Režie:
Štefan UherKamera:
Václav RichterHrají:
Dáša Silovská, Drahoš Filač, Miro Mališ, Ľubo Roman, Viera Topinková, Eugen Senaj, Rudolf Velický, Irma Bárdyová, Anton Gýmerský, Tibor Bogdan, Jozef Dóczy (více)Obsahy(1)
Do sídlištní školy nastupuje nový žák, jehož rodiče se do oněch míst nedávno přistěhovali. Sbližování s kolektivem spolužáků z deváté třídy prožívá bouřlivě, i když si tam nalezne několik dobrých kamarádů - jednak dívku, která stejně jako on má zájem o výtvarné umění, jednak hocha s matematickým nadáním. Hrdina prožívá první platonické zamilování, sužuje jej žárlivost i záhadná parta, která zveřejňuje všelijaké nedostatky, které by měl dotyčný hříšník napravit. Začínající režisér Štefan Uher, vypravěčsky ještě ne zcela jistý, si tu vypomáhá moralizátorským akcentem a mládež vykresluje spíše takovou, jakou by měla být z hlediska ideologicky motivované výchovy, než jaká doopravdy je. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Jednoduchý film o dospievaní. Možno, že sa v ňom Uher ešte neukazuje ako režisér, ktorý je hodný zapamätania, ale k výrazovému a emocionálnemu náboju o rok staršieho Slnka v sieti nemá tento film ďaleko. Jednak je to film hravý, plný príjemných postavičiek, priateľstiev a prvých lások a je zasadený do Bratislavy roku 61. Vidieť Michalskú ulicu, alebo nábrežie Dunaja, bez moderných vymožeností je veľmi príjemný zážitok. Je jasné že sa tu Uher ako tvorca hľadal. Ale film nenudí, je zábavný a doslova volá po podobných filmoch. Či už sa jedná o zádumčivého hlavného hrdinu, rozumbradu, ktorý všetko vie a všetko vie zistiť, alebo o postavu mladej slečny, ktoré jr zo povestné najkrajšie dievča s triedy aké poznáme hádam všetci. My z deviatej A volá po podobne ladených filmoch, ktoré možno nie sú úplne reálne, ale v tomto žánri a duchu na tom nezáleží. Viem si predstaviť, že vidieť to, keď som mal 12, tak by som to miloval. A z nostalgie a možno preto, že to dieťa mám stále v sebe, som bol nadmieru spokojný a príjemne potešený. ()
Rane sedesatkovy (rozumej vizualem spis padesatkovy) barevny detsky film. Neni to uplne marne, alespon pokud chcete videt jak fungovali skolaci v dobe, kdy neexistovaly mobily...na fruhou stranu je videt, ze i tak je to tendencni, protoze misty se zaci (predpokladam ZS) chovaji, oblekaji a mluvi jako dospeli... ()
Uherovi to išlo neskôr lepšie s mládežou vyzretejšou (Slnko v sieti) a ešte lepšie s frustrovanými dospelými (Kosenie jastrabej lúky). Takmer bez deja, melancholicky ladené, ale hlavne autorsky rozpoznateľné. Len škoda, že si s 15 ročnými spájam všetko iné, len nie melanchóliu. A Ľubo Roman ako najväčší fešák v triede! Súhlasím s názorom, že vidieť to v osmičke (devinu sme nemali), spojím si triednu krásavicu 9.A s nejakou našou a film by som prežíval neporovnateľne silnejšie. ()
5:12 – one eye symbolism 6:53 – podivné podání ruky „A poriadne, aby vedel, či je Zem gulatá.“, prohlásí třídní mlátička. Jakou to má souvislost s dáváním hobla nechápu. Divadelní předříkávání básničky o Jánošíkovi, které trvá více než minutu a půl. „Si kamoš, budem ťa voľať Einstein.“ „Tu poslednú cestu namaluje najširšiu. Po tej sa má chodit.“ 30:22 – devil horns ()
Poetická romantika s minimalistickou detektívnou odbočkou o pätnásťročných. Štefan Uher dodal snímke nový obraz a filmárske postupy a celý snímok tak pôsobí veľmi sviežo. Jednoduchým spôsobom využíva jemný humor a aj vážnym veciam dodáva odstup. Film sa síce nevyhne chybám, ale nie sú nijako závažné. ()
Galerie (1)
Photo © Slovenský filmový ústav
Zajímavosti (5)
- Vo filme si zahral aj 14-ročný Fedor Frešo (Tučko), v tom čase budúci populárny slovenský džezový hudobník. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
- Slovenský režisér Eduard Grečner u filmu působil jako asistent režiséra, měl také na starosti výběr protagonistů hlavních postav, který mu Š. Uher svěřil. Na jednom gymnáziu, kde si Grečner vybíral, se ředitel podivil jeho vkusu, protože prý vybral největší darebáky ze školy. (mchnk)
- Jozefa Dóczyho (hubár) v tomto filme nahovoril Ivan Krivosudský. (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
Reklama