaina Delona, ale ten malou roli odmítl. (Tonula)
Reklama