Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (359)
"Navrhuji sníst psi !" A já navrhuji... Vlastně ani nevím co. Dokonalý všelék na špatnou náladu. Spolu se Záskokem to nejlepší co nám po zneuznaném géniov Járovi zbylo. Važme si toho, jelikož druhý takový se tu již nemusí narodit. "Jdu na sever, normálně na sever... a na jih!" ()
Moje nejmilovanější cimrmanovská hra do doby Záskoku...nicméně i tak - 100%!!! -TEDA JÁ TOMU ASI VŮBEC NEROZUMÍM, ALE JÁ TADY NIC TAK EXTROVNÍHO NEVIDÍM, KDYŽ TO SROVÁM S TÍM VÝLETEM NA KOKOŘÍN, TAK... -TO PŘECE VŮBEC NEMŮŽEŠ SROVNÁVAT! -JAK TO, ŽE NEMŮŽU? BYLY TAM SKÁLY PÍSKOVCOVÝ, OBČERSTVENÍ, CO JE TADY? PRD! ()
Já se přiznám, že humor Járy Cimrmana, resp. pánů Smoljaka, Svěráka a dalších docentů jsem nikdy nepobral. Nevím, jestli jste se všichni opravdu řehnili celou dobu, já tedy ne, některé "vtipy" mi přišly "nevtipné", ale závěrem kolem a kolem to je přesto jediný Cimrman, který se dal zkonzumovat celý bez přeskakování hluchých míst. ()
,,Ale děti dneska nevědí, co je datel, ale kulomet poznali naprosto bezpečně.“ Upřímně řečeno, úvodní přednáška, ač tu a tam má své světlé chvilky je ve srovnání s ostatními semináři předcházející hrám Járy Cimrmana mnohem horší. Jednak působí hrozně nastavovaně a nesourodě. Peripetie s oponou, oživlé obrazy a šikanování Bruknera mi opravdu připadalo jako vata na místech, kde již nebylo tvůrčích sil. A ani hra si u mě nepolepšila. Příběh jako by nebyl, děj se vleče a veškeré vtipy jsou defakto jen a jen na úkor Varela, což omrzí již po druhém opakování. Také mi chybí určitá vlídnost, která sálá z jiných her, tady je naopak cítit takový hrubší cynismus, a to mi k DJC nesedí. ()
"Kdo chvíli močil, již močí opodál..." No, já bych se z toho množství kultovních hlášek také možná i pomočil :-) "Já osobně ho budu jíst jen s krajním odporem...je to krajan!" Kam na to Svěrák se Smoljakem chodili? "Dobyt!... No, nic moc..." Naopak, tahle komediální divadelní hra nemá chybu! "Hra nebyla dobře přijata. Ani v tisku, ani v tlači..." ()
Galerie (7)
Photo © Divadlo Járy Cimrmana
Zajímavosti (13)
- Tato hra byla poslední Cimrmanovou hrou, kde se společně nestřídali Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
- Toto představení má stejně jako Dlouhý, Široký a Krátkozraký (2006), co se audiovizuálních záznamů týče, svého předchůdce. V roce 1987 bylo natočeno představení Dobytí severního pólu, ještě v Divadle Solidarita. Obsazení se notně lišilo. V něm vystoupil Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Bořivoj Penc a Jaroslav Vozáb. Ve hře pak vystoupili na rozdíl od této verze Jan Kašpar coby Náčelník Karel Němec (mimochodem jde o jediný video záznam představení, ve kterém vystoupil Jan Kašpar ještě na nohou) a Pavel Vondruška jako americký Čech. (mnaucz)
- Když Varel Frištenský (Ladislav Smoljak) žádá o zahrání písní „Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat“ a „Když táhne bílý losos peřejí“ s tím, že jsou to jeho dvě nejmilejší, jde o vtipnou narážku. Jde totiž ve skutečnosti o slova první sloky staré trampské písně s názvem „Píseň severu“. (kukkik)
Reklama