Noc s nabroušenou břitvou

No tak podľa mňa to bolo celé naozaj cool. Na začiatku tvrdá a hustá vyvražďovačka, ktorá sa časom zmení na naháňačku. Celé to prebehne veľmi rýchlo, celkom zaujme, nenudí a čo je pri horroroch hlavné, dosť miestami vydesí. Veľmi sa mi páčilo, že vrah bola aj žena a že vrah komunikoval a dokonca mu divák videl do tváre. Fakt dobré. 80%. (28.03.2006)

Zrovna jsem dorazil z kina, takže dodávám ještě teplý komentář. Noc s nabroušenou břitvou se ze začátku jeví jako celkem slibný horor, režisér spolu s hudebním skladatelem ruku v ruce nechají několikrát vygradovat atmosféru, aby ji nakonec mohli nechat zase spadnout, neboť se nic nestane. Je to vlastně film o dvou velikých kamarádkách (Marie a Alexia), které spolu jedou k rodičům jedné z nich (Alexiiným) aby se mohli připravovat na maturitní zkoušku, jedná se ale o horor, takže je jasné, že k samostatnému učení se ani nedostanou. Hned první noc totiž zazvoní na opravený statek neznámý tlustý muž a nejdříve vcelku brutálně odpraví psa a poté i Alexiina otce... v tu chvíli začne být jasné, že tento horor si servítky prostě brát nebude. Krev stříká ze všech stran a divák se začíná pomalu bát. Ano, čtete správně, z filmu jde opravdu strach (bojíme se jak o hrdinky, tak i o sebe)... Režisér je natolik zručný, že napíná diváka dostatečně dlouho... dokonce tak dlouho, až se mu (divákovi) rozbuší srdce a začne se klepat a doufat, že Marie nebude objevena a podaří se jí zachránit Alexiu uvězněnou v rezavé dodávce. Alexandre Aja se ukazuje jako novodobý genius, tenhle film naprosto bere dech. Ač se jedná o horor, je neskutečně dobře natočený, Baxterův střih, Maximova kamera a Eudova hudba - a to vše spojeno do dokonalé podoby díky zručnosti režiséra! Rozplíval jsem se dokonce i nad osvícení scény. Pomalu bych tu ze samotného nadšení mohl vykřikovat nějaká slova o umění, neboť Haute tension se tak opravdu prezentuje. Škoda toho šíleného konce, na který nás snímek celou dobu připravuje (vážně, a některé náznaky jsou GENIÁLNÍ!), neboť snad každá teorie, kterou jsme tu vymysleli má nějakou díru, i když pár z nich se logických věru zdá. Ze všech novodobých hororů patří Haute tension rozhodně k vrcholu ledovce! Dusná atmosféra a nervydrásající podívaná, kterou asi dlouhou dobu nezažijte. Alex je bůh! (08.11.2005)

V rámci New French Extremity Horror jde o poctivý zářez břitvou, který funguje i po letech. Dvě kamarádky na cestě k rodičům jedné z nich netuší, jaké hrůzy je na farmě čekají. Buranský vrah, kukuřičné pole a potoky krve. A když se Alexia ocitne svázaná řetězy ve vrahově dodávce, rozhodne se ji Marie zachránit za každou cenu. Vraždy jsou krvavé a nekompromisní, větší sílu ale má budování atmosféry. Pro mne z tohoto hlediska jsou nejlepší dvě scény - benzinová stanice a skleník. Napětí mají samozřejmě i momenty z domu, když do něj vstoupí vrah, ale...film jsem viděl v kině, a tak jsem většinu pozapomněl. K mé smůle jsem si však pamatoval, kdo za vraždami stojí, čímž pro mě zmizelo kouzlo překvapení a intenzita atmosféry nebyla tak vysoká. Hodnocení ale ponechávám a těším se na další nejnovější Ajův film. (03.04.2024)

Sólo pro jednoho kruťase, jeho břitvu, sekyru a kotoučovou pilu. To je HAUTE TENSION, slasher ostrý jako čerstvě nabroušená čepel. Atmosféra je hustá jak mlha u Rákosníčkova rybníka, Aja skvěle buduje napětí a těch pár lekaček funguje znamenitě. Gore efekty jsou podařené, možná až moc a některé scény svou přemírou krve sklouzávají až do téměř sebeparodie. ALE ten velmi překvapivý (aspoň pro mně) a zásadní dějový zvrat v samém závěru jsem při své nejlepší vůli nezkousl a jakékoliv bližší výhrady vůči němu by už zaváněly spoilerem. Přesto za ty perné chvíle se zadrženým dechem, které mi film přinesl, pod čtyři * nepůjdu... (28.11.2004)

Od začátku jsem si říkala, jak je ta francouština půvabná, jak mám ráda francouzské filmy, jak jsou ta děvčátka šarmantní a v jak příjemném kontrastu je to s tímto žánrem. Pak ale přijelo auto, které putuje z hororu do hororu, z něj vylezl tuctový jouda a začal bez kouska fantazie vraždit a nezabránila mu v tom ani budoucí právnička, protože nebyla ani trochu prefíkaná a promarnila spoustu šancí. Zvláštní, ale ani přes závěr, který spoustu těchto úvah hodil do stoupy, to nebyla nuda. 3,5* (06.11.2005)