Reklama

Reklama

Boj o oheň

  • Kanada La Guerre du feu (více)

Obsahy(1)

Jeden z nejambicióznějších experimentů 80. let, kterým se u diváků i kritiky proslavil tvůrce i u nás známých filmů. Podobně jako později v Medvědovi se ve filmu vůbec nemluví (když si odmyslíme umělou "řeč" pralidí a jeho gestické vyjadřování). Ve jménu symbolické zkratky Annaud konfrontuje typy člověka, vzdálené 10 000 let (australopitekus žije s neandrtálcem a mají za sousedy obyvatelé z dob neolitu), nechce být archeologickou rekonstrukcí. Strastiplná cesta trojice pravěkých lidí za získáním ohně není jen snahou o přežití, ale i cestou za "polidštěním". Trojice hrdinů začíná chápat pojmy jako láska, přátelství či smích. Vedle velkorysé režie (technicky obtížný film byl natočen za pouhých 13 týdnů) patří ke kladům díla výrazná patetická hudba, krásná kamera (kanadské, skotské a keňské exteriéry) a starostlivě vybraní herci. Film byl natočen podle románu J. H. Rosnyho a z oscarového klání roku 1983 neodešel nadarmo - získal Oscara za masky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (263)

anais 

všechny recenze uživatele

Fascinující. Nic jiného se o téměř němém putování pravěkých lovců za ohněm říci nedá. A není to jako by ožily obrazy Zdeňka Buriana – to spíš skutečné jeskynní malby pravěkých lovců, se svou primitivností, brutálností i subjektivním pohledem na svět. Jak jinak mohl člověk z počátku vnímat třeba mamuty, ze kterých z blízka vidíme jen obrovské chlupaté hlavy s dlouhými zahnutými kly, než jako jemu nepochopitelná mocná božstva? Právě to mám na Boji o oheň rád – tu posvátnou úctu k přírodě, tu radost z prvního rozdělaného ohně, kterou film dokáže v divákovi navodit. ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Povinnost vidět už jen z toho důvodu, že něco takového už se třeba nikdy nenatočí. Annaud je pro mě jedním z nejlepších režisérů, který má ten podivuhodný dar nikdy nenatočit nic špatného, což v tomto případě jen podtrhl. Maximálně jednoduchý a přímočarý děj orientovaný výhradně na herce a jejich skřekavé projevy, parádní pravěká atmosféra a řada působivých scén od úvodního krveprolití až po téměř mystické setkání se stádem mamutů. A navíc výteční McGill a hlavně Ron Perlman, kterým to v jejich úlohách skutečně náramně slušelo. Sice si stále myslím, že z daného námětu se dá alespoň v dnešní době vytřískat ještě daleko více, ale i tak je Quest for Fire povinnou filmovou čítankou, jejíž stránky nikdy úplně nezežloutnou. 80% ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Zvláštní a netradiční film, před nímž je potřeba smeknout pro jeho perfektní zpracování, ale rovněž zajímavý námět, jenž je sice historickou fikcí a de facto historickou komparací, avšak snímek, v němž nepadne jediné srozumitelné slovo a vše je vyjádřeno dějem a herci, si zaslouží obdiv. Film působí značně naturalisticky a autenticky (oprostíme-li se od historických nesmyslů), takže řada scén je natolik silných, že si je divák zapamatuje a zůstanou mu v paměti. Hudební podklad je také působivý a dotváří tak celkový dojem, který jsem sice během sledování měl na 3*, ale přihlédnu-li k výjimečnosti tohoto počinu, musím přidat hvězdičku. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Nikto na svete nedokáže tak majstrovsky stvárniť neandertálca ako Ron Perlman (myslím, že ani maskéri sa na ňom nemuseli moc narobiť), preto kto chce vidieť, ako sa asi mohli správať a komunikovať medzi sebou, tak si pozrite tento film. Snímok ponúka zaujímavý dobrodružný príbeh bez slov o putovaní troch neandertálcov za najväčším objavom všetkých čias - ohňom. Na ceste ich však čaká konfrontácia okrem divokých zvierat aj s nižšou vývojovou vetvou opočloveka a samozrejme aj s vývojovo vyššou vetvou Homo sapiens sapiens. Prekvapili ma aj výborne zvládnuté efekty ohľadom stvárnenia zvierat, nič zložité, no zato na pohľad celkom reálne. Nezabudlo sa ani na romantickú linku a pár úsmevných momentov, pričom samotný záver ponúkol i niečo málo emócií. Hlavne keď uvážime, ako to potom s tými neandertálcami dopadlo. Silný nadpriemer. 85/100 ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Poprvé jsem viděl tento film jako turista na desetidenním zájezdu po Francii s cestovní kanceláří Čedok, celá naše výprava, po celou pobytu majíc vyvalené oči, plné dojmů, jako by spatřila jiný svět, dostala na celý den volno. Při toulkách po městě Clermont–Ferrand, který je postaven na sopečných pahorcích v ji těsné blízkost leží městečko Volvic s vynikajícím pramenem kvalitní vody. Tady sem zahlédl zvláštní netradiční upoutávku o tomto filmu, neandrtálce jak pije z pramene minerální vodu z Volvicu. Nejdřív jsem si myslel, že koukám na nějakou scénu potulného divadla, potom mi to nějak došlo, že se jedná o reklamu na nový film ˇ“Boj o oheň“ tehdy jsem vůbec Francouzského filmového režiséra Jacques Annaud vůbec neznal. Předpokládal jsem, že návštěva tohoto filmu, je ztrátu vzácného času na západě. Rozhodl jsem pro film a nelitoval. Po zhlednutí jsem byl tak vyveden z míry, že jsem v hlavě měl jenom film. Pro mě osobně tehdy, asi největší filmový zážitek. Zcela jiný film než jsem dosud viděl, od první okamžiku mě to chytlo, perfektní akustika sálu, excelentní obrazově i atmosféricky fascinující zážitek. Výrazná hudba, překrásná kamera a nádherné exteriéry. Ještě maličkost o cestování na západ v Československém socialismu. Kvůli složitým byrokratickým systémům jsme za doby totality mohli cestovat maximálně do nějakého socialistického státu. Dostat se na Západ bylo takřka nemožné, maximálně šlo použít oficiální cestovní kancelář (Čedok a CKM) nebylo to taky lehké, nebo takřka nulová možnost vycestovat individuálně na devizový příslib. Ale to bylo hodně složité! Pokud si chtěl dostat devizový příslib, tak jsi musel vyplnit žádost ve státní bance. Se žádostí musel souhlasit zaměstnavatel, dále zvláštní odděleni, asi STB, dále vojenská správa a policie. Žádost se dávala do konce ledna či února, do března banka rozhodla, komu příslib udělí. Poslední slovo měla policie. Tam se muselo žádat zase pro změnu o výjezdní doložku. Abych ji dostal, potřeboval sem znovu souhlas od zaměstnavatele a vojáku. No, nebylo to prostě snadné. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (18)

  • Michael D. Moore byl pomocným producentem, který měl na starosti akční a zvířecí scény. Cirkusoví sloni byli šest měsíců cvičeni, aby se chovali jako mamuti. Když přišel čas natáčet je na Islandu, přísné zákony o přepravě čtyřnohých zvířat do země jejich příjezd zdržely. Pak poblíž ranče, kde měli pobývat, vybuchla sopka, která by zvířata zabila, kdyby tam byla. (classic)
  • Při propagaci filmu se zdůrazňovalo, že nic ve scénáři není v rozporu s tehdejšími vědeckými poznatky. Přesto je zde mnoho nesrovnalostí, z nichž některé jsou hluboké, s poznatky získanými v době vzniku filmu. (classic)
  • Film sice vzbudil zájem široké veřejnosti o prehistorii, ale zároveň přispěl k utvrzení mnoha nepodložených klišé a nepříliš příznivého obrazu pravěkých lidských skupin, které jsou stále ukotveny v podobě bestiálního pračlověka. Některé významné etapy vývoje člověka jsou zde svedeny na chronologické měřítko skupiny jedinců: objev vaření masa pomocí kousku ponechaného přes noc v popelu; objev exogamie, kdy je protagonista zajat, aby oplodnil ženy klanu; „objev“ polohy tváří v tvář při pohlavním aktu (kterou praktikují i bonobové); vývoj humoru (dvě epizody s kamínkem obdrženým na hlavu); odmítnutí kanibalismu; objev léků (pomocí směsi bylin); problém přenosu či výroby ohně atd. (classic)

Související novinky

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

14.03.2015

V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)

Reklama

Reklama