Dravé ryby

Wow! Tahle variace na multiego hlavního hrdiny byla dokonalá! V bezčasí je Rusty James jakožto hlavní postava obklopen svými dvěma nejvýznamějšími stíny - Stevem, ztvárňujícím slabost, rozum, zdrženlivost a "dobro", a THE Motorcycle Boyem, ztvárňujícím rozvážnou moudrost, rozšafnost, ideál a kult vůdce, jakým by postava (Rusty James) chtěla být (ona sama je mezi nima situovaná jakožto arogantní fracek). /// Otázkou je, do jaké míry jsou tyto dva charaktery skutečné, nebo jen vysněné (zajímává je smrt vůdce-syna-bratra, kterou všichni ignorují (i přes jeho vybájené kvality), což nahrává k modelu virtuálních alter-eg hlavního hrdiny symbolizujícíh pouze ztrátu jakéhosi smyšleného učitele, protože se v něj sám na konci filmu právě vypuštěním ryb do řeky stane. /// Motiv ryb, které jediné jsou barevné a proti zrcátku se stanou agresivními - v uzavřeném prostoru, uvězněni v akváriu (i když v něm vidí jen samy sebe), a naopak v řece, kde mají svobodu, jsou volné a neútočí na sebe samy, krásně reflektuje pocit postavení těchto tří charaterů ve snímku! A jejich vzájemná konfrontace je vždy perfektní! Jako by se mezi sebou hádal "andílek na rameni" a "ďáblík na rameni" s tím rozdílem, že tady existuje jakožto ústřední prvek, jemuž na rameno sedají našeptavači, "ďáblík", a na rameni mu sedí "andílek" a na druhém "kult osobnosti a vůdce, jeho vzor", jež ho (Rustyho Jamese, "ďáblíka") neustále konfrontují s realitou a komentují (nejenom slovy) jeho dění ve filmu. (13.11.2009)

Zdejší vysoká hodnocení skutečně nechápu... Francis Ford Coppola je dobrý režisér, ale tohle se mu vážně nepovedlo. Je to film absolutně o ničem s poměrně tuctovou zápletkou a bez jakékoli nezapomenutelné scény. Zaujmou snad jen některé výkony tehdy ještě velmi mladých pozdějších hollywoodských hvězd Matta Dillona, Mickey Rourka či Nicolase Cagea. (27.08.2008)

Nůůůůdaaaa. Naštěstí ta nuda netrvá 3 hodiny, jak je u Coppoly zvykem, takže se to dalo vydržet až do konce. Ve filmu je hlavní postavou jeden trotl (Matt Dillon), kterej se poflakuje po ulicích, občas navštíví nějakej bar, občas se s někym popere a potácí se tak nějak od ničeho k ničemu. Pak je tu jeho starší bratr (Mickey Rourke), kterej vypadá jak zhulenej, čumí pořád na ryby v akvárku a občas z huby vypustí nějaký "chytrý" kecy. Já tak nějak chápu, že šlo asi o to, že starší bratr se snaží předat mladšímu bratrovi nějaký ty svoje "moudra", ale ten příběh je vyprávěnej strašně nudně. Když už jsem u toho pomalu začal usínat, tak naštěstí z čista jasna přišel dost podivnej konec. 40% (19.05.2011)

80s byly plné filmů o dětech a Coppola udělal jeden poněkud netradiční. Pojal to artově, takže film je B&W, obsahuje plno krásných/netradičních záběrů či se využívá expresionistického vizuálního vyprávění (po rozchodu odejde bývalá přítelkyně do mlhy vzpomínek). Osobně mi jsou sympatičtí i Matt Dillon a mladý Mickey Rourke, jehož frajerský úsměv mi svou nenuceností připomíná mladého Bruce Willise.  Scénář však nedosahuje takových kvalit, které by si látka žádala. Jednak to není zrovna dramaticky zacílené, ale uznávám, že je to podmíněné hlavním motivem filmu. Jestliže by však témata byla aspoň rozpracovanější a dialogy autentičtější, tak by to emocionálně fungovalo lépe a působilo by to celé dotaženěji. Takhle mě to nechalo poměrně chladným. (29.10.2023)

Film o příslušnících pouličních gangů, jejichž členi by se, pokud by byli osvobozeni ze stísněných prostor čtvrti, kde není do čeho píchnout (kromě nožem), snad přestali žrát navzájem. Mám hodně ráda Rourkea, a podezřívám se, že ani ne tak kvůli jeho schopnostem hrát, jako proto, že ten jeho charizmatickej ksicht je prostě tahoun. Přítomnost mladičkýho Matta Dillona taky potěšila a nezkušenýmu, naivnímu a zapálenýmu vůdci gangu, jenž svůj post zdědil, vtisknul tu pravou rváčskou, leč i citlivou, stále ještě chlapeckou tvář vzhlížející ke svýmu bratrovi. Pátá hvězda je už čistě věc režie, kdy si Coppola s vizuálem a zvukem hodně vyhrál a utvořil po režijní stránce nevídanej klenot. A Diane Lane v prádle na skříni asi potěší nejedno klučičí oko, zvlášť pokud si vybaví vleklou nudu provázející školní docházku. Vzrůstající neklid a nervozitu vedle ujetý, výrazný hudby stupňuje všudypřítomnej tikot dlouhý chvíle. (08.01.2011)