Milostný příběh

Film střídá dvě zdánlivě nesouvisející linie, které se před koncem filmu spojí do jednoho jednoduchého příběhu. Makavejev zde poprvé používá své metody koláže – příběh se střídá s přednáškami o sexuologii, krimnologii, vyhlazování krys a s fragmenty ze starých sovětských propagandistických filmů - ale nevzdává se atmosféry "černého filmu". (29.11.2007)

[2,5*]     "Dva mjeseca sam bila bez čovjeka, da znaš. A to je mnogo za Mađaricu." ("Vieš, bola som bez muža dva mesiace. A to je na Maďarku veľa.")     Dramatický príbeh lásky medzi Maďarkou a Turkom v Juhoslávii. Podobne, ako v prípade Makavejevho slávnejšieho filmu W.R. - Misterije organizma (1971) sa dlho zdá, že aj tu ide o akési ironické prepojenie sexuality a politiky (marxisticko-leninského charakteru). Hlavný príbeh je totiž neustále prerušovaný prednáškami sexuológa, dokumentárnymi vsuvkami o rôznych komunistických akciách, ale trebárs aj prednáškami kriminológa, patológa (ktoré aspoň dávajú v kontexte príbehu zmysel), či odborníka na hubenie potkanov. Celý tento guláš na mňa pôsobí tak, akoby tvorcovia nedokázali samotným príbehom naplniť celovečernú dĺžku (tých celkových 70 minút by tomu aj nasvedčovalo). A do toho ešte hraje verklíková hudba, budovateľské piesne v nemčine (!), či maďarské piesne, a tak to celé naberá ešte bizarnejší charakter. Môj dojem z filmu je ale aj tak výrazne lepší ako v prípade spomínaného slávnejšieho diela. V prvom rade sa totiž naň veľmi dobre pozerá, a to vďaka peknej čiernobielej kamere a tiež vďaka pôvabnej hlavnej hrdinke Izabele (Eva Ras), neustále sa usmievajúcej (až do jednej dramatickej udalosti, kedy svoj úsmev náhle stratí). A v neposlednom rade sa mi páči aj samotný príbeh (napriek tým prerušeniam, z ktorých viaceré sú dosť nezmyselné), ktorý sa pomerne rafinovane vyvíja až do prekvapivej pointy v silnom závere. (17.10.2022)

Odkouzlení světa a sexuality pomocí dokumentaristického zcizení, nebo naopak ironizace a sexualizace zdánlivě vážných/ asexuálních témat? Není divu, že z bývalé Jugoslávie vzešli lacanovsky orientovaní myslitelé, nejznámějším z nich je Slavoj Žižek, kteří psychoanalyticky odhalují v kořenech společenských fenoménů fungování touhy a... pudu smrti. (Hned následující Makavejevův film bude ostatně zaměřen na jiného psychoanalytika - Wilhelma Reicha). "Milostný příběh" tepe rytmem filmových 60. let a silou modernity - i samotná ústřední dvojice je ztělesněním principů moderní osvobozené sexuality oproti tradičním milostným a rodinným dispozicím: mužské dokumentárně chladné sekvence proti ženskému živelnému příběhu? Samosprávný socialismus, VŘSR, věda a sociologie stavící se proti touze, fikci a základním radostem? Nebo radikálněji: samosprávný socialismus, VŘSR, věda a sociologie, inspektoři hygieny zabíjející libidinální touhu v sobě samých a potlačující vědomí, že je to právě touha, na nichž stojí jejich existence? V Makevejevově filmu neexistuje soukromý příběh, intimní touha a hlavní hrdinové v protikladu k realitě, ale vnitřek a vnějšek se proplétají jako lacanovské nevědomí. (01.02.2016)

Modernisticky, esejisticky zcizovaný film-koláž, uvažující náročnými postupy nad tématy sexuality, vztahu kontrastních životních (i náboženských) stylů a kultur, reality srbského socialismu, kriminalistiky i třeba problému přemnožených krys, ve svých mnoha vrstvách ukrývá fragmenty příběhu lásky operátorky PTT Izabely (Eva Ras) a muslimského muže Ahmeda (deratizátora krys). V průběhu obrazů soužití, z klidu, idyly až k rozkolům a tragickému závěru, forma připomene místy godardovskou eleganci (oproti barvitému hitu Žena je žena je tu však dominantní realistická a pošmournější nálada), montážním a přednáškovým principem pak také některé filmy Zanussiho či Alexandera Klugeho. Makavejev však, s ohledem i na následující extrémní díla, v provokativnosti témat i jejich zpracování došel v lecčems nejdál. (03.01.2013)

Mezi krásnou Isabelou a nevýrazným Ahmedem se zrodila láska až za hrob. A to doslova. Jak rychle začala, tak i skončila. Přispěla k tomu budovatelská doba nebo snad krysí hemžení? Některé přednáškové vsuvky byly celkem příhodné a často i relativně vtipné, jiné zase naopak dost otravné a příběh nikam neposouvaly. (65%) (12.02.2023)