Šerif za mrežami

Socialistická balada o bonzování. 1) Pseudorealistický vzhled snímku může diváka zpočátku zmást. Nenajdeme tu dobové socialistické fráze ani uvědomělé úderníky, a to ani mezi dozorci. Musíme také vzít v úvahu, že jde o mladistvé delikventy, jejich provinění většinou spočívá v krádežích, vloupačkách či rvačkách._____ 2) Nicméně je to falešná selanka. Čestní a chápaví, i když přísní, dozorci s přehledem a s rozsáhlými znalostmi delikventských duší mají před sebou v podstatě hodné, jen trochu pomýlené chlapce, kteří se nedovedou vzepřít jedinému skutečnému gaunerovi mezi nimi._____ 3) Uhlazená vizáž snímku (jazyk, chování delikventů, ignorance dozorců) je, předpokládám, dána dobou, která by zřejmě plnou pravdu nesnesla. Co je žána, to je pána. I tak film strávil nějaký čas v trezoru._____ 4) 43letý režisér a spoluscénárista Dimitrij Plichta se problematikou mladistvých zabýval ve více svých filmech._____ 5) Zajímavé je herecké obsazení - mix herců a neherců. 20letý Otakar Prajzner (hlavní hrdina Jakub) je namluven Dušanem Skokanem, ale netuším, proč. 19letého Petra Svojtku (Jakubův kamarád Slávek) jsem ani nepoznal. Ještě se zmíním o 19letém Jiřím Ornestovi (Fred), 20letém Milanu Kňažkovi (Ivan) či Jiřím Sedlmayerovi (vůdce Viktor), jeho věk jsem nezjistil._____ 6) Filmaři využili prostor nápravněvýchovného zařízení v Libkovicích (okres Most). Mezi léty 1987 - 2002 bylo vězení i vesnice srovnány se zemí kvůli těžbě hnědého uhlí, k níž však nedošlo._____ 7) Zaujala mě bonzovací schránka na chodbě s označením: Prosby a hlášenia. (17.09.2014)

Nejlepší film z vězeňského prostředí, jaký jsem kdy viděl. Žádné krvavé zápletky ani schematický boj dobra se zlem, maximálně autentické herecké výkony (je zážitek vidět mladého Štěpánka, Ornesta nebo Kňažka nepznamenané pozdější rutinou) a nádherná černobílá kamera, která nepřetržitě kouzlí nenápadné, ale dokonalé kompozice. Opravdový utajený klenot slovenské kinematografie! (06.11.2009)

S hrdostí přichází a se slzami odchází. Nekompromisní hierarchie mezi odsouzenými i morální dilema, které často přebije jednoduchá facka. Dějové je snímek lehce stabilní, nicméně se jedná o výbornou spolupráci českých a slovenských herců. I když třeba mladý M. Kňažko je filmu němý a skoro i neviditelný, plně ho zastoupí ostatní. V. Polónyi a jeho otcovský dozorce je vynikající. Skvělý hudební doprovod a dobová atmosféra. (02.10.2014)

Od Šerifa za mrežami jsem příliš nečekal. Těžko mohl překonat Bočanův vynikající Pasťák, který je tak drsný právě proto, že Bočan v dokumentu o nové vlně přiznává, že už věděli, že film po okupaci půjde do trezoru, a tak vůbec nemuseli brát ohled na diváka. Šerif pochopitelně tak drsný není, ale o happyendu nemůže být ani řeč. Jediným problémem je fakt, že bachaři a policisté tu působí jako pozitivní figury, které se snaží hochy změnit. V tom je Bočanův Pasťák lepší, tam jsou vychovatelé jen špatně placení posluhovači, kterým je osud dětí ukradený, což se zdá být reálnější. Plichta má ale ve filmu méně skutečných herců a je to znát, jde zkrátka o skvělý snímek kdy se na hodinu a půl ocitnete ve vězení a prožijete si život mladých kriminálníků snících o jiném světě, který však nikdy nepřijde... (24.02.2015)

Šerif za mrežami patří do ranku tzv. vězeňských dramat, ačkoliv se odehrává v zařízení pro mladistvé delikventy. Nečekejte Shawshank, jsme v šedesátých letech v socialistickém Československu. Režiséra Dimitrije Plichtu zajímali mladí lidé a jejich konflikty se zákonem a snažil se dokumentární formou ukázat záležitosti, které tehdejší společnost pálily. Nijak však nemoralizuje ani ho nezajímají příčiny, proč se tito lidé dali na scestí. V žádném případě nečekejte "hodné" vězně a "zlé" dozorce. Tento film je o životě, o tom, že život se nedá, jak říkal Plichta, "ošvindlovať". Platilo to před čtyřiceti lety, kdy měl film premiéru, a platí to i dnes. (20.02.2010)