Dožeň, co se dá!

Pro mne osobn velmi milé překvapení. Miloučká a fešná Alicie Silverstone po boku Brendna Frasera vůbec nezapadla, ale naopak rozkvetla. Osobně mám nejraději scénu s tancováním. Je to sice spíše taková romantická oddychovka por dva, když venku prší, ale to neznamená, že by to člověk nemohl zařadit do filmotéky. (14.05.2012)

Já vím, že to nemělo být myšleno vážně, ale mě prostě od začátku štvala ta věc, že to bylo celý nereálný. Že by ten kluk nemohl vyrůst takhle v krytu a bejt pak venku OK. Zřejmě mě ten film nechytnul tak, jak měl, protože jsem se od tohodle nemohla oprostit. Navíc mi byl tady nesympatickej i Christopher Walken, kterýho mám jinak ráda. Byla jsem docela překvapená tím hodnocením, které má film na csfd, čekala jsem něco okolo 50%, přece jen to tu má každá podobná komedie. Některé hlášky byly vtipné, zvláště se mi líbilo jak se otec konečně po 35 letech dostal nahoru a byl v šoku z bezdomovců "mutantů" a podobně. Nejvtipnější ovšem bylo, když se ten bezdomovec potom modlil u vstupu do krytu a očekával Boha, poté vylezl Brendan Fraser a odpověděl bezdomovci "jsem jeho syn" , bezdomovec: "no jistě" - prostě Ježíš Kristus :-)) (21.02.2009)

30 let v dokonale zařízeném protiatomovém krytu. Ještě, že jsou tady dveře za které se dá odejít a zařvat si . . .(samozřejmě, že stále v krytu) Když Vám spadne na dům letadlo a vy si myslíte, že vypukla atomová válka, nezbývá Vám nic jiného než v krytu zůstat. Sissi Spacek- nezapomenutelná řvoucí maminka a Christopher Walken milující otec, kteří vychovají opravdového gentlemana s miliónem znalostí Brendana Frasera. Měli na to čas . Jak to potom může dopadnout, když takto nabitý mladý muž poprvé ve svém třicetiletém životě vyjede výtahem do normálního světa? Sranda, sranda, sranda, občas romantika a zase sranda. Já bych v tom krytu asi nevydržel . . .. (11.02.2005)

„Čo si robil?“ – „Pozeral som televízor. Farebný!“ Aj po rokoch rovnaká zábava ako keď som Príchod z minulosti videl prvý krát. Zásluhu na tom má okrem netredičného námentu aj trefné obsadenie, niekoľko nezabudnuteľných scén (príchod otca Calvina do "postnukleárneho" sveta) a pamätné hlášky („Prepáčte, spím prvý krát mimo domu.“ – „A koľko máte rokov?“ – „35.“). 75 % (23.04.2020)

Tradiční komediální forma s tradičním, vlastně velmi sentimentálním hodnotovým obsahem kinematografie hraného filmu generací našich dědečků a prababiček může být pekelně objevná. Zvlášť staví-li na takových "archaismech", jakými jsou úcta k rodičům, láska k lidem, vrozená slušnost, skutečná nezištnost, ale i nesmlouvavá vůle hájit dobro a nepodléhat náporu postmoderního dětinství. Přesmyčka kolem sice velmi nepravděpodobného, ale představitelného nedorozumění vzniklého za karibské krize, v níž opravdu běželo o osud této planety a jejího nevděčného lidského druhu, vytvořila klasický obrazový efekt s jeho stranovou posunutostí - co je na originále vlevo, je v zrcadle odráženo vpravo. Archaické se stává nadčasovým a knižně dospělé věrohodně vítězícím. Protože režisér Wilson dokázal udržet scénáristy i herce v uměřených mezích, z tradičního tvaru vznikla pozoruhodná komedie, jejíž děj navíc graduje natolik, že i obvyklé hollywoodské přeslazené happyendy neztrácejí na přesvědčivosti. To, co se jeví jako samozřejmé, je ve skutečnosti málo vídané a až překvapivě originální. Pocity, které si ze zhlédnutí tohoto filmu odnáší povzbuzený, spokojený divák, rovněž. (21.02.2009)