Metro

Kate se rozhodne, že půjde za svým hereckým idolem, jen aby ho mohla uvidět. Protože se jí nepodařilo sehnat si taxi, vydá se na nejbližší stanici metra. Za pár minut jí jede poslední spoj. Protože je podnapilá, na chvíli usne, když se probudí zjistí, že jí vlak dávno ujel. Hledá východ, ale všechno je zamčené. V metru se však začnou dít divné věci a Kate má pocit, že ji něco sleduje a boj o život začíná. Zajímavý horor by si zasloužil propracovanější režii, ale drsnými momenty a napětím a hlavně talentovanou Frankou Potente se v něm nešetří. 60% (18.01.2009)

Úvodní pokus o znásilnění mě pobavil, pak běhání v metru zatímco to "něco" likviduje bezdomovce a požárníka nebo kdo jí to pomáhal z klece ven atd... Na můj vkus jsou takový kazematy nereálný, ale kdo ví - moc často se v tunelech metra nepohybuju. Nepochopil jsem scénu, kdy se "něco" hrabe frajerce v pochvě - asi pouze na efekt nějakýho toho gore. Film jsem ani nedokoukal, usnul jsem. (29.01.2013)

Zuřiví hledači logiky dejte si placku na čelo! U slasher filmů typu Metro vůbec nesejde na tom, zda je "index logičnosti" 66,7 % nebo 13,2 %. Jde o atmosféru, co nejvypečenější brutalitu a pokud možno co největší originalitu. Metro je ve své první polovině nudné k vypnutí, ale v druhé části se objeví několik opravdu pekelných scén (chudák Mandy), na které člověk poměrně dlouho nezapomene... Btw - Franka je, vzdor všem kritickým reakcím, neustále "dabei" - nevděčné úlohy lovné zvěře se zhostila s grácií sobě vlastní. A to roztomilé "scheisse", které jí jednou bezděky uklouzne - ach kráso. (02.09.2006)

Žltovlasá Franka Potente v kvetinkovaných žltých šatočkách behá v tuneloch londýnskeho metra a miesto randenia s Georgeom Clooneym, na ktoré mala namierené, randí s odporne zdeformovaným ľudským mutantom, bažiacim si v znásilňovaní žien na gynekologickom kresle veľkopu ostrou mačetou. Christopher Smith nedokáže vytvoriť ani náznak tiesnivej atmosféry prostredia, akú vytvoril John Landis v pár minutách jeho Amerického vlkolaka v Londýne (1981); a prvé divácke emócie prichádzajú až nástupom hnusu a brutality. Takže podobný smutný prípad ako nové Texaské masakre, v ktorých sme aspoň na tieto „vďačné“ divácke emócie nemuseli čakať celé prvé dve tretiny filmu. (22.05.2008)

Abych pravdu řekla, čekala jsem to mnohem horší. Dokonce to mělo i trochu děj. Že bych se bála, to určitě ne, spíš to bylo místy nechutný. Ale co chcete po zdegenerovaném vraždícím skřetovi. :D Film jsem si pustila, protože jsem ho našla v počítači stažený od kamaráda a chtěla jsem něco krátkého na odreagování. :D Řekla bych, že to byl lehký podprůměr, ale že bych se bála jít do metra, to zase ne. :D (16.03.2019)