Metallica: Some Kind of Monster
Kamera:
Robert RichmanHrají:
Bruce Sinofsky, Kirk Hammett, Jason Newsted, Lars Ulrich, James Hetfield, Cliff Burton, Robert Trujillo, Eric Avery, Frank Munoz, Zane Lowe, Torben Ulrich (více)Obsahy(1)
Snímek METALLICA: Some Kind of Monster přináší fascinující a opravdový pohled na životy členů nejslavnější heavy metalové kapely v hudební historii. Kapely, která po dvaceti letech své existence čelí obrovským osobním a profesionálním výzvám v průběhu natáčení jejich, po pěti letech, nejnovějšího alba St. Anger. Vztahy mezi členy kapely byly poslední dobou dost chatrné. A protože Metallica po několik let nekoncertovala a ani nevydala žádné album, měli hudební odborníci a hlavně fanoušci obavy o její budoucnost. Dokument, který se natáčel dva roky zachycuje s důvěrnou známostí jednotlivé členy skupiny, jejich vnitřní démony a vzájemné vztahy, ale také snahu o sladění osobních životů s požadavky neustále se měnícího hudebního průmyslu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (118)
Tak přesně takhle si představuju dokument o hudební kapele... ne jen sérii rozhovorů, ale sondu do jejich soukromí, psychiky... prostě odhalit hudebníky se vším všudy. Zprvu jsem se bála dlouhé stopáže, ale pak jsem si přála, aby film nikdy neskončil. Přestože jsem doposud Metallicu poslouchala jen okrajově, tenhle dokument mě naprosto dostal a já si ty chlapíky, i s jejich egoismem zamilovala. Teď tu poslouchám jejich poslední album (o jehož nahrávání dokument je) a chystám se na pražský koncert. Ještě včera mě ani ve snu nenapadlo, že bych si mohla jen z dokumentu nějakou skupinu tolik zamilovat. Úžasné a naprosto dokonalé, možná nejpoutavější dokument, jaký byl natočen, alespoň pro mne. Lars Ulrich rulez:-) ()
Zde je pro mě bez debaty 5* jasná volba. Dokument o oblíbené kapele, o jejich ''skoro'' rozpadu a následném sjednocení, a o jednotlivých vztazích mezi ostatními členy, do kterých vás to okamžitě vtáhne a jen tak rychle nepustí. Je to snad jediný film, u kterého mě zajímalo, jestli skončí happyendem a opravdu tak skončil viz. alba St. Anger a Death Magnetic. Jediná škoda je pouze absence sól v zmiňovaném St. Anger :). A nezapomenu ještě dodat, že po zkouknutí opravdu Metallicu poznáte. ()
Moje hodnocení je ovlivněno tím, že Metallicu nemám rád. Dokument je to však výborný. Ukazuje hlavně střet dvou supereg a jednoho člověka, který si myslí, že je nad věcí. Příběh putování od přátelství k finančnímu kalkulu a zpět, což se zastavilo někde uprostřed. Jinak je na nich fakt hodně vidět, hlavně v porovnání s Trujillem (čistá radost z hudby), že je hodně poznamenaly peníze a každý se s tím vyrovnával po svém a ne moc dobře. Jinak dělení 33-33-33-5 mě šokovalo silně negativně, aspoň, že se to zatrhlo. Nahrávání bylo dlouhé a možná proto působí i stopáž trošku natahnutě. ()
Tá hustota medzi Larsom a Jamesom by sa dala krájať. Naozaj reálny pohľad do života skupiny, ani nie tak osobného s pohľadu rodín, ale ich vzájomných vzťahov a producanti mali teda bohové "šťastie", že odxytili členov Metaliicy v takom citovom rozpoložení v akom boli, pretože na nich prišla kríza, odišiel basák, ktorý v skupine strávil 15rokov, nemajú nápady atď. Zdá sa, že kapela sa rozpadá, preto si najímajú psychoša, hustá atmoška s ním, hádky a všetko okolo toho, no ako kliniec do rakvy zabil James keď odišiel na protialkoholické liečenie. Skupina v beznádejoch, James nechce dať o sebe nič vedieť, ostatní nevedia čo majú robiť, tvoriť nemôžu, pretože si dali sľub, že budú tvoriť spoločne. James sa vráti asi po roku a začnú rokovať čo ďalej. Tak spravia konkurz na nového basáka a ani nemuseli dlho váhať a vzali Trujilla, bývalého basáka od Ozzyho. Toto sa ale oplatilo, pretože od neho dostali všetko čo chceli, navyše do kapely priviedol entuziazmus a a scelil prázdne diery vo vzťahoch jej členov. Aj keď ostaným sa možno zdá, že táto matlová legenda tvorí už len sračky, čo sa začalo albumom Load, musíme si uvedomiť, že nemajú do prdele už 20rokov, chápete? Takže go, Metallica, go!!! Metallica4ever! 95%. ()
Metallica samozřejmě je srdeční záležitostí, což ale neznamená, že je bezmezně nutné ji slepě milovat. A přesně to se dělá dost špatně po zhlédnutí tohoto (bezpochyby skvělého) dokumentu. V této sondě, která jde kapele často až na dřeň, totiž člověk zjistí, že Metallica může být jednou z největších kapel všech dob, ale to neznamená, že uvnitř je vše růžové a květinkové. Ono to taky jde dost obtížně, když dva kohouti na jednom smetišti jsou moc. Lars je exbicionistický egoista, který udělá cokoliv pro slávu (ale zároveň mu jde hodně o dobro kapely) a Hetfield je přecitlivělý idiot, který si všechno bere neskutečně osobně, a s Larsem nesouhlasí vůbec v ničem. K tomu Hammett, kterého to nebaví poslouchat, a šel by si radši brnkat na kytaru. Nemít film tak šíleně přepálenou stopáž (dvě hodiny by bohatě stačily), je to za pět. Alespoň že to kompenzují některé velmi silné momenty - závěr na jevišti, hádky mezi Larsem a Hetfieldem, přijímání Trujilla do kapely (ten člověk je bůh!), a především pak rozhovory s Newstedem a Mustainem. Jason, dost možná nejnormálnější člen kapely, bohužel nejvíc odskákal Hetfieldovu zaslepenost vlastním úspěchem. V prostoru jemu daném je skoro nemožné s ním necítit. Rozhovor Larse s Mustainem je pak ještě drsnější. Sice Mustaina nemusím, Megadeth mi úplně nesedí, ale fakt je, že v tomhle případě mi ho opravdu bylo hodně líto. // Po zhlédnutí se nemůžu rozhodnout, jestli u mě Metallica stoupla nebo klesla. Vážně ne. ()
Reklama