Boj o oheň

Dobrodružný příběh, býť jednoduchý, tak podmanivý a surový. Trojice neandertálců na cestě za ohněm- aatrr si v průběhu filmu získá vaše srdce. Dnes by tento film byl přeplněn specialními efekty a asi by měl slabší příběh, ale náštěstí se natočil v roce 1981 a s režíserem Jeanem - Jacquesem Annaudem. Kritika, že by se jednotlivé lidské druhy nemohly setkat, již neplátí, protože vývoj lidského rodu není přímá linka, ale rozvětvený strom. A nakonec je to film u kterého nepotřebujete titulky ani dabing. (21.02.2008)

Zatím poprvé a naposled jsem viděl takhle dobře udělaný pravěký film. Režisér si sice nehraje na nějakou věrnou antropologickou rekonstrukci, ale jen k dobru věci. To, že se zde stýkají lidé (pravěké tlupy) na různé vývojové úrovni, nemůže vadit. Narozdíl od českých štorchovských pokusů se zde šlo cestou co největšího přiblížení pravěkého člověka, tak jak skutečně asi žil, vypadal, jaké měl zvyky, dovednosti či myšlení. Tito pralidé tedy nemluví. Aspoň my jim nerozumíme a oni se dorozumívají pouze gesty a skřeky. Všude sálá primitivismus, ale primitivismus krásný, pro nás romantický (zejména doma v teple). Vidíme, že víno, ženy, zpěv v pravěku existovalo jen v trochu modifikované formě: žrádlo, ženy, oheň. Oheň to je síla, kdo ho má, je pánem. Zároveň i zde však platí štorchovská pravda: ráno nikdo neví, bude - li večer živ. Záměrně srovnávám se Štorchem. Přestože jsou jeho knihy, co se historicko-archeologické věrohodnosti, na to dost bledě, přesto v sobě skrývají nejedno kouzlo, které přitáhne spoustu lidí k zájmu o prehistorii. A proto bych byl rád, kdyby se někdy natočili Lovci mamutů trochu "annaudovsky". ... Krásná kamera, nádherná příroda, úžasné herecké výkony, co víc chtít. Maximální spokojenost, v rámci žánru neoddiskutovatelných 100%. (27.01.2010)

Boj o oheň je podle mě velmi zajímavým snímkem jak co se týká herců a děje, tak i několika věcí k zamyšlení, které divákovi předkládá. Je to totiž boj nejen s přírodou, ale i s osudem. A musím říct, že podle posledních záběrů filmu ten boj s osudem prohráli. Hlavní hrdinové totiž jsou neandrtálci, tedy vývojová větev člověka, která na svém stupni vývoje stagnovala mnoho statisíců let. A pak si jednoho dne příroda řekla "A dost, tudy cesta nevede." a vytvořila novou mutaci člověka. A tento člověk během následujících tisíciletí nahradil neandrtálce, tak jako oni předtím nahradili své předchůdce, kteří zase nahradili někoho jiného. Ve skutečnosti neandrtálec nemá vyvinut čelní lalok tak, aby měl i abstraktní myšlení, kvůli čemuž se přizpůsobuje velice dlouho a těžce oproti modernímu člověku. Takže by pravděpodobně nic jako smích nebo lásku cítit nemohl. A ani si nejsem jistej, jestli by vůbec mohl neandrtálec a moderní člověk mít potomka, protože když vezmu akvarijní rybičky, který se liší minimálními detaily, tak mezirodové páření nejde, případně potomek pak není rozmnožování schopen. Exteriéry jsou nádherný, jeden vedle druhýho je ráj na zemi a přijde mi, že z každé země vybrali ten nejhezčí kousek. Připomínalo mi to trochu Lovce mamutů (a nebylo by na škodu, kdyby je taky někdo zfilmoval, i když si nedovedu představit kdo, aby to nezmršil, protože Karel Zeman už umřel). Je jen s podivem, že tento film vyhrál jedinýho Oskara, i když když se podívám na soupeře toho roku (Gándhí - režie film a herec, Tootsie - vedl. herečka, Sophiina volba - herečka), až tak neuvěřitelný to není. (20.02.2006)

annaud s desetinovým rozpočtem dává sice stařičkým snímkem na prdel o čtvrtstoletí mladším emmerichovým deseti tisícům, ale pořád to nějak není ono... nad některými scénami jsem trochu nevěřícně kroutil hlavou - nechci se přít s oním významným etologem, který se na filmu podílel, ale (spoiler alert) ochočit mamuta, vyrobit šípy nebo provádět taktické organizované útoky bez znalosti řeči před 80.000 lety (spoiler alert end) mi přišlo prostě trochu divné... nutno však dodat, že některé chování je oproti tomu velmi autentické a absence řeči ve filmu mu zas tak moc na spádu neubírá... nicméně klidně to mohlo být o čtvrthodinku kratší... 60% (16.04.2009)

Před 80000 lety přežívalo lidstvo na obrovských nezmapovaných územích a záviselo na držení ohně. Pro pravěkého člověka byl oheň obrovskou záhadou, protože neznal tajemství jeho výroby. Oheň byl získáván z přírody a udržován při životě. Schován před deštěm, chráněn před větrem... Oheň byl symbolem síly a vůle k přežití, protože sloužil nejen k opékání ulovené kořisti ale i k ochraně před hrozivým chladem zimy a dotíravosti divoké zvěře. Oheň s jeho životodárnou silou byl základem pravěkých společností. Ten kdo měl oheň, přežil. (07.12.2021)