Svatá hora

Po dvou celkem dobrých zkušenostech s díly Alejandra Jodorowského (Svatá krev, Vyměněné hlavy) jsem se cítil připravený na jeho údajný opus magnum Svatá hora. Stejně jako v Krtkovi, opět tady si Jodorowsky dělá všechno sám - režii, scénář, hudbu a zároveň hraje hlavní roli jakéhosi spasitele, co chce být Bůh, teda jeden z Bohů. Jak mi tady jeden nejmenovaný uživatel v komentářích osvětlil - Jodorowsky se těmito filmy snažil dosáhnout osvícení. Ha ha ha, no dobře, zklidním se. Nemůžu se nevyvarovat srovnávání s Krtkem, ty dva filmy jsou hodně podobné. Svatá hora je oproti němu mnohem víc bizarnější a nechutnější, ale na druhou stranu, není tak narcistická. Každopádně, víc se mi líbil Krtek. Tady už totiž není ani minimální děj, záběry působí ještě nahodileji, než v Krtkovi a taky je to zbytečně nechutné. Jodorowsky je fakt úchyl a to, že tu v první polovině předá pár zajímavých myšlenek, ten jeho film vůbec nezachraňuje. Rozhodně se to někomu bude líbit, ono těch 79% tady je hodně, ale aby se to líbilo i mě, musel bych se asi něčím hodně zdrogovat, jinak bych to už znovu nedal. Je to strašně otravné. 2* (25.08.2019)

Lázeň absurdních obrazů a výjevů, o kterých si můžete myslet cokoliv...a to je právě to důležité u surrealistických filmů...myslet...když je záměr a myšlenka autora zamlžená a nejasná, donutí vás přemýšlet, co tím chtěl autor říci a jelikož se jeho myšlenek pravděpodobně nedopátráte, zůstanete u vlastních interpretací, které, když se nad tím zamyslíte, vám mohou leccos napovědět o vás samotných, o vašem způsobu nazírání na různé problematiky...... "Žádám od filmu to, co většina Severoameričanů žádá od psychedelických drog." - Alejandro Jorodowsky...... Takže tomu, kdo již psychedelickou drogu zkusil musí být jasné, co mají jeho filmy s těmito látkami společného...Když ještě tyto dva katalyzátory myšlenek zkombinujete, zážitek může být opravdu silný...v dobrém i špatném slova smyslu...Mimochodem kdo by nevydržel první "nesmyslné" záběry doporučuju počkat...film pomalu začíná nabírat i jisté kontury příběhu no a konec je zkrátka geniální, ten vás prostě dojebe. (16.03.2011)

Zreteľná Jodorowského extáza ! A myslím, že táto je zo všetkých najúčinnejšia. Nuž a nejakým spirituálnym spôsob ma naozaj toto iniciačné dielo veľmi ovplyvnilo. Prečo ? Pretože režisér tu stvoril naozaj nesmierne sofistikovaný labyrint alegorických myšlienok, ťažkých na pochopenie všedného diváka. Ja som sa snažil pochopiť každý filmový obraz a vnímať ho (aj) reálne...v tých psychedéliach je toho nespočet ! Dehonestovanie (ne)zmyselnosti pravidiel kresťanstva či iných náboženstiev, nesmierna politická moc voči ktorej sa asi už vzoprieť nedá, dokonalé vyobrazenie bezvýznamných konfliktov s názvom vojny, kopu prenikajúcej buržoázie...vcelku všetku negatívnu energiu tohto sveta. Najviac vystihnutá scéna podla môjho domnieva sa, bolo to, ako brutalita a násilie je častokrát evokované už do rannej detskej mysle s pomocou komixov, animovaných filmov či atrapám zbraní... No a týmto myšlienkam v inotajoch vždy podľahnem. A nie som sám - fanatikom do môjho mentora Jodorowského, ale jeho vernými učňami sa stali aj osobnosti ako Marilyn Manson, Bob Dylan, David Lynch ci John Lennon. A k jeho ideológií o filme ako LSD...Film som videl už 2x a vždy som mal po skončení nesmierne bizarný pocit určitého duševného omámenia...čim to ? Vzhůru do podzemí! (16.12.2012)

Odlišnost, experiment, satira, Jodorowsky. Čtyři klíčová slova, jež by jste měli znát ještě před tím, než si Holy Mountain pustíte. Pokud nebudete dostatečně ozbrojeni (a obrněni), stejně jako já, může se stát, že Holy Mountain úplně nedoceníte. Tenhle experimentální a hodně odlišný způsob vypravování mi moc nesedí, vše působí tak chladně, odtažitě a nepěkně, že nedocením ani pár skvělých nápadů. U mě má tedy Alejandro Jodorowsky zatím průměrné hodnocení, uvidím po shlédnutí dalších jeho filmů, jestli se dokážu naladit na jejich vlnu a poté možná snímek přehodnotím. (27.07.2007)

Alejandro Jodorowsky je patrně psychopat, kříženec mezi markýzem de Sade a Ivem A. Bendou. Obrněné žáby, ukřižovaná jehňata, zmrzačení trpaslíci a šukající krávy patří mezi ty normálnější věci, které jsou zde k vidění. Přestože to má skoro dvě hodiny a nevšiml jsem si ničeho, čemu by se dalo říkat děj, díky neustálému přívalu bizarností jsem se vůbec nenudil. Film je taky docela legrační, i díky mizerné špangličtině všech zúčastněných a montypythonovskému konci. Dalo by se říci, že se mi to jistým perverzním způsobem líbilo, asi bych se měl nechat vyšetřit. K plnému docenění tohoto svatého díla bych ale asi potřeboval mít v těle víc drog... (29.03.2005)