Režie:
Václav MarhoulScénář:
Václav MarhoulKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Petr Kotlár, Udo Kier, Michaela Doležalová, Zdeněk Pecha, Lech Dyblik, Jitka Čvančarová, Stellan Skarsgård, Harvey Keitel, Julian Sands (více)Obsahy(1)
Ve snaze uchránit své dítě před masovým vyhlazováním Židů, rodiče posílají syna k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Chlapcova teta však nečekaně umírá a tak je dítě nuceno vydat se na cestu a protloukat se úplně samo divokým a nepřátelským světem, ve kterém platí jen místní pravidla, předsudky a pověry. Jeho snahu o doslovné fyzické přežití ale po válce střídá jiný boj. Boj, kterého si ani není vědom, boj sama se sebou, boj o svou duši, o svojí budoucnost... Nabarvené ptáče je hluboce dramatický příběh zaobírající se bezprostředním vztahem mezi hrůzou a krutostí na jedné straně a nevinností a láskou na straně druhé. Je to první a nejslavnější román autora knih „Byl jsem při tom“ a „Pinball“ - jednoho z nejvýznamnějších a nejvýraznějších a světových spisovatelů minulého století Jerzyho Kosińského. (Bioscop)
(více)Recenze (680)
Film nehodnotím, protože jsem neviděla celý. Pokud něco začíná scénou, kde zcela realisticky zaživa upalují zvíře (a nikde se nedočtete, že žádnému zvířeti nebylo během natáčení ublíženo, tak je mi úplně jedno, že se to ze zákona nesmí). Tahle scéna na mě byla moc a dál už se dívat nechci. ()
Ten je divný, a vyzní tak nějek do ztracena. Nevím co chtěl Marhoul vyjadřit. Divná je i role hodného sovětského politruka Gavrilova...ne to není ironie, je to myšleno važně. Navíc ho hraje Kravčenko. Má to být vtip? ()
Řemeslně téměř dokonalé podobenství. Marhoul vytvořil film podle slavného románu, dostal do něj pár slavných tváří, aby mohl prorazit celosvětově, a úkol splnil podle mě velmi dobře. Lidské zlo, manipulace a sobectví nemá hranice, jen válka a utrpení je víc obnažuje. Přesto vidíme i náznaky soucitu, pochopení, a naděje. Ale všichni víme, že je jen nepatrná. 80% ()
Kto čítal knihu, bude veľmi pravdepodobne sklamaný. Kto nečítal, nepochopí mnoho a mnoho zásadných vecí a tým pádom sa bude odohrávať hodnotenie a prežívanie filmu v diametrálne odlišnej rovine, než do ktorej bol skutočný príbeh zasadený. Absencia vnútorného monológu, ktorá je v knihe tak zásadná, nie je ničím kompenzovaná. No obrazy nestačia. ()
Krásně natočeno, "hezky" popisuje zaostalost a primitivnost, s kterou bojujeme do dnes. Po určité době se ztrácí zájem o vývoj filmu, což je škoda. ()
Málo tuzemských filmů mě dokáže zaujmout. Marhoulovi se to ale konečne na potřetí pořádně povedlo. Černobílá stylizace dodává scénám to potřebné koření. Rozhodně to není snímek pro slabé povahy, ač se film snaží brutalitu a surovost zaobalit, stejně vám bude v kině u některých scén ouzko a velice nepříjemně. Už ale jen kvůli tomu stojí tento snímek za shlédnutí. Často se v kině kvůli střihu leknete, ale nejsou to jen laciné "jumpscary" . Jen málo kdy se pořádně podaří vystihnout strach který postava prožívá, ale při tomto snímku cítíte mnohem vetší pocit empatie. Doporučuji shlédnout film v kině, poprvé jsem měl pocit, že bych se připravil o pořádný kus zážitku, kdybych neměl vyladěné audio, které společně s vizuálem filmu tvoří nečekaně skvělé dílo. ()
Nakonec to dám přece jenom za plnej, jelikož nad filmem přemýšlím ještě druhej den. Drama není rozhodně moje žánrovka, bál jsem se té délky a taky toho hodně malého množství dialogů. Když se k tomu přidalo, že je to festivalovej film, bál jsem se, abychom tu neměli druhej (příšernej) Bílý bílý den. Ve výsledku jsem se ale nenudil a moc hezky to uteklo. Vykreslení prostředí parádní a postavy uvěřitelně odporný. Kdyby to bylo o chlup kratší, asi by to filmu prospělo, ale beru to. ()
Tak tohle pokládám za český kinematografický zázrak. Václav Marhoul natočil film světových parametrů, který snese ta nejpřísnější měřítka. Technická stránka filmu je dechberoucí. Po hodně dlouhé době jsem měl pocit, že nekoukám na český film, který si jen chce hrát na něco velkého. Tohle je hodně ambiciózní projekt jaký bych v dnešní době vůbec nečekal. Film jako by k nám spadl z minulého století. Délka, absence hudby nebo minimum dialogů - nic z toho mi nevadilo. Jediné mínus vidím já v tom, že film nepůsobí celistvě, ale jen jako slepenec několika drobných epizod, minipříběhů, které jsou natočeny, ale vskutku bravurně. Působivé a na české poměry hodně odvážné a profesionální. Více takových počinů. Silné 4* ()
Nemůžu jinak než dát plný počet hvězd,protože film natož českej film s takovouhle atmosférou,jsem ještě neviděl,Nabarvené ptáče,je velice působivé dílo,a českou produkci to krásně nakoplo,a já jsem vděčnej za to že sem tohle mohl vidět..9/10 ()
Klobúk dolu..!!! ()
Václav Marhoul natočil dílo, které se minimálně českému trhu vymyká jak zpracováním, tak délkou a stylizací. Na téměř tříhodinový černobílý film absolutně bez hudby a pouze s pár větami mluveného slova (ještě navíc ve 4 jazycích) tu zkrátka není moc lidí zvyklých. Ale pěkně popořádku. Rozdělení příběhu do "kapitol" rozhodně pomohlo sledovat, jak a kam se přesně hlavní hrdina ubírá, na druhou stranu tím všechny ostatní postavy dostaly velmi malý prostor, jelikož žádná z nich neopustila hranice své kapitoly. Takový Stellan Skarsgård na plátně strávil všehovšudy minutu a nepromluvil ani slovo. Přesto si ho však, podobně jako postavy z ostatních kapitol, divák zapamatuje. Každá z kapitol je odlišná, každá obsahuje nějakou tu "šokující" scénu a každá taky jiným způsobem "donutí" hrdinu jít zas o dům dál. Lokace, kamera, střih a masky - to vše nemá chybu (Jitku Čvančarovou jsem identifikoval až podle závěrečných titulků). Mezery jsou však v postsynchronech. Chápu, že donutit cizí herce mluvit jinak než anglicky byl problém, ale proč je do slovanských jazyků (polština, ukrajinština,..) předábovávají Češi? To byl takový problém sehnat Ukrajince nebo Poláka (předpokládám že ne, když se v obou státech točilo). I přes tento "nedostatek", se jedná o dílo, které rozhodně stojí za to zhlédnout, protože podobné se v ČR objeví jednou za X desítek let. ()
Neviděný námět s naprosto dokonalou scénografií. Ani scénář nedělá ostudu, když budeme ignorovat konec. Jenže naprosto vše, čím film vyniká, je zakopáno do země naprosto otřesnou režií a editem. Marhoul nedokáže přenášet psychiku a vývoj postav mezi scénami. Marhoul si nedokáže zapamatovat, kde jaký předmět ležel v minulém shotu, a tak se věci teleportují skrz střihy. Marhoul nechápe, že některé jizvy se nedokáží vyhojit, a tak vypadá Kotlár na konci filmu stejně jako na začátku. A edit je taky něco. Hlavně sound design - pokud si pustíte kompilaci nejpoužívanějších stock zvukových efektů, všechny zde uslyšíte. Je to k smíchu. S tím, kolik úžasných scén a momentů film dokáže nabídnout, je to naprostá škoda. ()
Napíšu to takhle: chápu zdejší nadšení, i to, že film byl vyslán jako zástupce na Oskara, co jiného, když ne toto. Zároveň rozumím i těm, kteří museli z kina odejít. Některé scény jsou totiž dle mého skutečně minimálně na hranici toho, co ještě chcete sledovat a za co chcete utratit své peníze v kině. Zde mě napadá také to, že by mělo v kinokultuře dojít k revoluci a měly by se filmy platit až po shlédnutí, kdy by divák měl sám spravedlivě rozhodnout, zda si vůbec něco takového za jeho peníze stojí. Film pro mě ale zdaleka není tak kvalitní, jak zde všichni uvádějí. Román jsem nečetl a věřím, že je to skvělá kniha. Ale otázkou je, kolik z toho opravdu obsahuje tento film ze své podstaty. Kromě výjimečných scén, jež opravdu odkazují na krutosti války a odehrávajících se zastaralých výkladů místního obyvatelstva, bych veškerou ostatní omáčku bral v potaz pouze v případě, kdyby se jednalo o skutečný příběh. V opačném případě děj působí trochu ...omáčkovitě. Jiné slovo mě nenapadá. Chlapec totiž chodí od vesnice k vesnici, od chalupy k chalupě a všude ve své podstatě zažívá totéž. Bití, zneužívání mužem, následně zneužívání ženou...dvakrát, třikrát zajímavé, po čtvrté, po páté už nudné a opakující se. Tytéž motivy použité stále dokola během celého filmu. A to vše bez hudby, bez barev, přičemž barvy jsou paradoxně uvedeny už v názvu filmu a bez kvalitních monologů nebo dialogů. A tak lze ve výsledku chválit pouze to, že český film dospěl do situace, kdy si můžeme dovolit obsadit světové herce a natáčet světové romány a i když nad našimi filmy netleskají, ale spíše se pohoršují, opět se o českém filmu mluví a píše. Nejvíce však na Nabarveném ptáčeti vydělali akademici. Další rok opět nemusejí uvažovat komu toho České lva zase dají. ()
"Všichni lžete!" ()
V.Marhoul netočí jen plnokrevná válečná dramata (Tobruk, 2008) , ale také velice zvláštní dramata s filosofickým podtextem. Takže dávám 5 * a 86 % . Mimochodem: J.Čvančarová je k nepoznání - hrála nymfomatickou Ljudmilu, brutálně umučenou (ukrajinskými / běloruskými,či snad polskými?) venkovankami ..... . ()
Koľká krása vidieť, keď sa celá ČSFD poserie z holokaustového artového foresta gampa. Okrem toho, že absolútne rozumiem prečo (poetika festivalového filmu by už mala byť hádam aj skúmaná nejakým vegánom na VŠMU), zároveň absolútne nerozumiem prečo. Naozaj stačí "náročnému" divákovi predhodiť pár samoúčelných naturalistických scén a zvyšok filmu vyplniť statickými, otravne tichými "lyrickými kontemplatívnymi" zábermi? Veľmi povrchný film, ktorý išiel a ide na úplnú ľúbivú istotu (trojhodinový čiernobiely film o holokauste s medzinárodným obsadením, vrátane holyvúdskych hercov, ktorí radšej mlčia alebo sú predabovaní? novinka.), čo je škoda. Keby sa nepokúšal byť nasilu svetovým, mohla z neho byť celkom kvalitná řežba, ktorá nemusí divákovi dávať čas na rozmýšľanie a všetko mu podávať priamo na dlani. Ale áno, asi som len nepochopil, že Marhoul sa tu pokúša lyricky a existenciálne vykresliť odľudštenie človeka v časoch vojny a degradáciu ľudskej bytosti na úroveň zvieraťa, ktoré utilitárne a pudovo prestane rozlišovať morálne hranice, a to za hlavným bojovým dejiskom vojnového besnenia, v súkromnom, ba až intímnom prežívaní postáv. Alebo niekto zabudol povedať Marhoulovi, pravdepodobne neexistujúci dramaturg, že nestačí film vizuálne vycizelovať, treba mu dať aj nejakú hlbšiu esenciu ako len niečo vágne, čo vtesnám do jednej vety. Všetko to odkazovanie, strkanie Vtáka do súvisu so známejšími menami československého a svetového filmu vnímam len ako chabý pokus film legitimizovať bez toho, aby sa pomenovali jeho dosť vážne nedostatky. Neexistuje naozaj nič jednoduchšie ako skrátka povedať, že tu ožil Vláčil, že sa tu evokuje Klimov a že po kamere pomaličky steká Tarkovského ejakulát, lebo všetci hneď vieme, čo si máme predstaviť bez zodpovednosti nad filmom sa hlbšie zamyslieť. Fun fact: väčšina žien v tomto filme neprekročí úlohu sexuálneho objektu lol. ()
Pro mě film tohoto roku. Pravdivé a silné. Musela jsem jít na to dvakrát během dvou týdnů, abych to dokázala vstřebat. ()
Nečekal jsem, že bych to řekl, ale je to vymazlená práce.Dokonce mi ani nijak zvlášť nevadila ta délka ani množství epizod, které byly poskládány jedna za druhou. Kupodivu nejhnusnější scénu jsem si prožil hnedka na začátku. Zbytek, byť byl drastický, nacházel jsem v něm spíš to "lepší", co v těch postavách bylo. Jediná věc, která mi možná trochu vadila, byla ta, že jsem se s nikým neztotožnil. Nikomu jsem nefandil. Možná to bylo tím, že hlavní hrdina jen mlčí a často můžeme spekulovat, co si vlastně myslí (tam, kde promluvil to trochu kazil dabing). Možná je to ale úděl takových filmů. Nikomu moc nefandit ale mít radost, že to nakonec dobře dopadlo. A možná nacházet hrdiny i tam, kde by jsme to nečekali. ()
...trapný... ()
Myslím, že je to zbytečně černobílý film, který by navíc velmi potřeboval kadeřníka s ostrýma nůžkama, aby trochu tu slátaninu prostříhal. ()
Reklama