Svatá hora

V každém projektu 100 se objeví alespoň jeden film, který lze svým obsahem nebo formou považovat za tak trochu více nekonvenční. Minulý rok to byla skvělá maďarská Taxidermia, letos je to Svatá hora Alejandra Jodorowskeho. Vysoká úroveň uměleckého zpracování je nám jasná hned po první scéně. Hned po začátku jsme zasaženi vlnou do absurdních výšek vyhnaných bizarností, které si s přílišným násilím rozhodně hlavu nedělají. Ukřižované ovce, opancéřované žáby, hromadné vraždy a všude okolo rozjásaní turisté, kteří si vše natáčí na kameru. Příběh tu není podstatný. Avšak každá scéna, ať už jakkoli absurdní, působí dojmem, že má ve filmu své pevné místo. Děj je přímo nabitý symbolikou a odkazy a svým způsobem reflektuje problémy současného světa. Postupně film začíná upouštět od své zpočátku vážně se tvářící masky a dospěje až ke konci ala Monty Python. Paradoxně je to možná odlehčený konec, který z celého filmu dělá mírně rozporuplný zážitek. Pro mě ale určitě jeden z nejlepších uměleckých filmů a zážitek na celý život. (23.02.2008)

Byť je film z roku 1973, dnešnímu divákovi připomene dílo režisérů starších, souběžných i mladších - F.Fellini, P.P.Pasolini, P.Greenaway, L.Buńuel, T.Singh, T.Brass....ti všichni mi tanuli na mysli při sledování surrealistického podobenství. Některé odkazy na starší filmy jsou jasné - ruka plná much je u Buňuela plná mravenců. Ze současníků má pak film asi nejblíže k Pasolinimu a Fellinimu, avšak chybí mu naléhavost obou režisérů - hříčky jakoby převládaly. Některé alegorie jsou působivé - válka žab a ještěrů, jindy se zamýšlená provokace poněkud míjí účinkem - Kristus na prodej a stroj na lásku. Přesto jde o film plný zajímavých nápadů a výtvarného řádění, který připomíná, že tohle médium je především obrazové umění. Já si tenhle dlouhý klip o cestě za nesmrtelností příjemně užil... (07.03.2012)

Další experimentální počin z rukou Alejandra Jodorowskeho... Podobně jako u Fando y Lis na mě dýchla surrealistická vize fantaskního světa, kterou (mimo jiné) podpořil i John Lennon. Jednoduše řečeno je to taková pozoruhodná lahůdka, která zachutná zejména milovníkům netradičního uměleckého obrazu. Je to snímek provokativní, ale nikoliv pobuřující (i když jisté scény stojí na hranici)... Jodorowsky si tak opět rozdělil diváky na dvě odlišné skupiny - jednu tvoří jeho odpůrci (kteří v něm vidí zvrhlého následovníka markýze de Sade) a druhou tvoří obdivovatelé jeho nápadu a fantazie. Nepatřím ani k jedné z nich, nicméně na pouť "anonymní" Svatou horou nezapomenu. Halucinogenní bizarnost či duchovní trip, jak chcete, ale rozhodně tím neopovrhněte (a se Saló nesrovnávejte). (30.05.2008)

Tento film bude pro mě navždycky nejvlivnějším filmem. K filmu jsem se dostal skrz kamaráda a během dvou měsíců jsem Svatou horu zhlédl pětkrát. Tento film má podle mě pro káždého co říct. Ano je technicky možná průměrný, ale *spoiler* to je taky jedna z jeho myšlenek *spoiler*. Svatá hora je opravdu dvouhodinové myšlenkové putování na svatou horu sebe sama. (25.04.2020)

tento "ulet" mozem len velmi tazko realne ohodnotit. vizualne orgie sice nabazili moje oci, uzival som si tisice roznych umeleckych obrazov, ale celkova pointa ma viacmenej nechala chladnym.. stopaz je niekedy na nevydrzanie a aj ked som sa ani sekundu vyslovene nenudil, tesil som sa na zaverecne titulky. mis mas, ktory urcite privedie orgazmus umeleckym fanuskom, zial mna to aj napriek sirokemu spektru chuti minulo tak, ze neviem ci je to na odpad ci na styri.. (17.10.2007)