Boj o oheň

Film už sice notně zestárl, což se týká třeba Sardeho hudby, ale stále jde o nejlepší film z doby, kdy člověk sotva dospěl k přídomku sapiens. Primitivní nástroje, kostýmy i samotní protagonisté, hrdelní zvuky a skřeky coby předchůdci složitějšího jazyka, jednoduchý příběh, ve kterém šlo z pohledu jeho hrdinů o všechno. Mamuti sice vypadají hůře, než to předvedl o čtvrt století dříve Karel Zeman, ale jinak je vše v pořádku (70%). (23.03.2015)

Základní lidské emoce, vzorce chvání a hodnoty v krystalickém příběhu. Lidský druh nezatížený kulturou, náboženstvím, filosofií a mnoha dalšémi výdobytky pozdější civilizace je nám přesto tak podobný... Boj o oheň - zrcadlo naší přirozenosti a prapodstaty působící skrze film, jeden z největších výdobytků po všech stránkách vyvinutého homo sapiens sapiens. (25.04.2006)

Boj o oheň si zaslúži uznanie najmä za svoju originalitu a odvahu tvorcov pustiť sa do niečoho podobného, do niečoho, kam sa odvažujú iba animáky a to hlavne preto, že tie si môžu dovoliť nechať prehistorických ľudí a zvieratá prehovárať a dávať im inteligenciu a vlastnosti súčasnej generácie. Annaud nejde cestou zábavy, je však zrejmé, že si zopár vecí zjednodušil, ale dokázal tu definovať vlastný autorský štýl a témy, ktorým sa bude do budúcnosti zaoberať. Nie je jednoduché vymyslieť zmysluplný príbeh tam, kde nejde postavám o iný cieľ ako prežiť zo dňa na deň, napriek tomu je tu toľko zaujímavých epizód, že film nezačne nikdy nudiť. Boj o oheň je tak chctiac nechtiac film zložený zo samostatných epizód, dokázal však do naratívu dať spojovací prvok onoho boja o oheň a podľa možností aj vývoja vzťahov. Film už dnes pôsobí z hľadiska explicitnosti násilia dosť krotko, v súčasnosti by v záujme autentickosti bola táto látka určite nakrútená omnoho nekompromisnejšie. Ak si odmyslíme tie animáky, samozrejme... No a nedalo mi premýšľať nad tým, aká nesmierna zábava musela byť na placi. No a film by absenciou neopísateľnej tváre Rona Perlmana stratil dosť zo svojej pôsobivosti... (03.12.2018)

Do jaké míry je lidské chování determinováno biologicky a do jaké míry kulturně? To je zásadní otázka. Je lidská agresivita „přirozenou“ součástí našeho charakteru, a pokud ano, jaké jsou její kořeny a jak ji máme vnímat v současném světě? Je společnost přirozeně hierarchická, anebo máme v genech rovnostářství a společenská nerovnost je pouhým kulturním rysem? Je rozlišování mužských a ženských rolí ve společnosti, ba i samo dělení lidí na dvě pohlaví, kulturním archetypem, jak tvrdí feministky, anebo biologickou konstantou, se kterou mnoho nenaděláme? Je člověku přirozená monogamie nebo polygamie? A co třeba kanibalismus? --- Annaudův ambiciózní film zobrazující příběh hominidů z časů před desítkami až stovkami tisíc let se ke všem těmto otázkám vyjadřuje. Nabízí správné odpovědi? To sotva. O těchto otázkách se přou i odborníci a výzkumy v oblasti antropologie, biologie, genetiky, medicíny a dalších oborů nabízejí stále nové a nové poznatky. Hodnota Annaudova filmu - tak jako hodnota všeho poznání - nespočívá v odpovědích, ale v kladení dobrých a důležitých otázek. A to v tomto případě navíc ve formě srozumitelné, a současně pronikavé a naléhavé. Vřele doporučuji všem myslícím divákům. (03.05.2011)

Strhující sugestivní dílo. Kamera zachycuje obrazy čisté krajiny, kde se prohánějí stáda zvěře, kočkovité šelmy a mamuti (ti jen mávají choboty :) ). Masky jsou k nerozeznání od modelů pralidí a herecké nadání představitelů je takové, že bychom je nepoznali snad ani jak opice (pochvala). Hudba dodává potřebné citové a dramatické podkreslení a jen umocňuje atmosféru snímku. K tomu ono humanistické vyznění. Veledílo se vším všudy. 95% (06.01.2008)