Pumpaři od Zlaté podkovy

Už jsem tenhle film viděl mockrát a stejně si ho zase pustím, aby mi dělal kulisu při jiné činnosti. Připomíná mi to různá pracoviště, která byla v osmdesátých letech velic žádaná a lidi tam šli jen proto, že tam budou brát víc, než kdyby studovali, protože chtěli žít a to ne podle norem, které jim společnost nastavila...Dneska nikdo nic nikomu nenastavuje, korupce je běžnou součástí života, ale tehdy se takové slovo prakticky nepoužívalo, když už tak rozkrádaní socialistického majetku... O čem je taky tenhle filmový kus - o strachu ze stárnutí, o strachu z nedostatku peněz, a touze mladého mít ten majetek co má šéf, který ale už řeší něco jiného než mladej... (11.09.2011)

Původně jsem dával dvě hvězdy, to jsem však ještě neměl možnost hodnotit slovně. Když jsem tuto možnosti získal, shlédl jsem při první příležitosti film znovu, abych si jej připomněl. A nakonec jsem dal ještě o hvězdu méně. Film je sice přehlídkou kvalitních herců, ale bohužel taky šílené nudy. Partička vesele okrádá zákazníky a stát a přitom sypou dialogy často v takovém sledu, že je chudák divák ani nestačí sledovat, rozumět jim, to už je mnohdy nadlidský úkol. Navíc se opravdu nic zajímavého neděje. Až závěr je poněkud dramatičtější. A tak lze s povděkem kvitovat jen toliko, že snímek naštěstí není delší. Tento případ by se hodil do šedesátiminutového Pitavala, ale na samostatný film je to hodně málo. (10.07.2018)

Byla to bolest našeho režimu, že spoustu lidí lákala možnost kvůli pofidernímu "přepychu" získat valuty. Film věrně odráží situaci, která tehdy byla a v osmdesátých letech nabyla ve velkých městech rozměrů obchodu s bony. Razilo se tenkrát sobecké heslo "kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu", které si mnozí nepoctivci vzali za své. Na případu pana Vávry a jeho přátel pumpařů od Zlaté podkovy to bylo ukázáno velmi věrně. Náměstek Adolf Filip ovšem měl podezření na nekalé praktiky pumpařů, a tak nasadil mezi ně svého rezidenta, svého "majora Klosse", o čemž divák neměl ani tušení. Na druhou stranu má film příběh poněkud mělký a člověku neznalému praxe finančních machinací (jako jsem byl, jsem a budu i já) občas něco nebylo jasné. Vinklář se zhostil své role výborně, ale ostatní zaostávali, snad jen děvčata Pohlova přinesla trochu oživení do té všednosti. (10.03.2019)

Tlensto bylo tak nemastný a neslaný, že snad ani nemá cenu psát komentář. Bylo to něco vo tom, jak všický, jejichž svět se skládá z přilehlé několikaproudé vozovky a nedalekého bufáče, šmelej a kradou a podvádí. A pak jsou tam nějaký nezáživný dialogy a jiný interakce. A nějaký scény asi tak na dalších čtyřech místech kolem malebného průtahu Prahou. Naštěstí je tam major Kosma ándr kavr a ten to všecko rozsekne. Pěkně pomalu a nezáživně. Jo a sou tam dvě celkem pěkný fifleny, dnes již ovšem nad hrobem. Jako ostatně každej z aktérů, kterej v něm ještě není. Kéž by pohřbili i tenhle omyl... (21.12.2017)

Na spoustě tehdejším kriminálek je pozoruhodné hlavně to, jak málo stačilo socialistickému člověku ke štěstí (pár jednodoralovek). Film zavání malinkou rudou masáží (ukazuje proč nic nefunguje a čí je to vina-samozřejmně, že né strany). Film dnes spíše pobaví pamětníky, jenž mají právě toto rádi, ale časem za pár desítek let tito Pumpaři a stovky podobných filmů zapadnou na odpadiště filmových dějin. (16.08.2007)