Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kapitán Bob Hyde v roce 1968 odjíždí z Los Angeles společně s dalšími vojáky do Vietnamu, aby hájil čest a zájmy USA. Doma zanechává svoji přitažlivou manželku Sally, která je najednou sama a rozhodne se dobrovolně pomáhat v nemocnici. Tady se sblíží s ochrnutým válečným veteránem Lukem Martinem, jenž bojuje s depresemi, samotou, a tím, že společnost nedokáže ocenit jeho oběť. Tisíce kilometrů daleko od Sally se zatím Bob pokouší vyrovnat se se situací na frontě, která je zcela jiná, než jak ji podávala oficiální propaganda... Příběh o válce bez války, zato plný opravdových lidských emocí, ukazující nesmyslnost jakékoliv války, z pohledu těch, jež krutě zasáhla. Neobyčejně silné komorní drama, ani dnes neztrácející na své působivosti a aktuálnosti, takový je slavný protiválečný film, natočený režisérem Halem Ashbym. K jeho přesvědčivosti přispívají civilní herecké výkony Jane Fondové a Johna Voighta, příznačná smutná atmosféra, hudba a písně Janis Joplinové, skupin The Rolling Stones, The Beatles a dalších, které evokují dobu konce šedesátých let a myšlenkově doplňují příběh. Snímek oprávněně získal tři Oscary za nejlepší mužský výkon (Jon Voight), nejlepší ženský herecký výkon (Jane Fondová) a nejlepší původní scénář (Robert C. Jones a Waldo Salt), a také řadu dalších prestižních ocenění. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (131)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Pozdní plod amerického občanského radikalismu, který začal beatnictvím a skončil sílícím nesouhlasem s nikdy oficiálně nevyhlášenou vietnamskou válkou (konflikt si vyžádal životy zhruba 2 mil. Vietnamců, nesmírné materiální škody způsobené "humanitárním" bombardováním nejen severního Vietnamu i dlouhodobé důsledky zmrzačení několika milionů nevinných, zpravidla ještě nenarozených vietnamských dětí použitím chemických látek typu Agent Orange nikdy nebyly Vietnamu kompenzovány; rozporuplnost americké tehdejší politiky vyvrcholila faktickou podporou krvavého polpotovského extrémisticky levicového režimu v Kambodži a nesmyslnou kritikou vietnamské obranné války, která zachránila statisíce khmérských životů v roce natočení NÁVRATU), řadí toto pozoruhodné dílo k filmům typu Formanových VLASŮ. Silný zážitek, který jsem si před lety z tohoto filmu odnesl, je podpořen jak skvělými hereckými výkony obou protagonistů, Fondové i Voighta, invalidy i jeho trochu nečekané partnerky, tak vyčerpávajícím a strhujícím popisem doby, která už byla tak trochu minulostí. Hořkost, kterou z filmu cítíme, najdeme dnes v dokumentárních Mooreových dílech typu FAHRENHEIT 9/11; je oprávněná, pocit z nesmyslně utracených mladých lidských životů vyznívá jako nesmlouvavá obžaloba především johnsonovského a nixonovského "watergatského" prezidentství. NÁVRAT nepochybně patří k filmům, které svou katarzí oslovují i naši současnost. A zřejmě nejen ji. ()

Eddard 

všechny recenze uživatele

Famózní. Navdory či právě pro kontroverzi kolem postavy Jane Fondové. Návrat domů je zkrze ní ještě antimilitarističtějším (alespoň v politickém smyslu) filmem než jsou jeho souputníci (Vesta, Četa, Apokalypsa) přičemž od nejpodobnějšího snímku - Lovce jelenů - se liší úplným vynecháním války samotné ("Nedokážu popsat jaká je - vím jenom, že tak jak ji zobrazují v televizi to není" - kapitán Hyde) a jádro problému není trauma z násilí, zabíjení a smrti, ale ze zbytečnosti, podle Fondové dokonce zločinosti, takového jednání. Jak John Voight tak Jane Fonda odehráli vskutku oscarové party, jejich romanci jsem věřil od začátku do konce, včetně oné prazvláštní milostné scény... Poněkud těžší oříšek byl Bruce Dern, který měl příliš málo prostoru na příliš komplikovanou roli... A soundtrack hrající good ol´sixties... 90% ()

Reklama

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Rok 1968: Z rádií na západní polokouli je slyšet Hey Jude, Just Like A Woman, Out of Time, Born to Be Wild..., na východní polokouli ve Vietnamu probíhá ofenzíva Tet a Američani páchají masakr v My Lai... Kdo se z Vietnamu vrátí domů živý, vrátí se jako jiný člověk; poznamenaný nesmyslnou válkou a oklamaný těmi, kteří jej do ní poslali. Ashbyho Návrat domů je svého druhu politické prohlášení, které sice odkazuje na již skončený konflikt (film vznikl 3 roky po skončení války ve Vietnamu), které je však stále platné a potřebné. Toto neobyčejně silné drama ukazuje, jak nebezpečný je nacionalismus a slepý patriotismus, jak nebezpečné jsou fráze typu "...the Marine Corps builds body, mind and spirit..." Kpt. Bob Hyde zblbnutý podobnou propagandou a nasáklý neurčitým patriotismem odjíždí do Vietnamu bojovat za svou vlast, jeho žena Sally při něm stojí loajálně a přijímá roli dokonalé občanky. Dál by mohl příběh pokračovat v tomto stylu jako hrdinský epos placený Pentagonem, ale to by se Sally nesměla setkat s ochrnutým veteránem Lukem, který jí i nám všem ukáže, jak špatná je patologická podřízenost, slepá víra a loajalita, a to jak ve vztahu muž-vlast, tak i ve vztahu muž-žena. Ukazuje nám, jak potřebná a nutná je emancipace. Jednoduché vize a poučky, kterým podlehl Bob a jiní, se totiž v realitě podstatně komplikují: Z hrdých patriotů se stávají pouhé figurky na šachovnici, které, jakmile jsou ze hry vyřazeny, jsou již k ničemu, uklizené v ústavech pro mrzáky (maximálně s bezcennou frčkou na klopě). Tváří v tvář všem těm zvěrstvům a faktické marnosti toho všeho se rázem problematizuje i samotný obsah pojmu "hrdina". Luke v emotivní řeči před studenty zdůrazňuje zdánlivě samozřejmou věc spojenou s jakoukoli válkou: "Neexistuje dostatečný důvod pro to, aby nám v náručí umíral jiný člověk, či vidět nejlepšího kamaráda roztrhaného na kusy... Musíte si zvolit, teď..." A skutečná volba není možná, pokud nezapojíme vlastní úsudek oproštěný od frází a přístupu "dělat-co-se-sluší". (Možný SPOILER:) Silný emocionální náboj filmu dodává také milostný vztah Sally a Luka, který v mnohém podtrhuje ústřední motiv filmu: Sally se emancipuje, její život je smysluplnější a ona sama zralejší (=symbolický význam prvního orgasmu?). Přestože Luke představuje v jejím životě důležitého muže, stále miluje Boba a nehodlá ho opustit. Už to prostě není jen ta "pravá občanka" na šachovnici života a vlasti, ale člověk s autentickými prožitky, myšlenkami a zkušenostmi; člověk, který se vymanil z bytí v podřízenosti. Nepřítel je válka a bylo by fajn, kdyby toto poznání vycházelo už jen ze sledování těchto filmů a ne z vlastní participace na ní; kdyby si už mladí kluci nemuseli z kolečkového křesla říkat "I'm a lot fucking smarter now than when I went". ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Film vznikl ve stejném roce jako můj oblíbený Lovec jelenů. Obojí je sice z Vietnamu, ale pokaždé jinak. Návrat domů je film o válce bez války. Těžce psychologické drama jde až na kost všem osudům postižených lidí a kruté neochotě státu veřejně zaujmout postoj. Film lemuje vynikající soundtrack s největšími hity šedesátek od Beatles po Rolling Stones a hlavně vynikající herecké výkony. Voight i Fonda excelují, oba získali své Oscary zaslouženě. Společně s Půlnočním kovbojem je tohle nejlepší Voightův film. V závěru potom předvádí výborný výkon i Bruce Dern, který ale přece jen zaostává (a asi zaslouženě prohrál Oscara s Walkenem). Režie už mi nepřijde tak precizní, místy jsou tam taková lehce hluchá místa, proto dávám velmi solidní a lepší čtyři hvězdy, procentuelně 80%. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Viděno znovu po aspoň 20 letech. Naléhavost a aktuálnost tomuto snímku vydržela. No jo, na válečné mrzáky nejsou peníze, byť by jistě stačily výdaje za 1 den války aby na zmírnění trpkosti jich osudů bylo financí víc než dost. Zrazeni dvakrát - nejdříve propagandou, která je krmila vlasteneckými frázemi, pak nezájmem o jejich osud. Jako by jim bylo naznačováno, že měli hrdině padnout a ne kazit svou zmrzačenou existencí optimismus národa. Ale impérium se již poučilo a namísto občanské armády zřídilo žoldácký sbor. Tím se hodně věcí zjednodušilo. Výkony Fondové a Voighta jsou nadprůměrné. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (10)

  • Role Lukea Martina (Jon Voight) je založena na skutečném příběhu Rona Kovice. (Kulmon)
  • Jane Fonda chtěla, aby film režíroval John Schlesinger. Ten ale odmítl, jelikož se domníval, že film o válce ve Vietnamu by měl natočit americký režisér. (ČSFD)
  • Proslov Lukea Martina směrem ke středoškolákům na konci filmu Jon Voight improvizoval. (ČSFD)

Reklama

Reklama