Nepřítel před branami

Hlavně za ten úvod.. Až hrozivě nejednoznačné charisma a sakra velký ranec charismatu Juda Lawa dělá z každého kousku, ve kterém se v první dekádě nového tisíciletí objevil, velký zážitek. Škoda, že v posledních letech nedostal nabídku, která by byla nějak zvlášť zajímavá. Ač některým v roli oslavovaného ruského ostřelovače tenhle Angličan úplně typově neseděl, mně jo, stejně jako typicky úsporný Ed Harris se svým podmanivým charismatem, ač kope za ty zlé. A rovněž Rachel Weisz, ač v téhle chladné stalingradské bitvě není nabízený milostný trojúhelník nějak zajímavě dotažený. Tyhle tiché zabijáky čeká vítězství nebo rychlá smrt. Když jde o popravu vysokých důstojníků, o to lépe. Náš hrdina se v téhle špinavé válce ocitl mezi hromadou mrtvol. On a politický komisař s tváří Josepha Fiennese. Oběma vystřílel cestu k dalším dnům, vzápětí se tak z něho stal ideální hrdina válečné propagandy. Dokud na scénu nenastoupí jiný lovec. Nepřítel před branami je hlavně komorní válečný kus, ač startuje velkoryse pojatou úvodní sekvencí. Krvavý přechod ruských sil se musí líbit, ač není tak dokumentárně autentický nebo drasticky lstivý jako Spielbergův start Ryana. Druhá polovina je věnovaná plížení polorozbořenými továrnami, kde někde číhá nebezpečný cíl. I tahle soukromá válka má něco do sebe. I když je místy sterilní a místy zdlouhavá. Rušivá je dle mého i zvolená angličtina. Celkově je to ovšem slušně odmakané na všech frontách, do průměru bych proto tenhle kus rozhodně neposílal. (01.04.2016)

Začátek filmu je velice podařený a může se nám zát, "že tohle bude fakt nářez." Bohužel opak je pravdou. Příběh je jako celek velice chatrný, ba spíše připomíná větší množství pospojovaných povídek na stejné téma nebo, a to možná spíše, krátký příběh natažený do dlouhého filmu. Což je na druhou stranu škoda, protože tvůrci mohli vytěžit daleko více. (02.06.2005)

Respekt před Annaudem, s jakou marnivostí nakládá s monumentálními scénami. Člověku nejde na rozum, že všechny ty velkolepé davové útoky a masivní exploze jsou jenom takovou omáčkou, v níž plavou osudy politruka, jím vytvořeného hrdiny SSSR a německého majora Wehrmachtu. Skromný sovětský klučina Vasilij je ukázkovým příkladem politické propagandy, která dokáže udělat z nadaného pěšáka symbol. Stejně tak je vztah Vasilije a politruka Danilova názornou ukázkou západního pohledu na stalinskou mašinerii, v níž oddaný komunista během pár minut může dostat rozum a prohlédnout ideologickou maškarádu. Tak trochu melodramatické sci-fi ala Hollywood. Nicméně jinak je to výborný komorní thriller se skvostnými kulisami, moc pěknou kamerou, strhujícím napětí a výbornými herci. To, že v závěru vychází sovětský hrdina stějně jako americký je asi očekávaná daň publiku. Ale všimněte si mlčenlivého distancu, jaký Jude Law zachovává tváří tvář malovanému Stalinovi... Korektní, až příliš. (27.01.2004)

85% - Čtyři a půl hvězdičky za nejzajímavější válečný film, co jsem v poslední době viděl. Rozumím všem zdejším kritikům, kteří by si přáli více akce. Nicméně s nimi nesouhlasím. Annaud vyloží akční karty na stůl hned na zčátku, takže je divákovi jasno v jak drsném prostředí se děj odehrává. Pak nastupuje příběh, který je logicky prokládán několika sniperskými akcemi vysokého napětí, a vyvrcholí v Duel. Více akce pro mě není třeba - od toho tu mám počítačové hry. Podle mě film Nepřítel před branami přesvědčivě zachycuje stalingradskou atmosféru, a k tomu se snaží vyprávět příběh několika zajímavých postav -na válečný film VELMI obstojně. **** +1/2 (02.01.2006)

Úvod je strhující. Pohled na válčící Stalingrad, vypadající spíše jako peklo, přeplouvání Volhy za asistence messerschmidtů a následující ůtok ústící v masakr - to je pěkný kus filmařiny. Vůbec celá výprava je monumentální a patří ke kladům snímku. Jenže po úvodní třetině se film vleče a doplácí na řadu scenáristických děr. Ale koukat se na to dá, i díky trojlístku - Law, Weisz, Harris. (21.07.2002)