O princezně se zlatým lukem

Celkem hezká pohádka, co zaujme svým dějem. Jediné co mi asi vadí, je podivné přemísťování postav. Například Štěpána je v záběru na levo od princezny a v příštím okamžiku je na pravo, i když obraz nepřetržitě zabírá prostředí kolem princezny. Možná, že se předpokládalo, že si toho jen málokdo všimne, takže to je asi má jediná výhrada. (17.11.2011)

Brněnská pohádka, absolutně nechápu, proč princeznu která má být sportovní amazonský typ hraje unuděná blondýna, zcela bez jiskry. Tu naštěstí doplňuje Petra Jungmanová, která vysloveně září, ostatně i Jitka Čvenčarová je podstatně živější než slečně Vitázková. Za PetruJ je ta hvězdička, jinak není podle mého proč se dívat. (19.09.2014)

Hvězdička za to, že to je v podstatě schizofrenní záležitost. Jinak to nemá s pohádkou moc společného, herci jsou prkenní a Igor Ondříček s dosti šílenou parukou, díky níž vypadá trochu jako úchyl, trochu jako disco 80. let 20. století, přímo stromový. Herecké umění = 0 slušelo Arniemu jako terminátorovi, ale zde princi ne. Do toho započtěmež nadpočet neuvěřitelně vlezle nyvých písní a říkanek s vysloveně a místy až nelidsky stupidními texty a na pozvolné utrpení je zaděláno. On ale je scénář i jinak neuvěřitelně stupidní. Pozvolné utrpení překvapivě - protože tou dobou si člověk myslí, že větší nesmysl už to být nemůže - vyvrcholí v závěru, kdy dojde k měření dovednosti a umu v maskované soutěži, kdy už stejně každý ví, kdo je kdo, přesto však protagonisté pod maskami pronášejí a v druhém případě huhňají "odhalující narážky/poznámky". Jedním slovem: bizár. (26.12.2020)

Viděla jsem na dva kusy po dlouhé době, to je mínus, jednou si to dám celé. Nevím, kdo do toho tahá gender, archetyp nezkrocené silné a tvrdé princezny existuje odpradávna a to, že i takovouto chlasnou a uzavřenou duši otevře láska (čili laskavá a milující duše) se také ví už dávno a bylo mnohokrát ztvárněno. Tahle podoba je ve své kategorii dost povedená, nejslilnější stránka jsou podle mě hudba a kostýmy..no a Igor, to je fakt krásnej chlap. Texty dělal A.Goldflam a jsou opravdu pěkné, jemné, nekýčovité. Podobenství o verších a hledání písní a veršů všude kolem nás je pro vnímavější lidi velmi inspirativní a nápomocné při čím dál těžším hledání krásy kolem nás i v sobě (navzájem). Takže i proto dávám 4 hvězdy. (v reálu cca 3,7). (08.10.2019)

„Každé tělo má svůj stín, na lásku jsou dva, já vím. Teprve ti dva jsou jeden, a láska počty nedovede. Ať je prudká, ať je stálá, pozvolná a nenadálá. Jaká jenom může být, nelze se jí ubránit.“ Na téhle pohádce oceňuji zejména krásné písničky (s trefnými texty Arnošta Goldflama). Ten příběh sice možná není tak pohádkový, jak by se na pohádku slušelo (chybí zejména jakékoliv nadpřirozeno), ale mě coby milovníka hudby v tomto případě na čtyři hvězdičky stačí ty krásné písničky (a celkově uchu libá hudba). Po herecké stránce jinak též nemám výhrady, potěší zejména Jitka Čvančarová. (27.12.2021)