Kmotr II

Nevadily mi vsuvky do minulosti ani velké party v italštině. Četla jsem román, věděla jsem o čem to je. Nesednul mi De Niro jako charismatický Vita Corleone - i když za to dostal Oskara. Sice fešák, ale velká rozporuplná osobnost ne. Nevadily mi rozdíly mezi románem a filmem, na to má autor právo a na scénáři se Puzo podílel. Dokonce jsem se ani nenudila. Přesto jde pro mne o velice přeceňovaný film. Je sice dobrý, ale není vynikající. Když k tomu přiberu i jedičku, chyběly mi osobní příběhy Sonnyho, Lucy, Connie, dokonce i samotného Vita - všechno to šlo jak na běžícím pásu, hodně děje, málo vykresené charaktery. Pro mě to nešlo dost do hloubky. (15.07.2014)

Když jsem viděl druhého Kmotra poprvé, převažovaly jednoznačně záporné dojmy a od obrazovky jsem odcházel s pocitem prázdnoty. Ovšem jak je vidět na současném hodnocení, druhá projekce jako již tradičně všechno diametrálně změnila a já se musím zase namáhat s novým komentářem. Tedy ne že bych musel, ale tenhle snímek si ho prostě zaslouží. Part II je totiž opět jako výstavní trofej pro milovníky žánru, kolem které bychom mohli každodenně chodit a prohlížet si ji, ale nikdy nás úplně neomrzí. Ono jen dívat se na Al Pacina, jak elegantně a nonšalatně vystupuje a smlouvá obchdy a zároveň nechává bez jediného mrknutí odstraňovat všechny nepohodlné i z řad jeho příbuzných, to je zážitek sám o sobě, navíc pod taktovkou virtuóza Coppoly, který se pro tuhle sérii zřejmě narodil a svůj talent zde rozvinul do takových výšin, jaké si prostě nelze představit, pokud jste se s Kmotrem ještě nesetkali. Brilantní, opravdu brilantní režie udržující po celé tři hodiny dokonalou mafiánskou atmosféru (nevím, jak lépe ji označit), která se vždy při Pacinově přítomnosti mísí s oslnivou aurou jeho nečitelné, chladnokrevné, ale i láskyplné osobnosti. Takový výkon může podat jen úzká špička elitních herců, a Pacino mezi ni jednoznačně patří. Stejně jako jednička je to snímek, který předběhl svou dobu a který mi ukázal, do jaké preciznosti až může zajít symbióza mezi skvělým scénářem a špičkovou režií. A závěrečná scéna a pohled do očí uvnitř poraženého vítěze mě tak zmrazila, jako bych skončil i já s kulkou v hlavě. Bravo! (18.08.2012)

Nebudu tvrdit, že mé tisící hodnocení padlo na druhého Kmotra náhodou. Ne ne, nechával jsem si tento očekávaný filmový zážitek na tuto slavnostní chvíli zcela záměrně. No ale za moc to tedy nestálo. Nevím, zda-li se tak stalo kvůli přehnaným očekáváním, ale snímek mě celou dobu nedokázal vtáhnout do děje, vinou neskutečné stopáže jsem měl tendence usínat. Režie a herecké výkony jsou dokonalé, ale kdyby Coppola natočil s Al Pacinem a De Nirem tříhodinovou velmi věrnou adaptaci zasedání Parlamentu, také by to na pět hvězdiček nebylo, že ne? Šesté místo v topce se mi zdá neskutečně nadsazené. (14.12.2008)

Slabšie ako jednotka a neuveriteľne dlhé a rozťahané. To čo mi vadilo, už pri jednotke (dlhá minutáž) sa tu v dvojke ešte o ďalšiu pol hodinu predlžuje. Nevadia mi dlhé filmy a prvý diel ma bavil, akurát mu chýbalo väčšie tempo. No dvojka, ktorá je s časti prequel aj sequel zároveň (čo oceňujem), nemá taký pútavý príbeh ako mala jednotka. A dokonca ani postavy. Zatiaľ čo Brando alebo Caan mali zaujímavé napísané postavy, tu už nie sú. Teda jedna tu je v mladšej verzii a De Niro ju hra výborne. Vlastne jeho prequelová dejová linka ma bavila viac ako ta hlavná. Pohlaď do minulosti ponúkne mladého Corleonea a jeho cestu ako sa pomaly vypracoval a dostal k moci. No hlavná dejová línia s jeho synom (Pacino je znova perfektný) nemá taký dobrý príbeh. Skutočne len minimum vecí ma tu zaujalo, vraždy tiež neuzemnia ako pri prvom filme a nič strhujúcejšie, okrem záveru sa snáď ani nestane. Hromada pomalých scén a dialógov tento film u mňa zabila. 50% - 2* (22.02.2022)

Další neskutečný filmový epos s prvky antické tragédie, kde samotné postavy přirovnávají klan Corleone k římskému impériu. Nejoblíbenější postavou se pro mě definitivně stává Tom Hagen Roberta Duvalla a i přes své stinné stránky také sám Michael Corleone. Jeho hádka s Kay nebo pohled v očích při osudném prořeknutí ohledně Oly jsou jen dalším důkazem Pacinova ďábelství. (23.04.2006)