Anděl smrti

Dazazel Washington je můj černej oblíbenec. Zato Gregory Hoblík ne. Patlal. Hlavně tedy zkraje kariéry. To neustálý rozmazaný čumění kamery jakoby očima démona, nebo co to bylo, mě doslovně sralo. To véčný ( a trapný) přeskakování z člověka na člověka bylo taky debilní, hlavně když to bylo během minuty stokrát. Žádná atmoška, žadný napětí, žádný emoce. A hlavně nic drsnýho. Trapas za dvě útrpný hvězdy. 30%. (17.02.2024)

Když jsem si před puštěním filmu přečetl, že to byl komerční propadák, tak jsem si docela nadával, že jsem si nesehnal nějakej jinej, lepší film. Ale zpětně musím uznat, že toho rozhodnutí nelituju a film stál za vidění. Mystoriozní kecy o andělech a bubákovi byly celkem snesitelný a ta hra bubáka a Denzela byla celkově zábavná. Hodně to podpořili i dobří herci - Goodman, Casseus, Gandolfini - i ta dvojnice Alyssy Milano byla fajn. Škoda, že se to ve finále obešlo bez happy endu, ale na celkovým hodnocení by to stejně nic nezměnilo.. (09.11.2016)

Tragické zničení šance na výtečný mysteriózní thriller. Ústřední myšlenka zlé bytosti, která se přesouvá dotekem z člověka na člověka, je sama o sobě velmi zajímavá (z nějakého filmu jsem si ji pamatoval z dětstsví, možná to bylo právě toto). Zde byla bohužel zardoušena takovým tím klasickým hávem hororů let devadesátých, kdy na každý originální nápad připadalo dvacet klišé. Hoblit i Washington občas ukážou, že celkem umí, vina je tedy na scénáři. 4/10 (15.06.2010)

Jeden z mála slabých filmů s Denzelem Washingtonem ještě z doby, kdy nebyl velkou hvězdou a klasickým prototypem "policajta". Mohlo to být mnohem lepší film, ale kvůli nevyužitému tématu se tak nestalo. Scénáristé jemně načrtli možnosti a nechali film plynout dál a ani režisér se zrovna s atmosférou nepředvedl, jak mohl. Film plný promarněných příležitostí. (25.06.2004)

„Veríte v Boha?“ – „Pri mojej práci je to s vierou občas ťažké.“ Temný a drsný mysteriózny triler, ktorý v čase premiéry našimi kinami prešumel bez výraznejšieho záujmu, ja som si ho nechal až na video a ani vtedy som nebol príliš spokojný. S odstupom desaťročí sa ale situácia okolo Anjela smrti prekvapivo značne vylepšila, ako to už občas s niektorými staršími filmami chodí. Dnes ide o solídne, zručne nakrútené a miestami až mimoriadne atmosférické dielko. Iste, nič extra výnimočné a na klasiku typu Sedem a Mlčanie jahniat sa to nechytá (ale to ostatne ani nemalo v záujme vzhľadom na nadprirodzený scenár), ale fakt som si to užil. Dosť tomu pomáha práve scenár, ktorý nenudí, nakoľko chvíľku je o popravovanom sériovom vrahovi, potom odskočí k policajnej buddy movie, následne pátrame po zabijakovi na slobode, potom sa riešia tajomstvá policajného zboru, potom na scénu napochoduje expertka na nadprirodzené javy a celé je to celkom pekne nekompromisné (čo sa prežitia postáv týka). Oceňujem skvelé použitie Rolling Stones, aj škodoradostný záver, hoci treba dodať, že hlavný hrdina to ozaj bohvieako nedomyslel. Úvod je prekvapivo skopírovaný z o 8 rokov staršieho The First Power s Louom Diamondom Phillipsom (chytený sériový vrah je popravený a po jeho smrti vraždy pokračujú a ničia zdravý rozum detektívovi, ktorý po vrahovi dlhú dobu šiel). (19.10.2004)