Boj o oheň

║Rozpočet $12,5milióna║Tržby USA $67,400,000║Tržby Celosvetovo $-║ V celku prínosový film ale určite má ešte nejaké tie rezervy, čo by sa dali vylepšiť. Z technického hľadiska boli najvydarenejšie tvory mamuty z toho čo bolo vo filme predvedené, levy až tak moc do koncepcie nezapadli, aj keď snaha bola, taktiež masky ľudí boli buď presvedčivo spracované ako pri útoku kmeňa podobného takmer opiciam alebo niekedy len dosť zjednodušene ako u kmeňa hľadajúceho oheň. /55%/ (02.10.2008)

Those who possessed fire, possessed life. I přes vědomé historické lapsy je to beze srandy nejuvěřitelněji vyobrazený pravěk, co jsem na plátně viděl. Jednoduchá zápletka beze slov v krásných exteriérech a herci, kteří z kontextu věci hrají především rukama, nohama a mimikou. I přes chybějící dialogy srozumitelné, občas dost vtipné a zároveň do jisté míry poetické a hezky vypointované. A především co do vizuálního pojetí neodolatelně syrové a neučesané přesně tak, jak by si to divák v pravěku představoval. Do role neandrtálce si neumím představit nikoho lepšího než Rona Perlmana, to je fakt role šitá na míru. (07.05.2023)

Poprvé jsem viděl tento film jako turista na desetidenním zájezdu po Francii s cestovní kanceláří Čedok, celá naše výprava, po celou pobytu majíc vyvalené oči, plné dojmů, jako by spatřila jiný svět, dostala na celý den volno. Při toulkách po městě Clermont–Ferrand, který je postaven na sopečných pahorcích v ji těsné blízkost leží městečko Volvic s vynikajícím pramenem kvalitní vody. Tady sem zahlédl zvláštní netradiční upoutávku o tomto filmu, neandrtálce jak pije z pramene minerální vodu z Volvicu. Nejdřív jsem si myslel, že koukám na nějakou scénu potulného divadla, potom mi to nějak došlo, že se jedná o reklamu na nový film ˇ“Boj o oheň“ tehdy jsem vůbec Francouzského filmového režiséra Jacques Annaud vůbec neznal. Předpokládal jsem, že návštěva tohoto filmu, je ztrátu vzácného času na západě. Rozhodl jsem pro film a nelitoval. Po zhlednutí jsem byl tak vyveden z míry, že jsem v hlavě měl jenom film. Pro mě osobně tehdy, asi největší filmový zážitek. Zcela jiný film než jsem dosud viděl, od první okamžiku mě to chytlo, perfektní akustika sálu, excelentní obrazově i atmosféricky fascinující zážitek. Výrazná hudba, překrásná kamera a nádherné exteriéry. Ještě maličkost o cestování na západ v Československém socialismu. Kvůli složitým byrokratickým systémům jsme za doby totality mohli cestovat maximálně do nějakého socialistického státu. Dostat se na Západ bylo takřka nemožné, maximálně šlo použít oficiální cestovní kancelář (Čedok a CKM) nebylo to taky lehké, nebo takřka nulová možnost vycestovat individuálně na devizový příslib. Ale to bylo hodně složité! Pokud si chtěl dostat devizový příslib, tak jsi musel vyplnit žádost ve státní bance. Se žádostí musel souhlasit zaměstnavatel, dále zvláštní odděleni, asi STB, dále vojenská správa a policie. Žádost se dávala do konce ledna či února, do března banka rozhodla, komu příslib udělí. Poslední slovo měla policie. Tam se muselo žádat zase pro změnu o výjezdní doložku. Abych ji dostal, potřeboval sem znovu souhlas od zaměstnavatele a vojáku. No, nebylo to prostě snadné. (08.09.2007)

Annaudova vize pravěku je taková, jaký s největší pravděpodobností byl, drsná, neučesaná, nekompromisní a krutá. Jeho precizní režie, společně s prací maximálně soustředěných herců, kteří si místo slov museli vystačit pouze se základními zvukovými a výrazovými prostředky, vytvářejí naprosto jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, ve které se kromě jednoduchého děje najde místo i pro pár odlehčujících momentů, přes několik poeticky laděných sekvencí až k naprosto fascinujícím zážitkům mezi něž je třeba rozhodně započítat setkání se stádem mamutů. Nezvyklý, ale o to více působivý divácký zážitek! (22.10.2006)

Boj o oheň je podle mě velmi zajímavým snímkem jak co se týká herců a děje, tak i několika věcí k zamyšlení, které divákovi předkládá. Je to totiž boj nejen s přírodou, ale i s osudem. A musím říct, že podle posledních záběrů filmu ten boj s osudem prohráli. Hlavní hrdinové totiž jsou neandrtálci, tedy vývojová větev člověka, která na svém stupni vývoje stagnovala mnoho statisíců let. A pak si jednoho dne příroda řekla "A dost, tudy cesta nevede." a vytvořila novou mutaci člověka. A tento člověk během následujících tisíciletí nahradil neandrtálce, tak jako oni předtím nahradili své předchůdce, kteří zase nahradili někoho jiného. Ve skutečnosti neandrtálec nemá vyvinut čelní lalok tak, aby měl i abstraktní myšlení, kvůli čemuž se přizpůsobuje velice dlouho a těžce oproti modernímu člověku. Takže by pravděpodobně nic jako smích nebo lásku cítit nemohl. A ani si nejsem jistej, jestli by vůbec mohl neandrtálec a moderní člověk mít potomka, protože když vezmu akvarijní rybičky, který se liší minimálními detaily, tak mezirodové páření nejde, případně potomek pak není rozmnožování schopen. Exteriéry jsou nádherný, jeden vedle druhýho je ráj na zemi a přijde mi, že z každé země vybrali ten nejhezčí kousek. Připomínalo mi to trochu Lovce mamutů (a nebylo by na škodu, kdyby je taky někdo zfilmoval, i když si nedovedu představit kdo, aby to nezmršil, protože Karel Zeman už umřel). Je jen s podivem, že tento film vyhrál jedinýho Oskara, i když když se podívám na soupeře toho roku (Gándhí - režie film a herec, Tootsie - vedl. herečka, Sophiina volba - herečka), až tak neuvěřitelný to není. (20.02.2006)