Vera Drake - Žena dvou tváří

Priestor pre samostatné uvažovanie o motívoch konania a charaktere postáv sa v komerčnej kinematografii posledných rokov výrazne zúžil. Jednou z mála výnimiek je príbeh ženy, pomáhajúcej rodine, okoliu a dievčatám - tehulkám. Pre každého má vľúdne slovo. Zlom v chudobnej, no doposiaľ štastne si nažívajúcej rodine, zlom v myslení ženy (akési náhle precitnutie), nastáva po nečakanej návšteve polície. Názor na konanie hlavnej postavy si každý spraví sám. Krásne je farebné ladenie filmu do najrôznejších odtieňov hnedých, sivých a tmavozelených farieb. Zobrazenie života a zvykov chudobnejších robotníckych rodín Anglicka 50, rokov 20. storočia je presvedčivé. Ciitlivo vykreslená je i vedľajšia dejová línia vzťahu medzi Verinou dcérou a tichým nápadníkom (sirotou s neradostným osudom), ktorý nachádza najkrajšie okamihy života uprostred kruhu rodiny ocitajúcej sa v životnej kríze. (31.12.2004)

Byla to dobračka, kterou měl každý rád a ona každému nezištně pomáhala, měla několik zaměstnání, aby přispěla k blahu své rodiny. Ta žena si snad za celý život nepostěžovala nebo neposteskla. Jenže někdy není radno pomáhat, i kdby byly předchozí zkušenosti jakékoliv. Vera Drakeová je citlivě natočený film, který nikoho nedémonizuje navzdory vážnému tématu. Překvapilo mě, že tentokrát Leigh nehustil atmosféru sociálním dnem společnosti a natočil vcelku svižný film, který rozhodně stojí za vidění. (08.10.2008)

Válkou vyrabovaná Anglie 50. let. Syrovost. Herci, které by s nabídkou práce sotva oslovil nějaký módní časopis. Obnošené oblečení. Nepříliš prosvětlené interiéry. První polovina, kdy nás Leigh nechává bez jakékoliv manipulace sledovat každodenní úkony paní Very Drake, je právě díky autenticitě všeho okolo fascinující. Její ilegální provádění potratů režíruje se stejnou střídmostí a nezaujatostí jako drhnutí zábradlí, o to více má nejspíš vyniknout následné „vytržení“, náhlá konfrontace hrdinky s něčím jako je stát a zákony. Emoční účinek druhé, trýznivé hodiny, mě však i přes excelentní výkon Stauntonové naprosto minul. Na druhou stranu jsem si mohl s čistou myslí a racionálním odstupem přebrat, co si režisér/scénárista (pevný scénář fakticky neexistoval) o tématu(ech) myslí, resp., co chce, abychom si mysleli. Jak tomu u „těžších“ filmů bývá, není to jednoznačné. Nezpochybnitelné je jedno – spravedlnost nemá srdce. 75% Zajímavé komentáře: Rex Mundi, Radko, Anglie (25.01.2009)

Moc pěkné. Uměřené, realistické. Příliš okatě z toho vybočovala pouze bratrova mladá žena. Závěr bych naopak uvítal o něco dramatičtější, pochopení pro Veru měly nakonec i spoluvězenkyně (před nimi se k ní chovali maximálně slušně a lidsky už policajti a většina rodiny). Nic to ale nemění na tom, že je to výborně natočený, malý velký film. (06.01.2019)

Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. To by mohlo být klidně motto k tomuto filmu. Hlavní postava totiž začíná film jako energická, optimistická, pracovitá žena, která se postará o všechno a končí jako hromádka neštěstí, psychicky zlomená žena. Leighovo drama, které se odehrává v letech 1950 a 1951, se soustřeďuje především na nelehký život jedné dělnické rodiny. Imelda Staunton podává v hlavní roli naprosto fantastický výkon a spousta ocenění je naprosto na místě. Pochvalu si zaslouží i scénář (postavy jsou napsány opravdu dobře, i když zkrácení některých scén by neškodilo - to ale na pochvale scénáře nic nemění) a režie. Jeden z nejsilnějších filmů, jaký jsem kdy viděl. (15.01.2005)