Jméno růže

Klasická historická detektivka Umberta Eca převedená na filmové plátno! Včera jsem si "chrochtal" u jiného středověkého filmu - Údolí včel a i dnes jsem si přišel na své. Tato legenda má opravdu vše. Napětí, výborné provedení v labužníkovu oku lahodícím prostředí či herecké výkony. Přiznám se, že knihu, o které jsem tolik slyšel, jsem nečetl, ale napravím to. (09.05.2009)

Shodou náhod jsem tento film viděl na dvě půlky (po hodině se najednou přestaly zobrazovat titulky) a tak jsem si jej musel dopustit až dnes. A nevím, jestli je mé výsledné hodnocení nějak ovlivněno tímto faktem, ale přišlo mi, že první půlka byla mnohem lepší. Z ní jsem cítil tu "špinavost", ducha té doby, prostě to byla atmosférická podívaná nejvyššího stupně s dokonalým Connerym. Druhá půlka mi přišla taková uspěchaná, věci se dějí z rázu na ráz, a ten konec se mi moc nezdál. Nicméně Connery stále hrál jednu z jeho nejlepších filmových rolí, mladý Slater mu zdatně sekundoval (škoda, že svůj talent utopil v béčkových filmech) a F. Murray Abraham je dokonalý inkvizitor. Knihu jsem nečetl, ale přemýšlím o jejím sehnání. Po přečtení a případném druhém zhlédnutí (pokusím se, aby to byl tentokráte v kuse :-)), napíšu víc. 80 %. (13.05.2011)

„Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotní zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe…“ Sherlock z Baskervillu a jeho věrný Watson Adson na stopě jednoho klášterního tajemství (pro jejich dobro naštěstí ne toho, co se pije z krabice). Něco, co připomíná lupu, bychom tu měli, schází už jen dýmka a housle.. Ecův postmoderní historický román protkaný filozofickou a sémiotickou tématikou připomíná v podání Annauda detektivku ve stylu sira A.C.Doylea. S jemným brnkáním na zakázanou strunu smíchu a syrovou atmosférou zatuchlého vzduchu plesnivého zdiva, kdy se případ zprva zdá stejně komplikovaný, jako snaha načesat mnichovi číro, si člověk chvíli může pohrávat s myšlenkou existence nadpřirozena, dokud však nevyjde najevo, že za všemi mordy stojí jako tradičně spíše přirození (žárlivost), nebo jako v tomto případě typická lidská přirozenost v podobě touhy po majetku a moci, či strach z jejich ztráty. Pochvala jak pro S.Conneryho, který dokázal vnést do období, v kterém byl jinak za normálních okolností mrtvý jak zubní pasta, gentlemanský šarm, tak pro démonického čáryčichače F.M.Abrahama z CSI: Svatá inkvizice. A mimochodem, Jméno růže obsahuje jednu z nejžhavějších erotických scén historie, alespoň teda, co se týká filmů odehrávajících se v 14.století.. Vzhledem k tomu, že ji točil Slater ve svých patnácti, měl tam stát někdo z Monty Pythonů a říct mu:„You lucky bastard!“ (29.08.2011)

Výborná adaptace nejslavnějšího postmoderního románu Umberta Eca Jméno růže. V žádném jiném snímku mi středověk nepřišel, tak chladný a ponurý. Z některých scén mi doslova běhal mráz po zádech. Dobu inkvizici nesnáším a tenhle snímek každému ukáže proč. Z Seana Conneryho moudrost přímo vyzařuje a na roli Williama tvůrci nemohli mít šťastnější ruku. Mladičký Ch. Slater mě velmi mile překvapil a na svůj věk podal hodně solidní výkon. Další kdo mi na dlouho utkví v paměti je F. Murray Abraham a Ron Perlman coby Salvatore. Jean-Jacques Annaud zvládl převést knihu na filmové plátno báječným způsobem a jelikož jsem knižní předlohu nečetl, tak se ani nemusím zaobírat srovnáváním. Určité je, že Jméno růže se stalo legendou a kultem, ať už film nebo kniha...... (05.05.2008)

Historické filmy nejsou rozhodně filmovým žánrem, po kterém bych vyloženě prahnul, ale Jméno růže je snímkem, který se mi docela líbí. Je tady samozřejmě držák v podobě Seana Conneryho (špatný není ani mladý Slater, kterého jinak moc nemusím či starý známý F. Murray Abraham), ale i děj filmu se zajímavou krimi zápletkou, má dost do sebe. Tři a půl hvězdičky a na německo-francouzsko-italskou koprodukci rozhodně povedený kousek. (28.12.2020)