Návrat domů

Příběh ženy, jejíž muž narukoval do Vietnamu, ona začne vypomáhat v nemocnici pro válečné veterány, tam se do jednoho z nich zamiluje, paráda do doby, než se manžel vrátí - téma, ze kterého šlo udělat milostný trojúhelník, či srdceryvný Hollywoodský ždímač emocí. Ale Hal Ashby šel zcela jinou cestou. Ve filmu není jediná slzopudná scéna, jediný srdceryvný kýč, žádné moralizování a podobné věci. Všechny postavy jsou obyčejní lidé z masa a krve, kteří mají své mouchy a své nálady. Ženy zde hrajou prim, jsou hybatelky všeho, ovšem ani feminismus nečekejte. Celý ústřední trojlístek se nám předvedl v životních rolích. Sally Jane Fondové je silná krásná žena, působící na své okolí dojmem nevybouřené pubescentky, která je ovšem duší ochranitelkou a to jakýmkoli způsobem. Jonu Voightovi coby zmrzačenému veteránu Lukeovi válka vzala, kromě tělesné pohromy, hrdost, čest, iluze a chuť žít. Až díky Sally se mu to všechno začne vracet. A konečně Bob v podání Bruce Derna ve válce ztratí jakékoli iluze a návratem domů si chce ujistit, kam skutečně patří. Ovšem osud mluví zcela jinou řečí. "Návrat domů" je neskutečně silný film, působící neskutečně civilním, opravdovým a téměř nezávislým dojmem. Dál už není zapotřebí slov, podívejte se na něj! Snad jen písničkový šedesátkový soundtrack dotváří dokonalou atmosféru a obzvlášť v úvodních a závěrečných titulkových sekvencích využití Out of time - jedné z nejsilnější písní Rolling Stones vůbec. 100%. (09.09.2009)

Jedna věc je, že v sedmdesátých letech točil Hal Ashby skvělé filmy jako na běžícím pásu, ale stejně se nestačím divit, jak krásně se mi tohle komorní drama s jasným poselstvím a pro Hala víceméně typickými hrdiny sledovalo. Můžou za to určitě ty krásné filmové šedesátky, nabité bezkonkurenční muzikou (v Ashbyho podání navíc ve zcela necenzurované podobě), skutečnými emocemi a ztracenými iluzemi o lásce a osobní svobodě. Můžou za to jistě i perfektní herci, kterým přeci jen kraluje trochu schizofrenní veterán Jon Voight ukazující tu citlivější, civilní stránku jeho bohatého herectví. A může za to samozřejmě Ashby, který uměl za kamerou mluvit v dané oblasti pohnutých lidských osudů tak obratně a hlavně přesvědčivě jako snad nikdo jiný. U 4* zůstávám výhradně z toho důvodu, že se ve filmu nestane absolutně nic, co by nebylo od počátku očekávané nebo dokonce nevyhnutelné.. 80% (17.03.2014)

Protivojnový žáner je môj obľúbený už od útlej puberty, v literatúre aj filme. Ale pri žiadnom jeho zástupcovi (a to vrátane tých literárnych, prosím pekne) som tú mrchu vojnu neznenávidel viac, než tu. Do Vietnamu pritom iba nakukneme, bojisko nenavštívime. Stačí vidieť dôsledky. Ten rozvrat je tu priam fyzicky prítomný a objatia toľko najvrúcnejšie, koľko sú najtragickejšie konce nevyhnutnejšie. Usmieval som sa obarený a potešený opravdivosťou ich vzťahu a v krku ma dusila hrča o veľkosti zovretej päste. (videné 3x po sebe behom možno ani nie dvoch týždňov... a komentár píšem po vyše roku... pretože to chcelo kurva dlhý čas spracovať... také niečo sa mi dlho nestalo... ak vôbec niekedy) [100%] (11.06.2020)

elikož ve filmu neviděli žádné válečné scény a celý film se odehrával většinou Americe, kde byla pochopitelně situace výrazně klidnější než ve Vietnamu, tak příběh byl velmi utahaný. Na což jsem u filmů, které ukazovali válku ve Vietnamu, nebyl zvyklý. Ale díky hereckým výkonům Voightovi, Fondové a Dernovi, byl film pro mě dostatečně zajímavý. Velmi se mi líbila hudba, která vybírala ze známých dobových hitů protiválečných kapel (Jafferson Airplane, Rolling Stone, Jimi Hendrix). Příběh mi bohužel přišel předvídatelný a obyčejný. (12.02.2018)

O Vietname, po Vietname, bez Vietnamu. Po dlhšej dobe zasa jeden vynikajúci film bez zbytočného politizovania, ktorý na problémy Ameriky a sveta nazerá prizmou svojich postáv. Ľudí, pre ktorých sa niečo definitívne skončilo a nemajú jasno v tom, či stoja o to, čo im ostalo. Hudba mojej mladosti (Rolling Stones, Beatles, Simon a Garfunkel, Bob Dylan) umocňuje celkový dojem z filmu. Pôvodných päť hviezdičiek a zaradenie do mojej Top 100 vystriedali štyri a v Top 100 ho nahradil iný film s Jane Fonda. (19.09.2009)