Dracula

K tejto klasike sa už za dlhé roky napísalo fakt v mnoho a preto si nemyslím, že môj komentár by mohol túto veľkú zbierku niečím novým obohatiť. Tak ako skoro všetci musím vyzdvihnúť herecké obsadenie, ich výkony, kostýmy, výpravu a gotickú atmosféru. Možno je na škodu, že som pred Coppolovým Drakulom videl známu paródiu Drákuloviny s Lesliem Nielsenom, pretože niektoré scény už tým pádom nemali svoju prvotnú ráznosť a nepredvídateľnosť. (08.10.2015)

Nevytříbená režijní fetiš, která svou špinavostí a nevyzpytatelností provokuje a překvapuje, nedovoluje se nechat přečíst a nakonec jediní, co si z toho máme odnést, je Coppolova důmyslnost a zalíbení ve vlastní profesi. A já jsem tím s postupem času víc a víc nejen smířenější, ale i spokojenější až nadšený. (04.09.2008)

Francis Ford Coppola natočil doposiaľ asi tú najlepšiu filmovú adaptáciu klasického horrorového románu "Dracula", ktorý v roku 1897 napísal írsky spisovateľ Bram Stoker. Vizuálne, atmosfericky aj filmárky je to mimoriadne podarené dielo. Skvelá réžia a prvotriední herci. Bolo pre mňa silným zážitkom vidieť v kvalitnom a nápaditom prevedení známe postavy, ktoré veľmi dobre poznám z knihy - grófa Draculu, Jonathana Harkera, Minu Murray, Lucy Westenr, Dr.Sewarda, Van Helsinga, Renfielda, Arthura Holmwooda, Quinceyho Morrisa... vamp old-schoolový pôžitok. Výborný film, natočený podľa kultovej literárnej predlohy. Orgazmický, poetický, snový vizuál. Vampirská extáza. Skrze lásku je možné dôjsť k spaseniu. ***** (02.11.2008)

Ačkoliv úvodní titulky hrdě hlásají Bram Stoker's Dracula, nepamatuji se, že by Stokerova kniha byla tak špatná, nudná a přeslazená. Téměř antihororová atmosféra Draculy hraje všemi barvami, transilvánský hrabě je poněkud gay a Copola klepe kamerou... Ať už jsou herci jakkoliv dobří a jméno režiséra jakkoliv blyštivé, tenhle film je zkrátka jen špatný. (27.12.2004)

Coppolova adaptace klasického Stokerova románu vyniká především ve dvou rovinách - na tomhle snímku upoutá to, že jeho vizuální stránka je skutečně skvostná (Coppolovo estetické vnímání je vybroušené a dává svému filmu podobu temného, gotického obrazu) a navíc je natočen postaru, kulisově, tak jak se horrory točily kdysi. Na jednu stranu je Dracula poctou všem klasickým expresionistickým hororům, na druhou se však posunuje ve fúzi moderních filmařských technik a progresivních filmových přístupů (především scény z Londýna, zrychlený příchod bestie k vile viděný subjektivní kamerou...) s klasickým expresivním komponováním scén k postmodernímu tvaru. Výrazný je i významový posun díla, především pak interpretace hlavní postavy, hraběte Draculy. Pakliže je fixován na svou původní lokaci, do Transylvánie, je Dracula stále především zplozencem pekla, bytostí temnou a ryze negativní a nebezpečnou (byť se zajímavou sexuální motivací), vydá-li se ale na cestu, pryč ze své domoviny, přichází šokující schizofrenie - v noci stále fixován na hlínu své země, jež si veze sebou dobře ukrytou v truhlách, zůstává onou bytostí temna a zla, ve dne však v ulicích Londýna prochází metamorfovaný Dracula coby charismatický až uhrančivý mladý muž přitažlivý pro druhé pohlaví!!! Dokonce se v jakési romantizující poloze příběhu začne dvořit živé ženě a hledá v této osobě paralelu se svojí dávno mrtvou láskou. Tahle romantická reflexe Draculy zapadá ale přesně do Coppolova gotického vidění původního literárního textu. Dracula je jakýsi romantický rozervanec a svoje prokletí prezentuje jako psychická muka. Jeho objekt lásky (skvělá a typově přesná Winona Ryder) mu slouží jako možnost vymanit se z prokletí svého osudu - přestat být nemrtvým. Je paradoxní, že v souboji Draculy s profesorem Van Helsingem fandím jako divák Draculovi, tedy v původním významu straně temna... Coppolův Dracula je zajímavý postmoderní filmový tvar, ale hlavně úžasný a krásný film. Komplexně velký film! (22.06.2007)